Test Toyoty Land Cruiser 300: Luxus, který obstojí všude

Land Cruisery jsou po desítky let symbolem automobilové trvanlivosti, výdrže a schopností mimo terén. Najdete je hojně v těch nejnáročnějších podmínkách, často třeba i při živelních katastrofách nebo válečných konfliktech, což je bohužel stále aktuálním tématem.

V současnosti je na evropském trhu oficiálně k mání „menší” model s označením 150. Pak je tu pracovní 70, který se už třicet let v podstatě vůbec nezměnil. Ten lze u nás koupit jenom prostřednictvím neoficiálního dovozu, například společnost Dajbych vůz přiveze, třeba ze Saúdské Arábie, homologuje, přihlásí, prodá a následně i servisuje.

Stejně tomu tak je u testovaného největšího Land Cruiseru z rodiny, který se nově nazývá 300. Předchůdce můžete znát pod označením 200, ale i V8, právě osmiválec ovšem v novince chybí. Jedná se o první zcela nový Land Cruiser po dlouhých 14 letech, ovšem svého charakteru odolného luxusního korábu se rozhodně nechce vzdát.

Ta obrovská maska vážně nelze přehlédnout. Jenže stejně jako hranatá karoserie, celková výška nebo velké blatníky může za malý optický klam. Land Cruiser 300 má totiž na délku 4999 mm a na šířku 1980 mm.

Jistěže je to velké auto. Ovšem takový Mercedes-Benz GLS měří 5207 mm a na šířku naměříte 1956 mm, přitom zdaleka tolik otevřených úst kolemjdoucích a poznámek o „drobkovi“ s ním neuslyšíte.

Design karoserie, která již nemá dělené zadní víko zavazadelníku, navíc respektuje terénní vlastnosti auta, díky čemuž má novinka přední nájezdový úhel 32°, zadní 24° a světlou výšku 230 mm.

Uvnitř se velký Land Cruiser na moderní dobu připravil díky novému infotainmentu s obrazovkou o úhlopříčce 12,3 palce, která je dotyková, ale na rozdíl od systému příbuzného lexusu se používá snadno a intuitivně. Nechybí navíc množství fyzických tlačítek a když se podíváte na klasické „budíky“ v přístrojovém panelu řidiče, uvědomíte si, že Toyota v Land Cruiseru ctí velmi konzervativní přístup.

Ve výsledku je tak vnitřek kombinací moderních technologií, ale i tradičních hodnot. Zpracování kůže v kombinaci s leštěným tmavým dřevem sice k evropskému stylu má daleko, ale aby také ne, k tomuto auto to patří, a co se kvality zpracování týká, nelze si vůbec stěžovat.

Je však nutné zdůraznit, že stejně tak jako je Land Cruiser postaven na rámu, má odolnou techniku, je i interiér v první řadě dobře použitelný za každé situace, kvalitní a spolehlivý. Vytříbenost a péči o detail jako třeba v BMW X7 tady ale čekat nelze.

Interiér nabídne královský prostor pro posádku v první a druhé řadě, po vyklopení sedadel dokonce i dostatek místa pro šestého a sedmého cestujícího. Pokud třetí řadu necháte v podlaze, zívne na vás obrovská jeskyně o 1004 litrech.

Na pasažéry v zadních řadách čekají navíc i luxusní prvky, jako jsou obrazovky, vyhřívání a odvětrávání sedadel nebo dostatek odkládacích prostor a samostatné ovládání ventilace.

Novinku pohání buď 3,3litrový vznětový šestiválec, nebo testovaný zážehový šestiválec o zdvihovém objemu 3,5 litru. Je přeplňován dvěma turbodmychadly a nabídne výkon 415 koní a až 650 Nm točivého momentu dostupných již v 1800 ot./min.

Zrychlení z nuly na 100 km/h za 6,7 sekundy není tak důležité jako projev tohoto motoru. Ve spolupráci s desetistupňovou samočinnou převodovkou, která řadí jemně, rychle a skvěle předvídá, se umí vézt na točivém momentu, ale ve vyšších otáčkách také nabídnout opravdu skvělou dynamiku. Úžasnou na to, že jde o 2,6 tuny těžkou krabici.

