Test první Škody Octavie RS s pohonem všech kol

Nebýt malého znáčku 4x4 na zadním víku kufru nemáte šanci rozeznat verzi s pohonem obou náprav od té dříve uvedené. Moment, kdy to zaručeně poznáte, je při prudkém rozjezdu nebo na povrchu s horší adhezí, kdy se autu neprotočí přední kola. A výhodu máte i při přenosu točivého momentu v zatáčce, kdy nedotáčivost mohou zkušení řidiči potlačit citlivým přidáním plynu.

Pohon všech kol nesebral litry ze zavazadlového prostoru, naopak příjemným bonusem je o pět litrů větší palivová nádrž (nyní 55 l).

Proti verzi s pohonem jen přední nápravy bude čtyřkolka rychlejší: stovku umí za 7,6 sekundy, to je o 0,6 s lépe než provedení s TDI motorem a dvouspojkovou převodovkou. Čtyřkolka je logicky o trochu žíznivější: výrobce udává 4,7 l u verze 4x2, čtyřkolka má kombinovanou spotřebu o 0,2 l horší.

Bohužel verzi 4x4 dostanete v případě Octavie RS nejenom výhradně s naftovým motorem, ale bohužel rovněž výhradně s automatickou šestistupňovou převodovkou DSG. Proti RS se stejným motorem se připlácí 55 tisíc korun, cena platí pro kombi i liftback.

Převody jsou delší, když budete motor dotáčet až k červenému poli (smysl to vážně nemá, řaďte o dvě sekundy dříve), jede motor s kadencí 40 km/h (první stupeň) –  73 km/h – 124 km/h – 183 km/h a na pětku 203 km/h. Všech šest stupňů i stálý převod mají úplně stejné zpřevodování jako u 135 kW Octavie RS. Nejvyšší rychlost končí při 224 km/h, což je o zanedbatelné 4 km/h méně než u základního dieselového provedení naftového eresa.

Při devadesátce se motor na šestku převaluje na 1500 otáčkách, český dálniční limit je zvýší na 2200 otáček. Tři tisíce točí motor až při tachometrových 180 km/h. Převodovka nemá problém podřazovat o dva stupně dolů, typicky ze šestky na čtyřku.

Pružné zrychlení je díky masivnímu točivému momentu velice podobné tomu, co předvádí benzínové provedení RS230, od nějakých 180 km/h se už ale naftovému eresu moc zrychlovat nechce. Každopádně zrychlení 80–120 km/h za rovné čtyři sekundy je velice dobrou hodnotou a je to jen o 0,1 s horší čas, než za kolik to „umí” zmiňované provedení RS230.

A zatímco RS230 s předním samosvorným diferenciálem je nejsportovnější varianta, čtyřkolka „v eresu” je naopak nejkomfortnější. Může za to přidaná hmotnost (nemalých 85 kilogramů, zejména v zadních partiích), která auto ještě více zklidnila.

Podvozek i na osmnáctipalcových kolech velice dobře tlumí nerovnosti vozovky a udržuje karoserii klidnou. Pokud tohle auto nebudete brát jako sportovní model (jímž opravdu není), máte tady velice dynamické, komfortní, praktické (tahat můžete až dvoutunový přívěs) a velice prostorné auto.

A spotřeba? Na tabulkových pět litrů rovnou zapomeňte a počítejte s minimálně o dva litry větším apetitem. Ano, při rychlejší jízdě tohle TDI úsporné není. Dlouhodobá spotřeba po tisícovce ujetých kilometrů dosáhla hodnoty 8,6 l/100 km. Při jízdě v rozmezí 120–130 km/h jsme na padesátikilometrovém úseku jeli za rovných šest litrů.

Naftová RS dobře vypadá a od benzínových verzí ji nerozeznáte (snad jen v zimě, pravý výfuk je falešný, nic z něj neproudí). Otázkou samozřejmě je, zda nesáhnout po outdoorové verzi Scout, která má týž motor a je o 60 tisíc levnější.

Nemá ovšem standardně bi-xenony (21 tisíc), ocelové kryty pedálů (4 000 korun), elektricky ovládané páté dveře (u kombi, 10 000 korun) a 4000 korun ušetříte za metalické laky. Příplatky za další komfortní výbavu jsou do koruny stejné. Po dovybavení tak reálně ušetříte zhruba 20 tisíc korun.