Test Renaultu Clio RS: Francouzi překvapili

Když jsme testovali Škodu Octavia RS, říkali jsme o ní, že jejich 145 kW je v téhle karoserii moc málo a potřebovala by uříznout kufr. [celý test] U Renaultu Mégane Sport [celá zpráva] jsme zase kritizovali hodně tvrdý podvozek, který na nerovnostech vytvoří z jinak výborného vozu vzpurnou kobylu. A našli jsme kompromis, který se nám opravdu zalíbil - Renault Clio RS.

Tohle auto není přemrštěně vizuálně natuněné, ale už na první pohled je jasné, že je to sportovní verze. Především díky ohromným blatníkům, které mají za předními koly výstupy horkého vzduchu. Přední nárazník je pak ve stylu méganu (tedy velký sací otvor uprostřed a dvě malé kruhové mlhovky po stranách), zadní nárazník pak parádně podtrhl velký černý difuzor. Podle nás je to ideální kombinace umírněnosti a sportovního vzhledu exteriéru.

To uvnitř je to už slabší. Sedadla jsou sice pohodlná a výrazně sportovní, ale přístrojová deska převzatá z klasického clia moc sportovního nádechu nemá. Kdyby nebyly rudé budíky a stříbrné pedály, kůží obšitý volant s červenou nití by svým otylým tvarem asi jen těžko něco zachránil.

Když jsem už poukázali na test Škody Octavia RS, je třeba dodat, že i Renault má velmi podobný výkon. Z jeho čtyřválce se totiž dostane 145 kW při 7250 ot./min a točivý moment 215 N.m při 5550 ot./min. To však i přes pouze atmosférické plnění. Auto s tímto agregátem a šestistupňovou manuální převodovkou (no...  ještě by mohli u Renaultu trochu zapracovat na přesnosti) jede skvěle. Vůz sice nemá zrovna nejmenší hmotnost, ale pár desítek kilo dolů proti Octavii RS je znát. Agregát se s děsivou radostí vytáčí hodně vysoko, bez turba netrpí neduhy děr ve výkonu a především má skvěle naladěný výfuk s tou přesnou dávkou hladiny praskajících decibelů v podřazených zatáčkách.

Druhá strana mince je spotřeba. Tabulkovým 8,9 l na 100 km se můžeme jen zasmát. I průměrná spotřeba Hondy Civic Type R (na jejíž test se můžete těšit zanedlouho), která překročila hranici dvanácti litrů, byla nižší než tady. Nám se počítač ustálil na 13,2 l na 100 km. Ale je pravda, že auto jsme nafotili a pak se s nim už vůbec nemazlili.

I když testovací auto zcela očividně už někde dříve dostalo nějakou tu ránu na přední nápravu, tak musíme podvozek pochválit po všech stránkách. Vůz je podvozkově prostě výborný. Není příliš tvrdý, že by si museli cestující překousnout jazyk, ani unyle měkký. Je prostě tak akorát. V zatáčkách sedí skvěle, i když je cítit jistá rezerva. Právě ta je však na něm to nejlepší. Auto totiž na nerovnostech poskakuje, ale stále pevně vede stopu. V zatáčkách si občas neví rady, jenže právě tady nastupuje práce s plynem a brzdami. Když se správně nadávkují, vůz se k silnici přilepí a po vzoru okruhových speciálů (prudce brzda a co nejrychleji ven) se katapultuje ze zatáčky.

Popravdě řečeno, Renault Clio RS se nám původně tak zalíbilo, že bychom ho doporučili každému. Jenže při psaní tohoto testu jsme se podívali do ceníku a zalapali po dechu. Základní cena je nastavena na 713 000 Kč. Jenže pozor! Když si koupíte tohle super auto, nedostanete do něj ty skvělé sedačky. Za ně "vypláznete" fešáckých 67 000 Kč! Připočtěte desítku za metalízu a jste úplně někde jinde. Jenže popravdě řečeno - i za ty peníze bychom tohle auto raději, než tu "oktávku".