Test Volkswagenu T-Roc R: Žádný pozér

Na T-Roc R by se bez předchozí zkušenosti snadno dalo pohlédnout jako na další z křížených nesmyslů moderní doby. Jenže Volkswagen má v rukávu jednu opojnou kombinaci.

Dvoulitrový zážehový čtyřválec TSI je ve vrcholném třistakoňovém provedení neúnavný a spolu s rychlou dvouspojkovou převodovkou a pohonem všech kol tvoří neuvěřitelně efektivní zbraň.

Tato konfigurace vtiskla specifickou povahu poslednímu Golfu R. Sedmá generace se však již poroučela. Než dojde k premiéře osmého vydání, pravděpodobně s podobnou konfigurací, je tu právě T-Roc R. Crossover přišel v roce 2017, nejostřejší verzi dostal na konci loňského roku.

Součástí image crossoverů je agresivní, až výhrůžný design. K tomu se automobilky snaží prodat edice se sportovní vizáží, slavnou značkou, ale obyčejnou technikou. Všechny R-Line, ST-line, M Sport a další mohou způsobit, že na pohled svalnatý crossover nikdo brát vážně nebude.

Jenže tady svaly rozhodně nejsou jen naoko, a tak se za čtveřici výfuků, černou masku, výrazný přední nárazník, tmavá devatenáctipalcová kola a sníženou světlou výšku nestydíte. Naopak, T-Roc je ve verzi R konečně tím buldokem, za kterého si jej od začátku očividně přáli mít designéři.

Image hrubiána si s sebou T-Roc nese bohužel i uvnitř. Palubní deska je z tvrdého plastu a celkově jde o pocitově chladné místo. Modrá lišta tomu nepomůže. Na druhou stranu se stále jedná o volkswagen, kde najdete všechno snad poslepu.

Ovládací prvky jsou ideálně rozmístěny a starší infotainment se sdruženou obrazovkou digitálního přístrojového štítu svou grafikou a jednoduchostí ovládání v lecčem překoná aktuální golf.

Z řidičského hlediska zbývá doplnit, že na svou třídu nabídne T-Roc velmi příjemný, relativně nízký posez za volantem, stejně jako dostatek prostoru pro dospělé zadní cestující a zavazadla.

I když tak nejste obklopeni nijak na pohled ani na omak příjemným prostředím, život s tímhle autem je krásně jednoduchý, a i když jsem příznivcem zajímavěji pojatých interiérů, u tohoto auta mi spartánštější provedení tolik nevadí. Zdá se mi totiž, že to patří k charakteru vozu...

Zmiňovaná kombinace přeplňovaného dvoulitru s výkonem kolem tří set koní, sedmistupňové dvouspojkové převodovky a pohonu všech kol je univerzálním receptem koncernu Volkswagen na rychlé vozy nižší střední třídy. Krom Golfu R ji používá třeba i Cupra Ateca, možná ten vůbec nejbližší příbuzný testovaného T-Rocu R.

Maximum výkonu je umístěno v 5300 otáčkách, 400 newtonmetrů točivého momentu pak v širokém pásmu od 2000 do 5200 ot./min. Nejedná se tedy o nijak točivý motor, proto ani nezamrzí, že převodovka v manuálním režimu z omezovače odřadí. Je totiž docela zbytečné motor vytáčet až do „červených”.

To ovšem neznamená, že by neměl charakter. Neúnavně táhne a především má k dispozici svoje vlastní „trumpety”. Řeč je o výfukovém ústrojí od mistra v oboru, slovinského Akrapoviće. Jako příplatek přijde na 89 tisíc korun a slibuji, že nebudete litovat ani koruny. Dnes jsou auta kvůli hlukovým limitům významně tišší než dříve, T-Roc R o sobě ale ještě rozhodně dá vědět.

Startuje s bručivým volnoběhem a při přeřazení výhružně střílí. Stejně jako při puštění plynového pedálu na manuální režim převodovky a v režimu Race. Přitom ve standardních módech se umí díky zavřeným klapkám umoudřit a nerušit - bručení slyšíte jen vzdáleně.

Po stránce jízdních vlastností jsem měl obavy. Přece jen, vyšší stavba karoserie zavdá často inženýrům záminku k tomu auto otupit a učinit jej především bezpečnější. Snížení světlé výšky o 15 milimetrů sice je přímo proti smyslu crossoverů, ale díky tomu auto funguje téměř tak vyrovnaně a efektivně jako výchozí Golf R.

V řízení najdete v rámci možností příjemnou odezvu od předních kol, díky čemuž se s autem rychle sžijete. Pohon všech kol je nastaven neutrálně, na druhou stranu se zadní kola zapojují znatelně, a pokud si ještě pohrajete s přenosem hmotnosti, lze účinně bojovat s prvotní nedotáčivostí.

Vůz pak funguje trochu jako sportovní modely od Audi Sport, ze zatáčky se snadno vyjíždí s trakcí na všech čtyřech kolech. Příjemná je i odezva od brzdového pedálu, stejně jako je dostatečný výkon brzdového systému.

Vůz vybavený adaptivními tlumiči pak dokázal nabídnout i takovou míru jízdního komfortu, jaký byste od tohoto auta možná nečekali. Ruší jen podprůměrné odhlučnění aerodynamiky a valivého hluku, ale na rozbité okresce podvozek umí díky rychlým tlumičům krásně pracovat.

To vše zapadá do receptu skvělého rychlíka na každý den. Svými parametry a zlověstným hlukem z výfuku dokáže rozbušit šoférovo srdce, ale zároveň neobtěžuje, když zrovna nikam nespěcháte.

Neumím si představit jiné crossovery, které by si převzetím techniky z ostrého hatchbacku neuřízly ostudu. T-Rocu R ke chvalitebnému vysvědčení pomáhá i fakt, že Golfu R šlo vždy především o neutrální, efektivní chování opřené o pohon všech kol a čistou rychlost. Což se s vyšší karoserií opakuje lépe než nějaká rozvernost.

Čirou radost řidiči dodává titanový výfukový systém a taky fakt, že se s autem příjemně žije. Jen tady za onen milion korun nehledejte fajnový interiér, nějakou rafinovanost. Je to hrubián, kterého si oblíbíte.