Test Suzuki Baleno: pro starší a pokročilé

Značka Suzuki je u nás známá především kvůli výbornému, ale celkem malému hatchbacku swift a terénním modelům vitara. Test vitary jsme uvedli nedávno. [celá zpráva]

Teď je tu nové auto, kterému prorokujeme asi delší životnost, než rychle zapomenutému kaizashi, ale uvidíme, jak na něj zareagují zákazníci. Pokud si test vozu přečtou ti, jimž je auto určeno, tak by z balena mohl být pěkný odrazový můstek k vyšším prodejům.

S čím srovnat Suzuki Baleno? Jednoznačně se Suzuki Swift. Tím začneme. Swift je malý hatchback s výborným podvozkem, příjemným řízením a velmi sportovními choutkami i s malým motorem.

Je to takové auto pro mladé, kteří nechtějí uniformní šeď. Jenže co do prostoru je auto moc malé, a to jak na zadních sedadlech, tak i v kufru, kde je to naprosto znatelné (pouhých 210 litrů).

Baleno je o víc než čtrnáct centimetrů větší. Má o 9 cm větší rozvor. A to je taky znát. Uvnitř je mnohem víc místa. I 190 cm vysoký člověk má na zadních sedadlech ještě pro kolena místo, když si sedadlo osoba vpředu seřídí i na sebe.

I kufr je mnohem větší – 355 litrů. Takže s balenem jsme se dostali o několik příček pomyslného žebříčku modelů výš.

To s designem jsme se posunuli o několik tisíc kilometrů na východ. Zatímco Suzuki Swift je bráno jako čisté evropské auto se zajímavým designem starokontinentálního střihu, baleno má zcela zřetelné asijské rysy. Na první pohled přední maska není nic moc. Jenže během testu jsme si zvykli, a dnes bychom řekli, že auto se nám i líbilo. Zvlášť v té divoké červené barvě.

I interiér je asijsky obloučkovitý. Je to styl „když nevíš, co s tím, dej tomu stříbrný rámeček“. Ale dá se na to zvyknout.

Přístroje jsou dobře čitelné, audio/navigační systém známe už z vitary a ergonomie je tu na vysoké úrovni. Především ceníme hromady odkládacích ploch na drobnosti.

Pod kapotou vozu je dvanáctistovka ve čtyřech válcích. Je to zvláštní motor. Nemá totiž turbodmychadlo a vyšší výkon dohání zvýšenou kompresí. Jenže ta s sebou přináší několik problémů. Ty řeší například dvojicí vstřikovačů na každý ze dvou sacích ventilů na válec, což lépe rozpráší směs ve válci, ta dobře hoří a nedetonuje.

Samozřejmě, že úprav je tu trochu víc, ale tohle je asi hlavní novinka. Jak to bude se životností a servisními náklady, to uvidíme až v průběhu let.

Výkon agregátu je 66 kW při 6000 ot./minutu a točivý moment 120 Nm vrcholí ve 4400 otáčkách za minutu. To jasně ukazuje na to, že je třeba motor často točit výš, než jen na v Čechách standardní 3000 ot./min. Do té doby je odezva na plyn trochu laxní.

Pravda, motor není žádný velký sportovec ani ve vysokých otáčkách, ale podle nás k tomuhle vozu vyloženě sedne. Není zapotřebí nic víc.

Auto-motor-převodovka, to je trojka, která si rozumí. A je to i kvůli tomu, že pětistupňový manuál je dobře seskládaný, ani nám šestka nechyběla. Dokonce ani na dálnici.

A jak se s balenem jezdí? Dobře. Není to žádný závodní vůz, ale my v něm objevili i tuhle stránku. Prostě jsme mu pořádně „zatopili pod kotlem“, nechali motor vytáčet ke čtyřem i pěti tisícům a on se nám odměnil moc pěkným svezením. A to všeho všudy za 5,5 l na 100 km, a to jsme auto opravdu nešetřili.

Podvozek není sice tak jistý jako u swiftu, ale řízení je celkem přímé, auto neposkakuje a ani nerovnosti ho nerozhodí, je lehké na svoje dobré brzdy (měli jsme nejvyšší výbavu, se kterou přicházejí i kotoučové brzdy).

Jediná vlastnost trochu odrazuje. Tou je středová poloha volantu. U některých značek a aut je řízení tak jalové, že lze otočit volantem pomalu o dvacet stupňů, než se začnou hýbat kola. Jinde je řízení příjemně reaktivní i v téhle poloze.

Baleno je v tomhle extrémně jiné – má stále tendenci pohybovat koly. Řidič musí neustále řídit, má plné ruce práce. Tohle auto se musí neustále vést.

Auto má několik zvláštností. Třeba ovládání palubního počítače jsme hledali tři dny. Až poté, co jsme zmáčkli snad všechna tlačítka na přístrojovce a volantu pětkrát dokola, jsme zjistili, že palubní počítač se ovládá podobnou černou tyčkou, jak ze starého favorita.

I klimatizace je neustále překvapená – jednou, že vysvitlo slunce, a ona nestíhá foukat chladný vzduch, a podruhé, když slunko zajde. To se zase rozhodla, že bude fučet ledový vítr jak pro chlazení mrazáku na jatkách. V kufru pak nenajdete překvapivě žádný háček na tašky...

Ale vem to čert. Tohle všechno autu odpustíme. Odpustíme mu úplně všechno, když se podíváme do ceníku. Testované baleno totiž dostalo do vínku nejvyšší výbavu Elegance. A ta má (a teď se podržte, pojedeme z kopce…) adaptivní tempomat (jeden z nejlepších, který dokáže z kopce i přibrzďovat a ne se setrvačností rozjíždět, jak to umí třeba tempomaty u VW), navigaci s displejem o úhlopříčce 4,2 palce, rádio, USB, parkovací kameru i senzory, dálkové zamykání i s tlačítky na madlech dveří, xenonové světlomety, podélně nastavitelný volant (překvapivě je jen v nejvyšší výbavě), bezklíčové startování, vyhřívané sedačky… A to všechno za cenu 369 900 Kč! To je super.

Vezměte si, že základní cena auta i motoru je 293 300 Kč (trochu optimistické, že?), ale pak za dalších sedmdesát tisíc dostanete auto nabušené až po okraj vším, co dnes chybí i v mnohem větších a dražších autech. Třeba adaptivní tempomat i s předkolizním systémem…

Taková Škoda Fabia ho má pouze za příplatek ve všech verzích (13 800 Kč). Navigace je u fabie za 18 300 Kč, bezklíčové startování a odemykání 4500 nebo 9000 Kč… Prostě zkuste takhle vybavit nějakého konkurenta.

Suzuki Baleno je podle nás velmi překvapivě dobré auto. Možná bude vyhovovat každému, ale jako cílového zákazníka bychom viděli starší pár, který jezdí na chatu. Nechce úplně miniauto, ale také nepotřebuje nic velkého. Nechce sportovat, nechce nic žádaného, co by každý týden před domem vykradli. Chce auto, které sveze, bezpečné, komfortní, dobře vybavené a za dobré peníze.