Test Rolls-Royce Cullinan Black Badge: Pod černou maskou

Už jsou to tři roky, kdy Rolls-Royce strhl plachty ze svého prvního SUV. Spolu s vlajkovým phantomem se jedná o první model na svébytné modulární platformě.

Na základě předchozího testu mohu bezpečně říci, že jde o famózní vůz, který nabídne goodwoodské hodnoty i lidem, kteří buď zcela podlehli vozům SUV, anebo takové auto prostě potřebují – ať už kvůli silnicím na specifických trzích jako je Rusko nebo Saúdská Arábie, nebo svým koníčkům.

Během chvíle stačila mateřská společnost BMW obrátit pozornost vtipálků třeba na „bobří zuby” čtyřkové řady, a tak se Britové mohli odvázat ještě o trochu více. Po vzoru modelů menší řady, tedy ghostu, wraithu a dawnu, přibyla do nabídky i varianta Black Badge. Jen o černé masce a sošce však zdaleka není.

Rolls-Royce vždy přitahoval nejen bohaté podnikatele či aristokraty, ale i muzikanty, návrháře či umělce. Podle automobilky jsou inspirací pro Black Badge konfigurace klientů z minulosti, jako je boxer Muhammad Ali či návrhář Yves Saint Laurent.

Automobilka sama sice konfigurací testovaného vozu příliš nezdůraznila charakter verze Black Badge tak, jako u jiných exemplářů s černým lakem a žlutým interiérem, ale i přesto vizuální změny dané touto výbavou propůjčují vozu docela jiný charakter.

Předně je tu černě lakovaná maska chladiče, včetně vysouvací sošky Spirit of Ecstasy. Ve stejném odstínu je vyvedeno i orámování oken i další, jindy chromové, prvky karoserie.

Cullinan díky tomu méně září, nepůsobí tak naleštěně a například vám ani nepřijde tak nepatřičné, když je ušpiněn od soli. Nakonec je to auto na běžné používání i v zimě, i když přijde klidně i na více než 10 milionů korun. Absence chromových prvků to jen umocňuje.

Celkově ale tyto detaily neschovají to podstatné. Je to 5,3 metrů luxusu na kolech. Vozy této značky vždy měly vyšší stavbu, i jako limuzíny. To aby se do nich pohodlně nastupovalo a poskytly posádce patřičný rozhled. Cullinan to pochopitelně ještě umocňuje.

Znovu rád zdůrazním zajímavý výčnělek na zádi. Prvek odkazuje na auta ze třicátých let, kdy i rollsy měly takové zakončení zavazadelníku. Mimochodem, pokud se vám kola zdají poněkud utopená, pak vězte, že tyto disky mají průměr 21 palců. Příplatková 22palcová alternativa leccos řeší, navíc dává více na odiv další specifikum verze – červené třmeny silnějších brzd.

Absurdně precizní úroveň zpracování interiéru, komfort na zadních sedadlech, elektricky ovládané dveře, luxusní posezení na vyklápěcím víku zavazadelníku či infotainment, který sice není poslední módou, ale založen na BMW iDrive minulé generace slouží zcela spolehlivě – to vše si uvnitř Black Badge zachovává. Liší se znovu především v detailech.

Připomene se symbolem ležaté osmičky. Rolls-Royce se tím vrací do začátku 20. století. Tehdy anglické pojišťovny tímto způsobem označovaly auta s nejvyššími výkony.

Na výběr je ze specifických materiálů a barev pro Black Badge, prim uvnitř tak mohou hrát i speciálně propletená uhlíková vlákna jako u testovaného exempláře. Například ručičky na digitálním přístrojovém štítu mají červený dekor, ovšem otáčkoměr tu stále nenajdete. Leccos napovídá fakt, že i Black Badge má místo něj elegantní ukazatel rezervy výkonu...

Rolls-Royce s novou platformou kompletně přechází na inovovaný dvakrát přeplňovaný dvanáctiválec o tradičním zdvihovém objemu 6,75 litrů. Podobně jako 6,6litrový motor v menších modelech se i tato jednotka podrobila ladění pro verzi Black Badge.

