Test Subaru XV se základním motorem: Dobrý chalupář

Nejmenší SUV značky Subaru se v Česku prodává se dvěma motory. Ten silnější, dvoulitrový e-Boxer na pomezí mild a full hybridu, má 150 koní a já ho před dvěma lety označil za tak akorát dostatečný. Jaké to tedy bude se základní šestnáctistovkou, která má na dnešní poměry až směšných 114 koní?

Takovou otázku si kladu, když sedám do bílého kousku, který si můžete prohlédnout na fotkách. Subaru od mého minulého setkání s XV stihlo drobně modernizovat plasty nárazníků a čelní masku, a také upravit vinutí pružin a charakteristiku tlumičů a přidat čelní kameru. Jinak to je pořád to staré dobré XV, které sice není levné, ale nabízí vážně hodně.

Už prostřední výbava Comfort, kterou má tento vůz, je neskutečně bohatá. Jediné dvě věci, které mohou reálně chybět, je hlídání mrtvého úhlu a automatické brzdění při couvání, když se příliš přiblížíte překážce.

Jinak tu je dvouzónová klimatizace, kompletní Eye-Sight včetně adaptivního tempomatu a aktivního vedení v jízdním pruhu, podpora Androidu Auto či LEDkové světlomety s ostřikovači a natáčením, které navíc fungují výborně až na autonivelaci, která při plně obsazeném autě sklápí světla příliš nízko.

A kromě armády dalších prvků taky samozřejmě pohon všech kol a režim X-Mode pro jízdu mimo asfalt, který se pojí např. s asistentem sjíždění prudkých kopců.

V interiéru mě vítá látkové čalounění sedaček, které je příjemné a světle šedou barvou s oranžovým prošíváním vnitřek auta aspoň trochu oživuje. Sedačky jsou dostatečně pohodlné na to, abych v nich mohl strávit i delší dobu, a na co sáhnu, působí kvalitně a bytelně.

Systém tří displejů v interiéru dá člověku chvilku zabrat, než se s ním sžije a nastaví je tak, aby bez zbytečného překlikávání viděl důležité informace. Ten malý nahoře na palubní desce ale umí ukázat teplotu oleje, středový mezi analogovými budíky zase výstup adaptivního tempomatu, takže po chvilce zvykání si nemám moc na co stěžovat.

Snad jen, že se řada nastavení vozidla musí provádět složitěji tlačítky v displeji v přístrojovém štítu, místo aby k tomu bylo grafické rozhraní v centrálním dotykovém displeji. Stejně je na to třeba zastavit, takže by nebyl problém, kdyby člověk musel tato nastavení „honit“ prstem po obrazovce.

Za zmínku stojí také ukotvení zrcátek vymyšlené tak, aby kolem nich bylo trochu vidět ven, a obecně velmi dobrý výhled. Ve světě neskutečně tlustých A-sloupků je to něco nevídaného a jízdu to činí příjemnější, zejména ve městě.

Startovací tlačítko probouzí k životu plochý čtyřválec a ten mě záhy příjemně překvapuje. Jeho reakce na plynový pedál jsou bleskurychlé, zejména v nízkých otáčkách. Pedál je citlivý a je třeba s ním pracovat tak jemně, jak jsme si z všudypřítomných přeplňovaných tříválců už odvykli.

Snad i díky mapování plynového pedálu má XV taky velmi dobrý odpich v nízkých rychlostech. Až bych skoro zapomněl, že má na papíře jen 114 koní. Svižnému zrychlení pomáhá i naladění bezestupňové převodovky, která se navíc nesabotuje virtuálními stupni příliš brzy. Ano, dojem z jízdy je výrazně odlišný třeba od dvouspojky, pocit řazení tu opravdu chybí, ale hladkost jízdy daná absencí řazení to bohatě vynahrazuje.

Kde však narážím na limity poměrně slabého motoru, je dálniční jízda. Konstantní tempo okolo 130 km/h XV zvládá bez problému, ale jakékoliv zrychlení se už měří kalendářem. Na druhou stranu, ani v takovýchto rychlostech není XV nestabilní, takže vše v pořádku.

Perfektní stabilitu předvádí také v zatáčkách, tím spíš, když je projíždím trochu svižněji. Na zimních pneumatikách a oslizlých silnicích se samozřejmě musím krotit, ale ani při plném obsazení vozu tu ze strany podvozku neexistuje byť náznak jakékoliv nejistoty.

Protože sedím v SUV, nemůžu nevyzkoušet, jak jezdí v terénu. XV s šestnáctistovkou má pro jízdu mimo asfalt jen jeden režim X-Mode, nikoliv dva pro různé druhy povrchu, jako verze s e-Boxerem. Tento režim upravuje chování motoru, převodovky, stabilizačního systému a brzd tak, aby byla v terénu zajištěna co nejlepší trakce.

V kombinaci s hodně slušnou světlou výškou 22 cm tak XV nemá na hrbolatých polních cestách, na nichž potkávám bláto i trochu sněhu, sebemenší problém. S náročnějším příjezdem na chalupu si poradí hravě a věřím, že kdyby mělo obuty nějaké slušné gumy typu all-terrain, byl by to velmi schopný malý offroad.

Patříte-li k lidem, kteří chtějí normální auto s výborným podvozkem, auto, které staví jízdní vlastnosti na první místo, a zároveň nejezdíte moc rychle a už vůbec ne po dálnicích, XV byste rozhodně měli zařadit do užšího výběru. Některé jeho detaily jsou neortodoxní a bezestupňová převodovka nesedne každému, ale zatratit ho předčasně by byla chyba.

Tím spíš, když základní motor není výkonově nedostatečný, dokud se pohybujete ve městě a na venkově. Ten navíc dokáže oproti e-Boxeru docela zajímavě srazit cenu, třebaže necelých 750 tisíc je pořád docela dost. XV však je opravdu poctivý kus auta a já se vůbec nedivím, že tvoří v Evropě víc než třetinu všech prodaných subaru.