Článek
Kadjar prošel modernizací už před drahnou dobou – s novým designem a také novou třináctistovkou jsem ho testoval před rokem a půl. Tentokrát mám v rukou verzi, která bude nejednomu zákazníku bližší – turbodiesel s manuální převodovkou a pohonem jen předních kol.
Vnější vzhled Kadjaru tedy není zrovna novinkou, přesto stojí za pozastavení – ale spíš proto, co znamená pro fungování auta. Začnu LEDkovými světlomety, které ale mají manuální regulaci sklonu a dají se nastavit tak, že v noci opravdu dobře vidím na cestu.
Bohužel, automatické přepínání dálkových světel si neumí poradit v dešti či na dálnici a je tak téměř nepoužitelné.
Přes tlusté A-sloupky a faldy v kapotě, které naopak výhled z vozu podstatně zhoršují, můžu pokračovat k zadnímu nárazníku, který sice potěší mlhovkami i couvačkami v páru, ale trčí daleko a zhoršuje průchodnost terénem. Nezmiňuji to zbytečně, Kadjar má na dnešní dobu slušnou světlou výšku a je možné ho objednat i s pohonem všech kol.
Zastavím se u dvojitých blinkrů v zadních světlech. Na každé straně auta jsou dvě čtveřice LEDek, jedna na rohu, druhá poměrně daleko na pátých dveřích. Takovéto řešení není obvyklé, ale funkčnost je skvělá – blinkr je výborně vidět z velké vzdálenosti, i pokud vůz zároveň brzdí.
V kabině už je vidět věk
Šplhám za volant – velkorysá světlá výška je poznat i v tento moment – a vidím vnitřek, na kterém je stáří už docela znát, zejména ve srovnání se současným Cliem a Zoe, jejichž displeje jsou podstatně větší a nemají kolem sebe tolik černého plastu. Taky je displej dost nízko, daleko od linie pohledu na silnici, takže abych viděl třeba na navigaci, musím hodně sklopit zrak.
Jas podsvícení je svázán se světlomety v ideji, že když svítí světlomety, je tma a je třeba ztlumit displeje. Jenže když zapnu světla v dešti – musím manuálně, neumí to sám podle stěračů – či mlze, displeje se ztlumí a nic na nich není vidět, takže musím několikrát kliknout do centrálního displeje a jas upravit. A ne málo – v dešti ve dne na 70 % jasu, v noci na nejnižší nastavení.
Na druhou stranu, Android Auto tu běží naprosto skvěle a spolehlivě a Renault umí promítnout instrukce navigace do přístrojového štítu. Vynikající jsou také ovladače klimatizace o kousek níž a díky tvarování středového tunelu mě nic netlačí. Prostoru tu není zrovna na rozdávání, ale sedí se mi slušně pohodlně, i díky sedačce s rozumným bočním vedením a možností prodloužit, ale nikoliv naklopit sedák.
Za zmínku stojí také prosklená střecha sice bez otvírání, ale s gigantickou plochou. Bohužel tlačítko zatahování roletky nemá samočinný dojezd a musím ho držet mnoho, mnoho vteřin. Chválu zaslouží i zavazadelník, jehož falešné dno má dva díly. Nepůsobí sice moc bytelně a třicetilitrový sud piva na něj radši nedávám, ale dá se z něj vytvořit praktická přepážka.
Motor překvapí nízkou spotřebou
Startovací tlačítko probouzí k životu jediný diesel v nabídce Kadjaru. 115 koní a 260 N.m není na nějaké závodění, ale do 100 km/h stačí na slušně svižnou jízdu. Motor je velmi dobře utlumen, dunění v nízkých otáčkách neexistuje. Jeho největší výhodou je však spotřeba – hodně svižnou jízdou po dálnici i v horách vidím průměr 5,7 l/100 km.
K práci s pákou manuálního šestikvaltu nemám výhrad, ani její přesnost není žádná tragédie. Trochu mě jen překvapil poměrně tuhý pedál spojky, který je v kontrastu s naopak velmi lehkým řízením.
K tvrdým se řadí i odpružení, a to i přes pneumatiky s velkorysým profilem – i tak jsou nerovnosti v karoserii velmi dobře cítit. Významný benefit v ovladatelnosti vozu to nemá, Kadjar není auto na ostrou jízdu a když se o ni pokusíte, dá vám to jasně najevo.
Vadí mi podvozek a infotainment
Komu je tedy naftový Kadjar určen? Chtělo by se říci, že tomu, kdo nechce škodovku a hyundai ho nudí, jenže až na krásnou červenou barvu není tento Francouz zrovna zábavným autem. Nebo možná tomu, kdo chce větší Koleos, ale nemůže si ho dovolit a doufá, že Kadjar mu nebude daleko.
V mé garáži místo nenajde kvůli příliš tvrdému podvozku a složitému – a bohužel neustále nutnému – nastavování jasu displejů. Je to trochu škoda, protože jinak to není v kombinaci turbodieselu a manuálního šestikvaltu vůbec špatné auto.
Renault Kadjar Intens Blue dCi 115 | |
---|---|
Motor: | 1 461 ccm, řadový vznětový čtyřválec, turbo |
Max. výkon: | 85 kW (115 k) při 3750 ot./min |
Max. točivý moment: | 260 N.m při 2000 ot./min |
Převodovka: | šestistupňová manuální |
0-100 km/h: | 11,7 s |
Nejvyšší rychlost: | 189 km/h |
Průměrná spotřeba dle NEDC: | 4,3-4,5 l/100 km |
Provozní/nejvyšší hmotnost: | 1503/1978 kg |
Délka x šířka x výška: | 4489 x 1836 x 1613 mm |
Základní/maximální objem zavazadelníku: | 472/1478 l |
Poháněná náprava: | přední |
Cena základní verze: | 544 900 Kč (Kadjar Zen TCe 140 GPF) |
Základní cena testované verze: | 644 900 Kč |
Cena testovaného vozu: | 749 900 Kč |