Test Suzuki Swift s pohonem předních i všech kol: Charakterně staromódní všeuměl

Zatímco velká část automobilek ze segmentu malých městských automobilů utíká, japonská značka Suzuki uvedla koncem roku 2023 globálně čtvrtou (na některých trzích ale dokonce již šestou) generaci modelu Swift, který si během uplynulých desetiletí dokázal vybudovat pověst dostupného, robustního a univerzálního společníka nejen do města.

Po designové stránce je nový swift evolucí předchozího modelu a sází spíše na jednoduché a uhlazené linie. Důležité ovšem je, že se délkou pořád vejde pod 3,9 metru a díky kolům vystrčeným do rohů karoserie nabízí skvělý rozvor o délce 2450 mm. Technickým základem zůstala platforma Heartec kombinující vysokou tuhost a nízkou hmotnost.

Ačkoliv je design jednodušší, rozhodně není nudný. Zaujmout dokáže nejen výraznými laky karoserie, ale také leskle černou maskou, předními světly se standardními LED projektory a designem plovoucí střechy (s možností černého lakování). Podběhy vyplňují kola o průměru 15 či volitelně 16 palců.

Kabině dominují tvrdé plasty, které ovšem nepůsobí lacině a vytvářejí dojem solidnosti. Díky dvoubarevnému lakování palubní desky i obložení dveří navíc kabina nepůsobí nudně. Sedadla jsou příjemně měkká, opěrák ale nabídne i solidní boční vedení. Navíc se do vozu, navzdory nižší stavbě, velmi příjemně nastupuje.

Za volantem s příjemným čalouněným věncem zůstaly analogové budíky, které doplňuje jednoduchý 4,2“ informační displej. Ten vedle řady různých informací, mezi kterými lze listovat tlačítkem na volantu, obsahuje i palubní počítač, přes který lze upravit či deaktivovat některé asistenční systémy. Jeho ovládání je však nešťastně řešeno tyčinkou v budících, což je poněkud krkolomné a zbytečně retro.

Z palubní desky volně vystupuje displej multimediálního systému s úhlopříčkou devět palců, který má poměrně jednoduchou a dobře přehlednou grafiku. Zamrzí sice ovládání pouze kapacitními tlačítky, displej je ovšem lehce natočen k řidiči, podporuje bezdrátovou konektivitu se zařízeními Apple i Android a je standardně propojen s couvací kamerou.

Za pochvalu pak stojí i samostatný panel klimatizace, která je dostupná v manuální i automatické verzi, nebo jednostupňové vyhřívání předních sedadel, dostupné už od druhého výbavového stupně. Kabina nabízí USB-A i USB-C porty i dostatek odkládacích prostor, po tvrdých plastech ale odložené drobnosti často cestují a vydávají zbytečný hluk.

Z pohledu prostoru však není swiftu příliš co vytknout. Díky standardně výškově a podélně nastavitelnému volantu a výškově nastavitelnému sedadlu řidiče (od druhého stupně výbavy) se ideální pozice za volantem hledá velmi jednoduše. Bohaté prosklení a útlé sloupky zajišťují velmi slušný výhled z kabiny a navzdory skromným rozměrům se za sebe pohodlně posadí i průměrní dospělí cestující, kterým zůstane drobná rezerva nad hlavou i před koleny.

Zavazadlový prostor swiftu patřil vždy k těm skromnějším, papírových 265 litrů (shodně pro modely 2×4 i 4×4) je však dobře využitelných a velký nákup slupne swift jako malinu. Po sklopení opěradel pak objem vzrůstá až na 980 litrů, vzniká ovšem drobný schod. Za zmínku stojí, že u obou verzí pohonu si lze připlatit za dojezdovou rezervu.

S novou generací swiftu představila automobilka i nový motor, kterým je 1,2litrový atmosférický benzínový tříválec, spojený s již dobře známým mild-hybridním systémem SHVS, jehož úkolem je především pomáhat při zrychlování a zpříjemnit funkci systému stop-start.

