Test Volkswagenu Multivan TSI: Pojízdný obývák v nejlepším slova smyslu

Novou generaci multivanu – poprvé technicky odloučenou od „téček“, tedy dodávek – jsem ve více verzích krátce zkoušel už před několika měsíci. Vážně mě tehdy zaujal, takže jsem se na týdenní test nejsilnější benzínové varianty na českých silnicích těšil.

Přes základ v upravené platformě MQB, určené pro osobní auta, tady totiž zůstává příjemný pocit z řízení dodávky – sedím vysoko, daleko vpředu, téměř nad předními koly. Ale není u více než dvoutunového auta silný zážehový motor, zejména s dnešními cenami benzínu, trochu absurdní?

Nový multivan se mi po designové stránce docela líbí. Hodně dělá příplatkové dvoubarevné lakování a zrovna kombinace černé s červenou a tradičními stříbrnými koly je povedená. Mám taky radost z interiéru ve dvou odstínech šedé, který není unylý a nudný jako všudypřítomné černé kabiny.

Právě interiér je snad nejdůležitější částí multivanu – kvůli jeho variabilitě a prostornosti za něj lidé platí ohromné peníze. Volkswagen se tedy opravdu snažil, aby nabídl co nejlepší variabilitu, co nejširší spektrum použití.

Nutno uznat, že tady vývojáři odvedli opravdu dobrou práci. Kvůli hmotnosti sice není možné mít osm sedaček, sedm je maximum, ale jednotné kolejnice pro sedačky za sebou znamenají, že můžete upřednostnit prostor pro náklad či pro posádku.

Konzoli uprostřed je možné posunout až mezi přední sedačky a můžete ji tu používat jako dodatečný odkládací prostor. Dá se vysunout nahoru, můžete z ní vyklopit stolky a zvolíte-li ten správný příplatek, tedy sedačky v druhé řadě s integrovanými bezpečnostními pásy, je možné je otočit protisměrně i pro jízdu.

Ve spojení se stolečkem vytvořeným z posuvné konzole tady můžete vytvořit něco na způsob salonku, kde se budou vaši pasažéři bavit, zatímco je povezete. Třeba dětem tak nebude dlouhá chvíle při cestě na dovolenou. A ani ti úplně vzadu nejsou ochuzeni o vyhřívání či loketní opěrku s držáky nápojů – to když sklopí prostřední opěradlo.

Zadní část auta má i svou vlastní, třetí zónu klimatizace, ovládanou ve stropě. Zezadu předních opěradel jsou stolečky a praktické kapsy na mobil či jiné drobnosti, které nechcete mít za jízdy v kapsách.

Jedinou nevýhodu má prostor za B-sloupky, a sice, že sedačky nejsou ani zdaleka tak pohodlné, jako ty dvě úplně vpředu. Ty jsou totiž pevné, ale pohodlné jako gauč a opěradla mým zádům padnou, jako by byla dělaná na míru. Zejména jim vděčím za to, že mě multivanem docela baví jezdit.

Přesto tu však nacházím nedostatky. Tím hlavním je, že na A-sloupcích chybí madlo pro snazší nastupování. Multivan je pořád docela velké auto a leze se do něj po schodech jako do dodávky, což by madlo na A-sloupku úžasně usnadnilo. Řidič se může aspoň chytnout volantu, což není zrovna citlivé, ale spolujezdec snad aby se rozběhnul a do auta vskočil.

Zavírám za sebou dveře – je potřeba tomu dát trochu síly, jsou veliké – a usazuji se za volantem. Multivan dostal palubní systém MIB3 včetně přístrojového štítu, jako má golf osmé generace, což má své klady i zápory. Cením moderní a čistý design, naopak nevýhodou je někdy trochu složité ovládání systému.

