Výkladní skříň technologií zítřka. První český test nové Audi A8

Design nové, v pořadí čtvrté generace Audi A8 vytvořený týmem pod vedením Marca Lichteho, je německy umírněný. Nenajdete na ní jedinou křivku, která by neodpovídala obří ceně či jejímu zařazení na vrchol modelové nabídky ingolstadtské automobilky, přesto tady není- bohužel, nebo bohudík - ani náznak italské extravagance. Koneckonců je to patrně přesně to, co majitelé A8 chtějí, tedy určitou nenápadnost, a BMW s řadou 7 či Mercedes s třídou S to nedělají jinak.

Na nové A8 se mi líbila široká maska chladiče, splývavý zadní sloupek či dlouhý světelný pás vzadu, odkoukaný od někdejších saabů. I s ohledem na rozměry tohoto více než pětimetrového luxusního sedanu je z něj cítit majestátnost. Už kvůli tomu, kolik cenného místa zabírá v centru metropole. Avšak samolepku „quattro” bychom si na zadních dveřích odpustili.

Nejprve se pojďme podívat dozadu: i standardní verze (proti L kratší o 13 centimetrů) nabízí vzadu mnoho místa pro nohy a přiměřeně pro hlavu. Překvapil nás široký středový tunel, pod sedačkami je drobný výstupek. Pohodlně se usadí i vyšší cestující, základní funkce typu vysunutí okenních roletek, zapnutí audiopřehrávače či nastavení teploty lze nastavovat nejenom prostřednictvím příslušných tlačítek, ale rovněž díky integrovanému tabletu.

A rozmazlování pokračuje. V zadních sedadlech může být 16 pneumatických polštářků pro sedm různých typů masáží. Uvolnění zad si - rovněž za příplatek - můžete dopřát také vpředu. Poznatek z praxe: po šestihodinové jízdě musím říci jediné - je opravdu příjemná, záda vás bolest nebudou. Je to jedno z těch aut, ze kterých po jízdě vystupujete přinejhorším stejně unavení jako před jízdou.

Jako obvykle je Audi A8 výkladní skříní technologických novinek, jenž se později objeví i v dostupnějších modelech. Technickou finesou je kupříkladu použití nových šroubů kol, které samy vyšlou systému informaci o případném nedotažení. To je vynikající věc, protože uvolněné kolo může během jízdy způsobit ošklivou dopravní nehodu.

Dveře mají elegantní kliky, do kterých stačí doslova ťuknout jedním prstem a přiotevřou se (zcela se však po vzoru modelů od Rolls-Royce neotevřou ani nezavřou). Audi ale přináší ještě jednu vychytávku, mnohem důležitější, a tou je sledování, zda v momentě, kdy chcete z auta vystupovat, nejede za vámi jiné auto, cyklista nebo nejde chodec.

To je zejména pro nepozorné řidiče a cestující nesmírně důležitá věc, protože ke zbytečným nehodám dochází kvůli tomu, že se řidič pořádně nerozhlédne, otevře dveře a dveřmi srazí cyklistu. Pokud systém napojený na BLIS (detekce tzv. mrtvého úhlu) za vozidlem zpozoruje objekt, rozsvítí na dveřích červené ambientní světlo a systém pozdrží otevření dveří. Tento systém bohužel není součástí standardní výbavy, v rámci paketu City s dalšími bezpečnostními prvky stojí 40 tisíc.

Dílenské zpracování v interiéru je špičkové, stejně jako výběr použitých materiálů, ale to patrně nemá smysl zmiňovat. Vybírat si kupříkladu můžete z šesti (!) různých druhů dřeva, eukalyptového, lipového, topolového, bukového, ořechového nebo jasanového.

Na středovém panelu výrazně ubylo tlačítek (nejsou dokonce ani u výdechů klimatizace), Audi použilo dvě obrazovky ve stylu Porsche Panamera. Grafika je přehledná a moderní, ovládání snadné, jakkoliv stále chybí přirozená haptická vazba. Příjemné je, že můžete při ťuknutí na nabídku nechat přehrát zvuk a obrazovka v tom místě jemně zavibruje, a i když to není úplně dokonalé, pomáhá to. A minimalistický interiér vypadá skvěle.

Perfektní je rozpoznávání písma, kdy na spodní displej doslova čmáráte údaje do navigace - klidně i více písmen najednou, psacím či tiskacím, je to jedno. Rozpoznávání je až na výjimky výborné, a protože systém každé písmeno přečte, lze zadat údaje do navigace i během popojíždění třeba ve městě. Co nás zarazilo je umělý ženský hlasový výstup, který je stejný napříč všemi značkami koncernu Volkswagen. Často jsme navíc slyšeli i nesmysly typu „jeďte tudy doprava” nebo „držte se doprava” místo logičtějšího „držte se vpravo”.

