Test Volkswagenu Golf GTI Edition 35: každodenní sportovec

Golf GTI je klasika. Není to sice nejvýkonnější ostrý hot hatch na trhu, ale zato je to jedno z nejlepších ostrých aut, která jsou zároveň praktická i pro každodenní použití. S Golfem GTI není problém dojíždět každý den do práce (a když se budete trochu snažit, pojedete za osm litrů) a o víkendu s ním vyrazit na závodní okruh.

Na CzechRingu poblíž královehradeckého letiště jsme vyzkoušeli limitovanou Edition 35, která se na trh dostala koncem minulého roku a oslavuje stejný počet let, kdy je ostrý golf v prodeji. Mimochodem, první verze ostrého golfu vyjela z bran továrny v roce 1976, první edice k oslavě byla po dvaceti letech a poté každých pět let.

Předně, GTI z limitované edice má vyšší výkon přeplňovaného čtyřválce – nyní je to stylových 235 koní (+ 25 k), kterých motor dosahuje při 5500 otáčkách. Točivý moment nyní vrcholí na hodnotě 300 Nm (+ 20 Nm) při 2200 otáčkách.

Další změny oproti standardnímu Golfu GTI? Jiný design litých kol, jemné zatmavení předních a zadních světel a černá zrcátka. Přední světlomety mají LED diody pro denní svícení. Uvnitř vozu jsou samozřejmě emblémy s číslicí 35, najdete je také na ozdobných prazích či na předních sedadlech s dobrým bočním vedením. Na odlišení 35leté edice je toho více než dost, oproti běžnému Golfu se ale GTI na první pohled příliš neliší, což někomu vyhovuje, někomu zase ne.

Motor netrpí turboefektem, v celém spektru zatahuje lineárně a kupodivu je i docela tichý. Více emocí by možná neuškodilo, každopádně při plném plynu si vychutnáte sytý, byť stále poněkud utlumený, řev z dvojice koncovek výfuků a pěkné štěknutí při odřazování. Dle doporučení výrobce je nutné tankovat minimálně 98oktanový benzín, v nouzi ale motor zvládne i klasický natural 95. Při klidné jízdě mimo město lze jezdit za osm litrů na 100 kilometrů, dlouhodobá spotřeba se ale v praxi bude držet o dva litry výše.

Trochu zamrzelo, že testovaný exemplář měl motor spojen s jinak skvělou dvouspojkovou samočinnou převodovkou DSG. K takto pojatému autu se rozhodně hodí šestistupňový manuál, který je pro GTI rovněž k dispozici. Řízení je sice lehčí, ale nepostrádá cit a přesnost. Brzdy se dobře dávkují, při jízdě na okruhu je po určité době utaháte, což je ale u sériových hot hatchů běžné. V normálním provozu v pohodě postačují.

Interiér je strohý, vtipným detailem je řadicí páka ve tvaru golfového míčku, skvělé jsou přední sedačky. Ačkoliv je na některých místech vidět stáří šesté generace golfu, použité materiály jsou příjemné na dotek i pohled a stěžovat si nemůžete ani na jejich zpracování. Snad jen dveře by se mohly zaklapávat kultivovaněji. Na zadních sedačkách je dost místa i pro vyšší jedince, praktičnost dále zvyšuje 350 litrů velký kufr.

Vynikající je podvozek, jenž kombinuje vzácně namíchanou tuhost, přiměřený komfort (měli jsme 18“ pneumatiky) i poddajnost s velmi dobrým kopírováním silnice. V utažených zatáčkách je i přes přítomnost elektronické náhražky diferenciálu cítit, jak chce golf zatáčku opustit po tečně ven, ale i tak tohle auto dokazuje, že i přední pohon může být zábavný (stejně jako třeba Focus RS).

Náklony jsou i v rychle projížděných zatáčkách malé, auto se chová předvídatelně a i když to přeženete s rychlostí a kola jdou do smyku, auto svou stopu opustí vcelku mírně.

I když někdy se úplně nezadaří. Je to zvláštní. Celé dvě hodiny po okruhu jezdím s vypnutým ESP (mimochodem je zcela vypínatelné, což standardní GTI nemá). Na poslední dvě zatáčky jej aktivuji, schválně, jak se auto bude chovat v „bezpečnějším“ módu. V první zatáčce žlutá kontrolka jenom krátce problikne, ale autu prakticky neubere výkon, zásahy jsou tedy decentní.

Mnohem horší to je při následném průjezdu široké levé zatáčky, na kterou navazuje dlouhá pravá, zpočátku utažená zatáčka. Dobrzďuji před ní zhruba ze 120 km/h na osmdesát, ale v momentě, kdy otočím volantem, mi je jasné, že to nedopadne dobře.

Auto nezatočilo jako mnohokrát před tím, ale sklouzlo do kačírku plného velkých kamenů. Zlomek vteřiny mi trvá, než mi dojde, že brzda teď už nic nezachrání (přesto do ní podvědomě dvakrát nebo třikrát přerušovaně ťuknu) a očima hypnotizuji silnici (díky čemuž nevidím kovovou tyč jen pár centimetrů od čumáku golfa). Dívám se tam, kam chci jet, volant stačím doprava a GTI se navzdory přednímu pohonu v přetáčivém smyku naštěstí přehoupne zpátky na silnici.

Bylo by laciné shazovat vinu na nečekaný manévr, za který mohlo aktivované ESP. Možná byla nájezdová rychlost vyšší než obvykle a Bůh ví, že jsem si možná najel příliš zeširoka a málo zatočil. Tak či tak, zadní dveře i levý práh skončily obouchané od mnoha kamenů, které vyletěly na asfalt. Naštěstí se nestalo nic horšího, ale jak je vidět na videu, kovovou konstrukci plotu (s tyčí nesmyslně zapuštěnou směrem k okruhu a pneumatikami položenými až za tyčí) jsem minul možná ani ne o dvacet centimetrů. To by pak oprava vyšla řádově o desítky tisíc víc než oprava laku námi poškozeného exempláře.

Suma sumárum je Golf GTI povedený hot hatch. Není v něm taková divokost jako v podstatně levnější Mazdě 3 MPS, o to více je ale kultivovaný a připravený sloužit vám každý den. Počítejte však s vyšší pořizovací cenou - konkrétně 796 000 korun.