Např. posuvníky pro ekvalizér audiosystému, jinak dosti kvalitního, nemají na koncích šipky ke krokovému nastavování a já tak musím honit puntík po displeji, než ho dostanu tam, kam chci. A taky je tu nepodsvícený dotykový panel pod displejem k ovládání teploty ve voze, který se ve tmě používá obtížně a o kterém i automobilka sama přiznává, že to není ideální řešení.

Chválím ale přehlednost přístrojového štítu i jeho grafiku či možnost zobrazit teplotu oleje, třebaže bych tady chtěl širší možnosti nastavení. Ještě víc musím pochválit kamerový systém kolem auta, neboť si na centrálním displeji můžu zvolit, že chci vidět pohled podél boků. V takovém zobrazení vidím všechna čtyři kola a ono tu navíc zůstává, ať řadím D nebo R, takže manévrování k obrubníku je úžasně snadné.

Dvoulitrový turbomotor pod kapotou, který startuji tlačítkem na palubní desce, je výborně utlumený a za jízdy o něm téměř nevím. Jeho výkon se může papírově zdát vysoký, ale když si představím vůz plný lidí, bude tak akorát na běžnou jízdu.

Netřeba se bát ani šílené spotřeby. Ta se ustálila na 9,1 l/100 km, a to jsem jezdil zejména po městě, jen párkrát jsem vyrazil mimo Prahu. Styl jízdy má na spotřebu paliva velký vliv a v multivanu vás vůbec nic nevybízí jezdit jakkoliv svižně.

Každý jeho atom žije klidnou, komfortní jízdou. Je tu sice sportovní jízdní režim, a také mód S výhradně pro sedmistupňovou dvouspojkovou převodovku, ale ta funguje perfektně i v režimu D, řadí nesmírně hladce a nepodtáčí motor. Takže důvod, proč v řadě volkswagenů jezdím radši na S, mizí.

Komfortnímu projevu pohonného ústrojí sedí i naladění podvozku, které je měkké, skoro až houpavé, ovšem absenci jistoty třeba při svižnější jízdě po dálnici nečekejte. Odpružení dobře filtruje nerovnosti a dokud nevezmete nějakou opravdu velkou díru, je i příjemně tiché.

Příjemné jízdě pomáhá i dobře a spolehlivě funkční Travel Assist, tedy suita Volkswagenu pro poloautonomní jízdu. Volant je sice třeba držet, ale jinak jede multivan po dálnici skoro sám a falešné poplachy různých hlídačů jsou velmi vzácné.

Testovaný kousek byl vybavený také příplatkovými světlomety s technologií LED Matrix. Není co bych jí vytknul – světla fungují bez chyby a téměř tak dobře, jako u modernizovaného tiguanu. Na okolní provoz reagují rychle a přesně a dokážou „vystínit“ víc než jedno auto před sebou, aniž by se vypnula. Ani potkávací světla vůz nesklápí nepříjemně nízko a jejich „odskok“ doprava nahoru je řešen pixely matrixů, takže se natáčí podle volantu.

Že je nový multivan dobré auto, jsem věděl už po prvním svezení. Týdenní soužití ve mě zanechalo dojem, že pro řidiče to je něco jako pojízdný gauč. Vyniká ve schopnosti prostě jet tak nějak mimochodem, zatímco za volantem sedím v komfortní sedačce, vzadu posádka třeba hraje karty či poslouchá hudbu a pozoruje krajinu.

Má v podstatě jen dvě nevýhody – absenci skutečně komfortních sedaček ve druhé řadě a absenci madel na A-sloupcích pro snazší nastupování. Detaily jako mouchy v systému MIB3 nebo fakt, že pravý stěrač končí svou dráhu přesně před mýma očima, se dají přehlédnout.

Hledáte-li tedy prostorné a praktické auto bez jakýchkoliv ambicí ke sportovní jízdě, stroj, který vás a vaši velkou rodinu bude prostě vozit v co nejlepším komfortu, a jste ochotni za něj utratit hromadu peněz, multivan je vynikající volba.