Test Volkswagenu T6.1 s obytnou vložkou: Dvě auta v jednom

Obytné auto či dodávka s pevnou obytnou vestavbou jsou auta sice příjemná, ale přeci jen poněkud jednoúčelová – a to si spousta lidí nemůže dovolit, i když se po nějakém příbytku na kolech poohlíží. Vložka do nákladového prostoru dodávky se tak jeví jako zajímavá alternativa – tím spíš, když už nějakou dodávku v garáži máte.

Stačí ji upevnit na zadní konec interiéru auta, naplnit vodou její nádrže a můžete vyrazit vstříc místům skrytým – tedy, na papíře. Jaké to je ve skutečnosti, jsem zkoušel za volantem takto vybaveného transporteru poslední inkarnace, označované T6.1.

Exemplář, který mám na týden na zkoušku, se jmenuje Egoe Nestbox Roamer 700 a s cenou 108 tisíc korun v této kompletní verzi není zrovna levný. Když ale vezmu v potaz, že střešní stan bez další výbavy pro camping stojí vysoké desítky tisíc a třeba malý karavan-přívěs české výroby toho za trojnásobnou cenu nenabízí zase tolik navíc, není to až tak špatná cena.

Auto samotné je jednoduchá dělnická dodávka, žádný Multivan – klíč se strká do zapalování, přístrojový štít je analogový a řadit rychlosti je třeba manuálně. Řadicí páka má příjemný chod a kvalty se velmi rychle učím sázet, jak když bičem mrská – což se vážně hodí, neboť jednička je velmi krátká pro snazší rozjezdy s plně naloženým autem.

Bohužel, odstupňování je trochu nešťastné pro městských 50 km/h – potřeboval byl na ně kvalt přesně mezi trojkou a čtyřkou. Šestka je rychloběžka, vhodná pro konstantní jízdu po dálnici – ale pro zrychlení často musím sáhnout po pětce. Díky tomu ale během relativně svižné tisícovky kilometrů zůstává spotřeba na rovných sedmi litrech, což u dvoutunové krabice považuji za výborné číslo.

Pochvalu zaslouží velmi efektivní přední světlomety a také grafika těch zadních – připomíná mi basový klíč. Přední sedačky vozu jsou velmi pohodlné, mají skvělé loketní opěrky s plynulým nastavováním polohy.

Ovšem, veškeré výplně dveří od B-sloupků dozadu a třeba i střešní panel jsou vážně laciné a auto je poněkud hlučné – zejména při přejezdu nějaké ostřejší nerovnosti slyším a cítím ránu z celé karoserie. Je to holt velká krabice. Přesněji - velký skleník, takže je uvnitř v létě horko, i když se klimatizace snaží, seč může.

Na druhou stranu, ty laciné výplně můžete utřít mokrým hadrem, anebo je i snadno vyměnit za kus překližky z hobbymarketu, kdyby došlo k poškození. A v podlaze jsou kotevní body, ke kterým můžete připevnit kromě sedaček třeba – voilà – obytnou vložku.

Kousek od firmy Egoe Nest, který jsem dostal s autem, nezakrývá, že je vyrobený z překližky. Je ale vážně bytelný ve svých dílech i v kolejnicích, pomocí nichž vysunete kuchyňku. Téměř všechno, co se hýbe, má nějakou aretaci v krajních polohách, takže se nestane, aby výsuvný kus zajížděl zpátky, pokud by auto nestálo vodorovně.

Kompresorová lednička má pořádnou výkonovou rezervu a věřím, že by dokázala udržet teplotu i pod bodem mrazu. Vařič má dva hořáky, které jsou napájeny z klasických kartuší pro outdoorový vařič, takže je koupíte téměř na každém rohu za pár korun. A je tu i dřez s vodovodní baterií, ovšem bez ohřevu vody a bez nádrže na šedou vodu. Po umytí nádobí je tedy třeba plastový dřez vyndat a odnést k výlevce.

