Test Volkswagenu ID. Buzz: Festival dobré nálady

Divize užitkových vozů Volkswagenu zažívá v poslední době obrovské turbulence. Spolupráce s Fordem nahrála nový pick-up Amarok, který už vlastně není volkswagenem, naopak technika malé dodávky Caddy míří i pod modrý ovál a celé to bude završeno v příštích letech, kdy bude transporter postaven na Fordu Transit a dorazí i jako hybrid nebo elektromobil.

Už tak je ve středním segmentu užitkových volkswagenů rušno. Multivan převzal osobní platformu MQB a je tak striktně určen pro komfortní přepravu cestujících, užitková dodávka Transporter zase nyní dožívá v generaci 6.1 a pak je tu ID. Buzz.

Největší z elektrické rodiny ID od Volkswagenu staví na platformě MEB stejně jako jeho osobní protějšky, ale nechybí mu ani užitková verze Cargo či prodloužená Long a zvažuje se rovněž obytná California. Testem prošla zatím jediná dostupná osobní verze, kratší výchozí varianta s baterií Pro.

Jestli doba elektrická přinesla něco, co způsobuje okamžitý úsměv na tváři, je to tento žlutý minivan. Po několika generacích multivanů, které se čím dál více staví do role až luxusních, a především vážných dopravních prostředků, působí ID. Buzz až neuvěřitelně svěže.

Elektrický minivan na délku měří stále vcelku kompaktních 4712 milimetrů, široký je 1985 mm, vysoký 1927 mm, ale jeho rozvor dosahuje podstatných 2989 mm.

Bez diskusí tak má svůj podíl na netradičním vzhledu technický základ. Elektromobil potřebuje dlouhý rozvor náprav pro co největší baterii. Velká kola proto míří do rohů, motor se z přídě opět může stěhovat dozadu a vy si tak jako designér můžete dovolit napodobit ikonu hippies mnohem snáze než v předchozích letech.

Aby designéři nenarušili minimalistickou příď, vměstnali potřebné senzory do spodní části čelního okna. Pod nimi se nachází výklopná část přídě, která však bohužel neskrývá ani prostor pro kabely, najdete zde jen hrdla pro dolití kapaliny do ostřikovačů a dalších náplní.

Skvěle je zakomponované dvoubarevné lakování, na původní vozy odkazují lamely na zadním sloupku. Zadní svítilny jsou horizontálně spojené, ale krabicovitost karoserie neskryjí, a tak je tohle auto jedním z těch, u kterých s nadsázkou řečeno nevíte, jestli jede vpřed, nebo couvá.

Architektura interiéru vpředu vychází ze známého řešení elektrické rodiny ID. Tedy s malým displejem za volantem, který zobrazuje jen základní informace, a středovým displejem, kde je pro změnu úplně vše.

I když se s aktualizacemi systém zrychluje, stále nemá takovou odezvu, jakou byste si přáli. Některé funkce v menu jsou zbytečně schované a lišta pro ovládání hlasitosti nebo ventilace není podsvícená, což automobilka napravila až nyní v modelu ID.7. Na druhou stranu je grafika a rozlišení infotainmentu v pořádku a po určitém čase si své zkratky najdete.

Všeobecný nářek nad tímto operačním systémem je podle mého názoru dán spíše častou nestabilitou, výpadky a také tím, že v minulosti se naopak jednalo o silnou stránku koncernu VW.

Interiér je složen vesměs z tvrdých plastů, ale jejich barevná škála a zpracování je na tak vysoké úrovni, že to vůbec nevadí. Přál bych si snad jen opravdovou dřevěnou dýhu na palubní desce namísto potisknutého plastu.

Důležité je také množství odkládacích a úložných prostor. Potěší velké kapsy ve dveřích, prostorné přihrádky před spolujezdcem nebo výklopný držák na nápoje.

Posez za volantem je na poměry vozů tohoto typu skvělý, příplatková sedadla jsou velmi pohodlná a široce nastavitelná.