Ačkoliv motor mezigeneračně přišel o jeden válec, stále nabízí shodný nejvyšší výkon 61 kW (83 k) a dokonce vyšší točivý moment. Technici Suzuki si totiž s motorem opravdu vyhráli a citelně vylepšili jeho účinnost, zatímco stlačili emise a spotřebu.

My jsme si postupně vzali do testu Suzuki Swift s pohonem předních i všech kol, což je v segmentu rarita, přičemž obě verze měly manuální pětistupňovou převodovku, což je dnes další rarita. Fanoušci automatu si však mohou swift objednat i s CVT převodovkou.

Vcelku milým překvapením bylo to, že předokolka i čtyřkolka nabízejí subjektivně vcelku srovnatelnou dynamiku, která sice není papírově oslňující, ve městě ale rychle pochopíte, proč se pro model vžilo označení svišť. I díky pomoci elektromotoru hbitě startuje z křižovatek a lehkost řízení usnadňuje kličkování městskými uličkami.

Živost swiftu vydrží i za městem, ostatně jeho 83 koní táhne zhruba devět metráků, přičemž čtyřkolka je o cca 76 kilogramů těžší. Získat si rychlost a následně ji udržet ovšem vyžaduje častější práci s převodovkou, která se ale v drahách pohybuje lehce a hladce. Zamrzí pomalejší reakce akcelerátoru a nezvykle vysoký záběr spojky. Na obojí se však dá zvyknout.

Tempo českých dálnic malý swift také zvládá bez větších problémů, ve vyšších rychlostech už se ale začne projevovat slabší odhlučnění a do kabiny začne pronikat nepříliš libozvučný projev motoru i okolního provozu. Celé auto navíc působí lehce nervózně. Přesto je už ve standardu swift vyzbrojen armádou asistentů, kteří zdolávání dlouhých cest zpříjemní.

Tradičně nejlepší zážitky ale swift nabídne na okreskách, kde se kombinací nízké hmotnosti, živého motoru, přesného řazení a vysoké stability karoserie postará o nečekanou zábavu. Podvozek je sice pocitově mírně tužší, ovšem ani na horších silnicích nijak divoce neposkakuje, nemlátí a dodává pocit jistoty

Model s pohonem všech kol, který funguje plně automaticky, navíc oplývá ohromující trakcí. Ať už jsme zkoušeli svižnou jízdu na mokrých cestách, zdolávání rozbahněné lesní cesty nebo výjezd do kopce na mokrém listí, swift neztratil nic ze své jistoty a ohromoval nás svou univerzálností. V terénu ho zastaví snad jen světlá výška 140 mm (+ 25 mm oproti předokolce).

Pomyslnou třešničkou na dortu nového swiftu je pak spotřeba. Zatímco s čtyřkolkou jsme během mrazivých lednových dnů jezdili s průměrnou spotřebou 5,2 l/100 km, s předokolkou jsme koncem léta jezdili se spotřebou kolem 4,7 l/100 km. Při extrémně hospodárné jízdě jsme se přitom dostali až na průměr 4,1 l/100 km, ani ostrá jízda pak apetit nevyhnala přes 6 litrů.

Malá krabička s koly v rozích karoserie maximálně využívá vnitřní prostor a nabízí skvělé jízdní vlastnosti i s relativně malým motorem. Navíc i bohatou výbavu za ceny, které jsou velmi dostupné. Zatímco před desítkami let se tak mluvilo o původním Mini, dnes z téhle receptury vzešlo nové Suzuki Swift.

Jeho asijsky působící design nemusí být všem po chuti, stejně jako menší chuť tříválce hnát se do vysokých otáček a retro ovládání palubního počítače tyčinkou v budících. Jenže za cenu od 367 900 Kč dostanete bohatě vybavené auto, které vám bude při pověsti značky dlouhé roky věrným parťákem.

Ceník je přitom v duchu Suzuki maximálně jednoduchý: jeden motor, dvě převodovky, tři výbavové stupně a pohon předních nebo zadních kol. Připlácí se pouze za lak.