Jedná se také o jedno z pramála aut na světě, které se rozjíždí skoro jako vozy od Rolls-Royce. Mám na mysli ten moment, kdy stojící vůz pobídnete akcelerátorem klidně i vcelku neurvale, ale i tehdy auto bez jakéhokoli cukání velmi plynule vystartuje. Svižně, ale nikoli uhoněně, zběsile. Prostě odpluje.

Tento charakter je zároveň v těžším terénu velmi zásadní. Díky sametovým zamykáním hydrodynamického měniče točivého momentu v převodovce při rozjezdech nemusí být řidič tak delikátní na pedálu plynu, aby se na kluzkém či sypkém povrchu kola ihned nezahrabala.

Je to maličkost, která se však opírá o „těžké váhy“. Mám tím na mysli poctivý stálý pohon všech kol s uzamykatelným středovým diferenciálem, zadním diferenciálem s elektronicky omezeným prokluzem a redukční převodovkou. Verze GR Sport má navíc mechanickou uzávěrku zadní, ale i přední nápravy.

V neposlední řadě jsou do terénu připraveny i elektronické pomůcky jako „terénní tempomat“ pro udržování jízdy krokem v terénu, 360stupňový kamerový systém, který má konečně slušné rozlišení nebo terénní módy pro přizpůsobení kontroly trakce či softwaru převodovky různým typům povrchu.

Díky tomu všemu je tohle auto mimo silnice často podstatně schopnější než řidič a kdo jej v extrémních podmínkách skutečně využije i v českých podmínkách, bude spokojen.

Auto totiž působí i dojmem, že ani drsné zacházení mu nevadí, často dokonce i platí, že čím horší povrch, tím nerovnosti filtruje lépe. Na druhou stranu vysokofrekvenční tlumiče v takovém Mercedesu třídy G nebo Fordu Ranger Raptor jsou v tomto specifickém řádění po polňačkách ve vysokých rychlostech o něco dále.

Nabízí se však otázka, jak na tom tohle auto je na silnicích. Nová generace je stále postavená na rámu jako starosvětský poctivý off-road, díky čemuž se ve zmíněných extrémech nekroutí, vydrží snad všechno. V Toyotě zapracovali i na odlehčení konstrukce, ve srovnání s předchůdcem dokonce o 200 kilogramů.

Je však znát, že tohle auto je na rozdíl od takového Range Roveru přece jen více orientováno na práci, na opravdu drsné zacházení. Na většině nerovností ve městě či na českých okreskách se s módními SUV nemůže rovnat.

Ne že by nebylo pohodlné, pocit vznášejícího se kolosu částečně navodit dokáže, ale například na příčné prahy a některé další nerovnosti reaguje poskočením zadních kol a otřesem v rámu velmi podobně jako pick-upy.

Myslet na fakt, že jde o opravdový off-road, je nutné i v zatáčkách, ačkoli bych nerad, aby to vyznělo kriticky. Land Cruiser zkrátka svou hmotnost nemaskuje tak, jak jsme u nejnovějších SUV zvyklí, naklání se a má dlouhý převod řízení.

Na druhou stranu velmi příjemně překvapí tím, jak zevrubně drží neutrální stopu. nechá si toho při ostřejší jízdě líbit překvapivě dost, než to přední pneumatiky vzdají.

Jinak řečeno, tohle auto má opravdu široké pole působnosti, širší než pick-upy a jiné drsné off-roady, které jinak v Evropě v podstatě vymřely. Jenže zatímco velká SUV obstojí alespoň na občasné bázi často i v těžším terénu a na silnici dnes skoro bez výjimky excelují po stránce pohodlí a obratnosti, Land Cruiser 300 to má opačně. Exceluje v terénu, kde si nechá líbit cokoli, a na silnici velmi dobře obstojí, ať se kocháte, nebo trochu spěcháte.

Pokud toužíte po opravdové automobilové legendě, která si nebere jen jméno svých předchůdců, ale ctí i tradiční hodnoty, které navíc i doplňuje slušnými digitálními technologiemi a vlastnostmi na silnici, toužíte po Land Cruiseru 300.

Pokud má koupě tohoto auta, na který je mimochodem velmi dlouhý pořadník a cenou se šplhá ke 3 milionům bez DPH, mít hlavně racionální základ, je potřeba umět využít hlavně jeho odolnosti, praktického luxusu a terénních schopností.