Test Volkswagenu Touareg R: Zvláštní kombinace, uhlazený výsledek

Vrcholný vznětový osmiválec v nabídce touaregu na konci roku 2020 nahradila verze R, která spoléhá na zážehovou V6 a plug-in hybridní pohonné ústrojí. Fanoušci velkých motorů možná uroní slzu, ale je kromě nostalgie nad čím smutnit?

Má potenciál nižší spotřeby benzínu – podle katalogu 2,8 l/100 km, pokud pravidelně nabíjíte 14,1kWh baterii - taky má o 41 koní vyšší výkon, ale je o 155 kg těžší a jeho točivý moment je o 200 Nm oproti dieselové V8 nižší. Jak to vypadá ve skutečnosti s jízdní dynamikou i spotřebou, zjišťuji týden za volantem výbavou nacpaného „erka“.

Po designové stránce Touareg R zaujme ty, kteří nejsou velkými fanoušky chromu. Jakožto řada sportovně laděných aut doplňuje šedou barvu černými detaily včetně kol, což nesedne každému. Osobně bych to s černě lakovanými plasty tolik nepřeháněl, ve výsledku ale myslím, že mu to docela sluší.

To hlavní, čím touareg dokáže nalákat, však je interiér. Otvírám těžké dveře – samozřejmě mají servodovírání – a usedám do kůží čalouněné a ventilované sedačky, která pro nastoupení odjela o kus dozadu.

Za volantem a vlastně všude – nejvíc je to znát na zadních sedačkách – je obrovská spousta prostoru, jakou dokáží nabídnou jen skutečně velká, hlavně tedy široká luxusní auta.

Interiér překypuje komfortem

Sedačky jsou všemožně nastavitelné včetně bočnic sedáku i opěradla a dokáží trup v zatáčkách držet opravdu hezky. Paradoxně mi však sedačky v t-rocu R-Line, který jsem testoval o chvíli dřív, přišly v držení těla lepší při svižné jízdě. Byly však pochopitelně těsnější.

Výborná je i kvalita zpracování interiéru, třebaže Audi Q7 je pocitově ještě o kousek výš. Trochu mě však mrzí modré prošívání čalounění, protože to mě nutí zvolit modrou barvu ambientního osvětlení a linek v displejích, aby to hezky ladilo. Finální výtka může mířit k absenci bezdrátového Androidu Auto a nepříliš spolehlivé funkci kabelového připojení.

Naopak ovládací prvky – Volkswagen tu nešetří fyzickými ovladači, třebaže klimatizace se kompletně ovládá v obřím dotykovém displeji – mají výbornou haptickou odezvu a působí bytelně. Snad jen na dvě věci je třeba si chvíli zvykat. Jednak to jsou ovladače na ramenech nového volantu, které jsou částečně dotykové.

A také fakt, že když volím, co má dělat hybridní ústrojí, musím kombinovat fyzické tlačítko a displej. Tlačítkem vyvolám obrazovku jízdních režimů a v ní si pak můžu vybrat, zda chci jet na elektřinu, jako hybrid s udržováním nastaveného stavu baterie, nebo zda chci za jízdy baterii nabíjet a do jaké míry.

Na město stačí baterie

Baterie stačí odhadem na 50 kilometrů klidné jízdy městem či okreskami. Elektromotor, který je součástí převodovky, a tedy zabírá na všechna kola stejně jako spalovací motor, dává jen 136 koní, což na 2,5 tuny těžké auto není zrovna moc, ale pokud nechcete příliš dynamiky, stačí to.

V této souvislosti stojí za zmínku kombinovaný otáčkoměr s ukazatelem aktuálního zatížení pohonného ústrojí. Je primárně navržený pro hybridní jízdu a jedna ručička zleva napřed ukazuje zatížení elektromotoru. Když naskočí spalovací motor, ručička se posune do pravé části, kde stupnice s čísly sděluje otáčky.

