Test Škody Superb Scout TDI: Téměř ideální cestovatel

Nejspíš jste už někdy přemýšleli nad ideálním autem na letní dovolenou. Možná ve chvíli, kdy jste se s bagáží vaší rodiny nevešli do kufru, zadní pasažéři si stěžovali na na nedostatek místa, u čerpací stanice jste stáli až příliš často a cesta k pláži byla příliš kamenitá.

Potřeby motoristů jsou často protichůdné, a zatímco SUV jsou spíše módou, která si toho bere hodně na jízdních vlastnostech a nepřidává tolik benefitů mimo silnice, jsou často takzvané oplastované kombíky tím rodinným ideálem.

Scout byl doménou Octavie, po faceliftu třetí generace se ale plnohodnotný „junák” nastěhoval i do modelové řady Superb. V minulém vydání byl k dispozici jen příplatkový paket Outdoor.

Se standardním pohonem všech kol a přizvednutým podvozkem jsme novinku v kombinaci s dvoulitrovým vznětovým motorem protáhli až na Napoleonův ostrov. Císařův desetiměsíční exil sice pro Elbu znamenal významný pokrok, ovšem ani dnes tu není zdaleka nouze o prašné a kamenité silnice, na kterých je Scout jako doma.

Superb je jedním z nejkonzervativnějších vozů, které na silnicích potkáte. Verze Scout je tu krom ambic na nezpevněných cestách především k tomu, aby „pana ředitele” obula do tenisek. Tím spíš v oranžové metalíze Tangerine, na kterou si rychle zvyknete, zejména když se na sluníčku rozehraje svými tóny.

Zatímco oplastované lemy blatníků, prahů a spodní části dveří jsou praktické, spodní lem na předním nárazníku sice vypadá efektně, ale je příliš vystrčený. Takže působí trošku jako hrablo a vzhledem k tomu, že převisy Superbu nejsou pro výlety mimo silnice už tak velkorysé, bude tento stříbrný prvek první, který někde oškrábete.

Scoutu hraje do noty fakt, že přišel až po změnách, které Superbu nadělil facelift. Příď doznala sice jen lehkých změn, ovšem záď s odlišnou grafikou svítilen, nápisem místo loga a stříbrnou horizontální lištou propůjčuje vozu mnohem modernější nádech.

Říká se, že jestliže Rolls-Royce Phantom má dostatek výkonu, Superb má dostatek prostoru. Prostě tam je. Na zadních sedadlech je ho v podélném směru až směšný nadbytek. Navíc na šířku už je to průměr střední třídy, na rozdíl od „užovky” minulé generace.

Zavazadelník nabídne 660 litrů a dvojité dno, kam se při rodinných cestách hodí schovat kde co. Za 2 300 Kč dostanete krajní hlavové opěrky se sklopnými částmi na bocích, díky kterým cestujícím během jízdy nepadá hlava na stranu. V ceně jsou i přikrývky úhledně složené v cestovním pouzdru.

Připočtěte k tomu držáky na telefon či tablet, ale třeba i deštníky ve dveřích, když jste si ty klasické doma určitě zapomněli, a ona chytrá řešení najednou mimo komfortní zónu republiky dávají smysl.

Celkově se verze Scout uvnitř liší jen dekory. V našem případě se nejedná o pseudo-dřevo, ale hliníkovou lištu. Nevolil bych jinak, protože zatímco třeba Peugeot umí nabídnout pravé, voňavé a na omak příjemné jasanové dřevo, u Scoutu se jedná o plastové cosi.

V rámci faceliftu se toho uvnitř příliš nezměnilo, protože větší obrazovka infotainmentu v páru s digitálním přístrojovým štítem se objevila už těsně před modernizací. Je to ale velmi povedený pár. Odezva je rychlá, grafika přehledná. Jen zamrzí, že se nedostalo také na dnes už běžné prvky jako je head-up displej či prodlužování sedáku.

Další problém s jinak pohodlnými sedadly spočívá v tom, že odvětrávání je k dispozici až ve verzi Laurin a Klement. Ale co mě štvalo úplně nejvíce, má opačnou příčinu. Pokud jste průměrně či dokonce vyšší postavy, neobjednávejte si elektrické nastavování sedadel. Elektromotory pod řidičovým křeslem ubírají místo, a tak se nelze spustit dostatečně nízko.