Znamená to posunutí výkonové hranice na rovných 600 koňských sil, což je nárůst o 29 koní oproti výchozí verzi. Rovněž točivý moment je nyní kulatých 900 newtonmetrů, o 50 Nm více.

Black Badge má i jiný software samočinné osmistupňové převodovky, hlasitější výfukový systém s aktivními klapkami, tužší nastavení vzduchového odpružení a řízení.

Nejznatelnější rozdíl v projevu auta je po stisknutí tlačítka Low na řadící páčce. Vozy této značky samozřejmě nemohou mít běžné tlačítko Sport, na které jsme zvyklí jinde. Zmiňovaný mód auto přiostří, například převodovka řadí o 50 procent rychleji než v běžném režimu.

Auto je potom skutečně naléhavější, přeřazení začnete vnímat díky jemnému cuknutí a výfuk se začne ozývat bubláním. Klapky dokonce fungují i v parkovacím režimu. Sama automobilka v tiskové zprávě uvádí, že je tomu tak, aby řidič mohl „ukázat zvukový charakter prostřednictvím nadšeného sešlápnutí plynového pedálu”. Hluboký zvuk je sice pěkný, ale tohle už bych si odpustil.

Ani režim Low a uvedené změny na nastavení jednotlivých komponent každopádně z tohoto obra nedělají cokoli obratného, nadšeného nebo snad sportovního. Podobně jako u jiných modelů Black Badge mě mile potěšilo, že tyto změny se promítnou jen opravdu lehce.

Po prudším najetí do zatáčky se naplní předchozí pocity kapitána zaoceánské jachty a jakkoli podvozek dokáže vykouzlit zajímavé průjezdní rychlosti v oblouku a je skutečně o malý kousek jistější než klasická varianta, auto se vším svým „já” se snaží řidiči naznačit, že takhle se s Rolls-Roycem nejezdí.

I v této variantě se totiž cullinan řídí jako Rolls-Royce, a to je nesmírně specifický zážitek, který u žádné jiné automobilky nezažijete. Nemyslím tím ani tak naprosto dokonalé odhlučnění motoru, valivého a dokonce i aerodynamického hluku. Ani to, že naprostou většinu nerovností Rolls-Royce dokáže vymazat. Spíš jde o vjemy řidičské.

Rolls-Royce totiž nedovolí šoférovi jakékoli škubavé, nepatřičné pohyby. Volant je velký a má velmi úzký věnec, řízení je vláčné s dlouhým převodem. Máte skutečně pocit kormidelníka, přitom se ale ze záhadných důvodů nevytrácí potřebný cit a auto dokážete nasměrovat přesně k apexu zatáčky.

Auta žádné jiné značky se také takto neodlepí z místa. Převodovka využívá vespod umístěných newtonmetrů a nechává při rozjezdu masivně proklouznout měnič točivého momentu a auto se tak rozjede s mírným zhoupnutím, opět velmi vláčně. A můžete na plynový pedál šlapat jak chcete. Cuknutí nebo citelného stresu se ani při svižném rozjezdu nedočkáte. Těm, kteří by chtěli od Black Badge něco jiného, automobilka tímto vzkazuje, že mají smůlu, což je dle mého názoru dobře.

Díky této „temné” verzi působí cullinan na pohled méně okázale, pokud se to zrovna o tomto voze dá říci. Může přilákat jiné zákazníky, které osloví i o něco dynamičtější a naléhavější jízdní projev. Přibližuje se tím trochu k Bentley, jakkoli bentaygu nelze brát jako konkurenta.

Naštěstí je ale varianta Black Badge u Rolls-Royce Cullinan něco jako když si v michelinské restauraci poručíte ostřejší provedení signaturního pokrmu zdejšího šéfkuchaře. I když je to drzost, asi jako chtít hlučnější výfuk u Rolls-Royce, kuchyně vám vyhoví, jste vážený host. Ale své dílo na talíři nenechá až příliš vzdálit původnímu receptu. Vlastně vám ten steak jen trochu více opepří.

V Goodwoodu se v posledních letech několikrát odvážili pokoušet konzervativní hranu a co jiného by mělo být kontroverznější, než „sportovní” varianta nového SUV? Jenže tohle je pořád Rolls-Royce se všemi hodnotami, které značka vyznává a vzít si očividně nenechá.