Zadní lavice je dělená v poměru 60:40 a slouží sice pro tři dospělé, ovšem prostřední sedadlo je tvrdší a nemá Isofix pro dětskou sedačku. Kvůli baterii v podlaze je také interiér nižší, než je u vozů tohoto typu zvykem. Ne snad že by to při sezení bylo obtěžující, ale pro určitý typ nákladu nebo „procházení se“ v interiéru to není ideální.

Sedadla také na rozdíl od multivanu nebyla navržena pro jednoduchou demontáž. Při převozu většího nákladu se tak musíte spokojit jen se sklopením, a tedy dalším omezením výšky.

Se vzniklým schodem samozřejmě počítá zavazadlový prostor, který je dělen na dvě části, což uživatel typicky využije pro skladování kabeláže a dalších drobných věcí v boxech. Přepážku lze jednoduše vyndat a zavazadelník o objemu 1121 litrů tak využít naplno.

Elektromotor na zadní nápravě nabízí v této zatím jediné verzi nejvyšší výkon 150 kW a 310 Nm točivého momentu. Reakce na akcelerátor je okamžitá, ale nečekejte, že zamává hlavami cestujících. Z nuly na 100 km/h je to přece jen 10,2 sekundy.

Pružné zrychlení do oné stovky je nicméně dostačující na to, abyste v těchto rychlostech byli s „buzzem“ v provozu suverénní. Na dálnicích samozřejmě už dynamika ubývá a maximální rychlost činí elektronicky omezených 145 km/h.

Elektromotor je napájen z baterie s kapacitou 82 kWh, z čehož má uživatel k dispozici 77 kWh. Podle údajů automobilky nabídne vůz dojezdovou vzdálenost podle WLTP v kombinovaném režimu 416 kilometrů, ve městě 571 km. Spotřeba by se měla pohybovat kolem 20,92 kWh/100 km.

Těchto hodnot není problém dosáhnout, pokud si osvojíte plynulou jízdu. Při pomalejším tempu zkrátka účinnost elektromotorů neklesá jako v případě spalovacích motorů, rozdíl v dojezdu se tak šofér od šoféra dramaticky liší.

Mně se podařilo dosáhnout 400km mety bez toho, abych si připadal jako brzda provozu. V zimním období je kvůli vytápění prostorného interiéru potřeba počítat s vyšší spotřebou a dojezd může klesnout minimálně o 50 km.

Baterie podporuje nabíjení při výkonu až 170 kW, díky čemuž by mělo v ideálním případě trvat z 5 na 80 % pouze 30 minut. S takto nízkou kapacitou však přijíždějí k rychlonabíječce jen fajnšmekři. Reálně je tak potřeba počítat s tím, že na dlouhých cestách se na rychlonabíječce zastavíte přibližně na 40 minut, abyste mohli dalších 300 až 400 kilometrů pokračovat.

ID. Buzz si vzal z platformy MEB skvělý rejd předních kol a průměr otáčení tak činí jen 11,1 metru. I díky přehledné hranaté karoserii se tak s tímto autem krásně manévruje v městských uličkách.

I přes vyšší hmotnost a relativně nízký profil pneumatik je i na ostrých městských nerovnostech překvapivě komfortní. Cítíte, že je podvozek tuhý, ale skvěle pracuje. V zatáčkách je auto až vtipně agilní a zůstává dlouho neutrální. Starostlivá stabilizace však vcelku pochopitelně utne legraci velmi brzy.

Pochvalu si zaslouží i velmi dobré odhlučnění kabiny, což je v případě tichých elektromobilů, navíc s tak vysokou karoserií, kumšt.

ID. Buzz je stylovým autem, které kolem sebe šíří dobrou náladu. Na rozdíl od spousty osobních elektrických minivanů je postaven od začátku jako elektromobil, což dokáže využít. Nabízí tak na poměry třídy velmi dobrou spotřebu elektřiny a s tím spojený dojezd, skvělý rejd předních kol či precizní nastavení podvozku.

Leckdy je těžší život s infotainmentem a ovládáním všeho dotykem, zamrzí také menší variabilita interiéru. Pro zájemce o ještě praktičtější variantu je tu pak alespoň prodloužená varianta Long.