Lednička i čerpadlo potřebují pochopitelně elektřinu, kterou berou z hlavní 12V baterie auta. Lednička se sice sama odpojí, když napětí v baterii klesne pod určitou hodnotu, abyste ráno nastartovali, ale přesto bych byl klidnější, kdyby tu byla druhá baterie jen pro obytnou vložku.

To by ale, pokud by ta druhá baterie měla být také nabíjena alternátorem, znamenalo nutnost úpravy auta. Největší výhoda vložky, tedy že ji můžete strčit do zcela sériové dodávky, by zmizela, uvědomuji si, když tahám kabel se zástrčkou do autozapalovače přes celý obří interiér auta, aby lednička začala pracovat. 12V zásuvka vzadu by se vážně hodila.

Rozkládací postel s matrací má podélné nosníky, které mají přesnou délku, aby zapadly na konec sklopených opěradel druhé řady sedadel. Na ně rozkládám rošt a na něj pak matraci – kterou jsem musel pro rozložení vyndat z auta ven, abych měl jak pracovat s nosníky a roštem. Příprava na spaní tedy není úplně jednoduchá.

A taky se hodí, když venku neprší – což ostatně platí pro veškerou práci s obytnou vložkou v tomto případě. Zadní dveře jsou totiž křídlové, není tu čelo výklopné nahoru, které by v případě deště poskytlo stříšku. Vařič a lednička se vysouvají ven z auta a tu matraci taky není moc kam jinam dát.

Nevýhody tímto bohužel nekončí – ale za všechny je zodpovědné auto, nikoliv obytná vložka. Okna vzadu není jak zatemnit, takže jednak dovnitř každý vidí a jednak vstávám s prvními paprsky slunce. Taky nejsou otvírací, a to ani trošku, a přední okna si netroufám nechat pootevřená, protože by jimi mohlo dovnitř napršet. Je znát, že obytná California je promyšlená pochopitelně více.

Ve stropnici vzadu sice jsou lampičky, ale nemají vlastní tlačítka, zapínají se úplně vpředu, takže nejsou moc použitelná jako kempovací osvětlení. Protože transporter nemá zvedací střechu, na rozloženou matraci si nemůžu sednout s notebookem nebo knihou – nevejdu se sem.

A konečně – zavazadla, která necháte pod rozloženou postelí, nejsou nijak dostupná, aniž byste tu postel celou zase složili. Jediný přístupný „zavazadelník“ je před sklopenou druhou řadou sedadel.

Na druhou stranu, do takto umístěných zavazadel snadno dosáhnete z postele. Ta je docela pohodlná a prostorná a spí se mi tu i docela dobře. Přijde mi logické vlézt na postel bočními dveřmi, které se dají snadno zavřít zevnitř, vyzout si boty a mít tedy hlavu u zádě auta – ovšem přes matraci a polštář drobně cítím vibrace ledničky, když ležím přímo na ní.

Postel ale nemusím každé ráno uklízet a skládat – je sama dost těžká na to, aby se za jízdy nehýbala. Náročnost ranního balení a odjezdu je tedy srovnatelná se skutečnou obytnou dodávkou mnohem spíš než se střešním stanem či karavanem-přívěsem, beru-li v potaz i úklid po snídani a přípravu stroje na jízdu.

Kombinace dělnické dodávky s výletnickým „nákladem“ vzadu mě až na detaily, které ale z principu věci nejdou udělat jinak, velmi příjemně překvapila. Pár dnů cestování jižní Moravou bylo velmi příjemných a dovedl bych si představit mít něco takového v garáži mnohem radši než karavan-přívěs nebo střešní stan.

Ovšem pokud by při pořizování dodávky bylo kempování s takovouto vložkou jako jeden ze zamýšlených účelů onoho užitkového auta, nahoru výklopné zadní čelo si troufnu označit za naprostou nutnost.