Celkový výkon systému je 462 koní a 700 Nm a na vrchol nabídky jsou to adekvátní čísla. Dynamika je působivá, jak ostatně hodnota zrychlení na stovku za 5,1 sekundy napovídá, ovšem v čem touareg skutečně exceluje, jsou dálniční přesuny. Jeho schopnost jet docela vysokou rychlostí v naprostém komfortu, izolovat posádku od veškerého dění venku a přitom jí masírovat a odvětrávat záda je opravdu podmanivá.

Jediná výtka tímto směrem míří na hlídání, zda má řidič ruce na volantu, je-li aktivní Travel Assist, tedy suita jízdních asistentů pro poloautonomní jízdu 2. úrovně. Každou chvíli na mě píská, abych volant chytil, přestože ho držím, ale netočím s ním, protože jsem třeba zrovna na dlouhém rovném úseku dálnice. Zbytek funkce asistentů je však výborný.

Špičkový vzduchový podvozek

V zatáčkách kvituji schopnost systému 4×4 řádně zabrat zadními koly; rozdělování síly na nápravy zajišťuje diferenciál typu torsen, který umí dozadu poslat až 80 %, dopředu až 70 % točivého momentu.

Příjemná je také docela dobrá vyváženost zatížení přední a zadní nápravy a fakt, že díky tomu navzdory číslu hmotnosti v technickém průkazu nepůsobí tak těžkopádně, jak by jednoho mohlo napadnout. Široké pneumatiky mají spoustu trakce ve všech směrech, ale na to, abych si skutečně užil nějaké klikaté okresky, je touareg přece jen příliš široký.

Navzdory nízkým bočnicím 22” pneumatik není jízda nepohodlná, vzduchový podvozek je naladěný perfektně a nerovnosti dobře tlumí, ať nastavím tuhost odpružení jakkoliv. Ve Sportu dává samozřejmě na dálnici větší míru jistoty, v Comfortu je ve městě zase příjemně houpavý.

Taky dokáže vytáhnout auto docela vysoko, což by ve spojení s offroadovými jízdními režimy mohlo někomu vnuknout nápad s ním jezdit mimo asfalt. Myslím, že by to bez problémů zvládl, ale rozhodně by k tomu potřeboval jiné pneumatiky – s vyšší bočnicí a hrubším vzorkem.

Nečekaným, ale logickým bonusem plug-in hybridního ústrojí je schopnost auta fungovat jako velká powerbanka na kolech, aniž by to bylo inzerováno jako speciální funkce. Na palubě totiž je 230V zásuvka, a když prostě „nastartujete“ do elektrického režimu, všechny systémy auta běží na energii z trakční baterie – včetně této zásuvky. Celý dům s tím sice pohánět nepůjde a třeba na žhavení laserové tiskárny je zásuvka taky příliš slabá, ale notebook či dva klidně dobíjet můžete.

Téměř dokonalý vůz

Závěrem se ještě sluší zmínit spotřebu, která skončila na 10,2 l/100 km v průměru za devět stovek testovacích kilometrů. Nabíjel jsem v podstatě, kdykoliv jsem mohl, ale pro finální spotřebu byl určující velký podíl dlouhých tras. Přesto deset litrů u takovéhoto auta považuji za dobrý výsledek. Hladký chod vidlicového šestiválce s příjemným zvukem je jen bonusem.

Trochu zklamáním však jsou světlomety, které sice mají výbornou funkci LED Matrix, ale kužel potkávacích světel je nerovnoměrný a jízda v noci tak není dvakrát příjemná.

Touareg R toho nabízí opravdu hodně po stránce komfortu a jízdních vlastností. Je to nesmírně výkonné, prostorné a luxusní auto, kterým bez problémů dojedete na druhý konec Evropy a ani o tom nebudete vědět a v případě potřeby můžete táhnout až 3,5 tuny těžký přívěs.

Ani s cenou přesahující tři miliony korun není všechno zcela dokonalé, ale fakt, že dokáže svým naladěním být důstojným nástupcem skvostného osmiválce, je skvěle vysvědčení.