Motor 2.0 TDI o výkonu 140 kW podle všeho v současném vydání zažívá své poslední chvíle právě v Superbu. Brzy jej nahradí celohliníková verze Evo. Zcela nová jednotka už se montuje do Octavie čtvrté generace, kde zaujme o něco jemnějším chodem v nízkých otáčkách.

Zejména v zátěži, kdy sedmistupňová dvouspojková převodovka nechá motor v nižších otáčkách, je znát ono dieselové „chrochtání”, na druhou stranu v ustáleném tempu ani o tomto starším motoru nevíte.

Síly má dost i ve sprintech na německých dálnicích a když byla řeč o převodovce, jedná se rozhodně o jedno z nejpříjemnějších spárování motoru s dvouspojkovou skříní. Software umně předvídá a většinou se změna převodů vede hladce, a to i ve městě.

Především si ale budete libovat nad spotřebou paliva. I přesto o jak velké, těžké a zvýšené auto jde, dovolenkové toulání s převážnou jízdou po dálnici jsem absolvoval za 5,8 litrů na sto kilometrů.

Pokud odečtete kolony, popojíždění po městech a na ostrově, nebo sprint na německé dálnici, počítejte s pěti litry, které mi ukázal počítač před naloděním na trajekt v italském Piombinu. To se pak na počítadle dojezdu rozsvítí třeba číslovka 1280 kilometrů na jednu nádrž.

Při cestování na dálnicích oceníte také nové asistenty. Superb se po faceliftu konečně umí držet uprostřed pruhu, nový soubor poloautonomního řízení si také skvěle počíná v hustším provozu, kde adaptivní tempomat zbytečně nezmatkuje.

Při jízdě za tmy se zase předvedly nové LED Matrix světlomety. Vykrývání okolního provozu funguje přesvědčivě, byť když se naráz objeví více bodů, které je třeba odstínit, systém to raději vzdá. V tom se liší od systémů luxusních značek, které mají více segmentů.

Před faceliftem uměl Superb s adaptivními tlumiči v režimu Comfort posádku až nepříjemně pohoupat. Čekal bych, že právě Scout bude ještě větší „bárkou”, ale není tomu tak. Karoserii má pod kontrolou lépe než běžné verze před modernizací.

V režimech Normal a Sport pak kombi přihodí i své obratnější „já”. V kombinaci s relativně přesným řízením máte i na úzkých ostrovních silnicích dojem, že řídíte menší auto.

Vůz byl obutý na osmnáctipalcových discích, které jsou rozhodně lepší volbou než příplatkové „devatenáctky”. Už tak se jedná o nízkoprofilové pneumatiky a mimo silnice budete mít obavy o poškození disků a defekt. Těžká kola občas tvrdě zapadnou do výmolů, ale podvozek dopustí dupání o dorazy až v extrémních případech.

V lehkém terénu má pomoci i režim Offroad. Sebevědomý název v sobě skrývá otupělý plynový pedál, pohon všech kol s rychlejší reakcí na připojení zadní nápravy, nebo asistent pro jízdu z kopce. Superb Scout nikdy nebude terénním autem, ale díky 15 mm světlé výšky navíc a ochraně podvozku si alespoň nepřijdete tak nepatřičně, když se za vámi práší.

Scout přináší do modelové řady Superb skutečně nádech dobrodružství, odvázanosti. Oranžové oplastované kombi navíc činí z dobrého společníka na dovolenou ještě lepšího. Mimo silnice nabídne přesně tolik benefitů, aby tím neomezilo to dobré, co je na lehce přerostlém kombi střední třídy. Tedy například nesmírný prostor a pohodlné odpružení.

Jinak řečeno, raději než Kodiaq bych si tohle auto vybral vždy. Jen se vykašlete na elektricky ovládané sedadlo řidiče a devatenáctipalcová kola. Naopak takový spací paket při cestování zadní pasažéři ocení.

Nad služebně starším dvoulitrovým TDI pak rovněž rozhodně netřeba ohrnovat nos. Občasný drsnější projev vykoupí nízkým apetitem a pohotovou spoluprácí s dvouspojkovou převodovkou.