Velice překvapivá je manévrovatelnost, i ve stísněných uličkách Malé Strany se lze proplétat s nečekanou grácií. A parkování v úzkých garážích také není problém - díky 3D zobrazení je riziko poškození karoserie či odření kol o dost menší.

Na barevném displeji vidíte auto z ptačí perspektivy, velmi efektní je i pohled, kdy prstem otáčíte obraz kolem celého auta. Samozřejmě, jde pouze o nakreslené autíčko, ale když třeba zablikáte předními světly, nebo stisknete brzdový pedál, zobrazí se to samé i na obrazovce. Zkoušeli jsme stěrače či otevření dveří, a to na obrazovce neuvidíte, nesedí samozřejmě ani barva auta na obrazovce a použitá kola. Ale užitečné i efektní to bezpochyby je.

U luxusního sedanu je jedním z nejdůležitějších cílů komfort - ticho a co nejlepší odfiltrování nerovností. Jaká je nová generace A8? V pár procentech případů, třeba na starých úsecích dálnice D1, je od podvozku větší hluk a pocítíte menší vibrace, než byste očekávali, v drtivé většině případů ale předvádí vzduchový podvozek perfektní komfort s jemním zhoupnutím - třeba při přejezdu městského retardéru.

Je to přesně ten typ plavné jízdy, na kterou jsou zákazníci drahých luxusních sedanů zvyklí. A to jsme Audi A8 testovali s největšími dostupnými - dvacetipalcovými koly. V základní nabídce jsou dokonce sedmnáctipalcové ráfky, ty se ale pro český trh nedodávají; nejmenší jsou tak osmnáctipalcové.

Audi A8 přichází s autonomním řízením na úrovni 3, což je nejvíce, kolik soudobá auta nabízejí. Bohužel, třebaže systém je funkční a v kolonách dovede jet do rychlosti 60 km/h zcela bez zásahu řidiče, nedovoluje provoz legislativa. Nejblíže k tomu má Německo, ani tam a samozřejmě ani v Česku tento systém vyzkoušet zatím nebylo možné.

V Česku jsou zatím dostupné dvě motorizace, benzínový a naftový; oba spoléhají na vidlicové šestiválce. Přestože námi testované TDI mělo zdvihový objem tři litry, nejspíš marketingové oddělení Audi vymyslelo tu zhovadilost a označilo tuto motorizaci jako 50 TDI. Je to přitažené za vlasy, ale zákazníkům se vyšší číslovky patrně líbí, jinak si to nedovedeme představit.

Samotný motor je velice příjemným společníkem, u kterého vrchol točivého momentu (příjemných 600 Nm) nastupuje těsně pod hranicí dvou tisíc otáček a pak dovede A8 velice nenuceně zrychlovat až k omezovači ve 250 km/h. Standardem pro všechny verze je osmistupňová automatická převodovka a pohon všech kol quattro. Převodovka řadí jemně, nevadí jí popojíždění a celkově o její činnosti ani nevíte, a tak to má být. Ještě při 130 km/h jste na nejvyšší stupeň hluboko pod 2000 otáčkami (konkrétně 1600).

Chválíme obří 82litrovou nádrž na palivo, s ohledem na naši průměrnou spotřebou kolem osmi litrů (což je na auto této velikosti velice dobré) se akční rádius v případě šestiválcového TDI pohybuje kolem tisíce kilometrů.

V noci oceníte HD Matrix LED světlomety, každý má 44 segmentů. Díky tomu můžete jet v automatickém režimu stále na „dálková” světla a systém si plochu před vámi dle potřeby vysvítí tak, abyste nikoho neoslnili, ale zároveň viděli co nejdále. V nabídce jsou i „laserová” světla za 145 tisíc, údajně 10x zářivější než běžné světlomety.

Když už jsme u těch cen, nikdo nečeká, že nová A8 bude levná. Základní verze stojí s testovanou motorizací 2,5 miliónu korun, příplatková výbava zvedla cenu tohoto konkrétního kusu o milión výše. Kupříkladu kovaná kola přišla na zhruba 107 tisíc, extra kožené čalounění na dalších osmadevadesát tisíc, nebo co třeba taková komfortní sedadla s masážemi a odvětráváním? Bezmála 200 tisíc. Chcete špičkovou audio soustavu Bang & Olufsen s 23 reproduktory? Máte ji mít - za 188 tisíc korun. Normálnímu člověku se z výše příplatkových položek zatočí hlava...