Test Peugeotu 308: Atraktivní kompakt se slušnou technikou

Krátce po prvním rychlém svezení zkraje letošního roku se mi Peugeot 308 dostal do rukou i na klasický týdenní test, kde se tradičně zaměřuji na detaily, které se objeví až při delším soužití.

Chytil jsem s ním snad poslední sníh letošního předjaří a prověřil ho zejména na delších trasách – a to včetně světlometů s technologií LED Matrix, které „třistaosma“ dostala jako první peugeot vůbec.

Z prvního svezení zůstal dojem hezkého, výrazného designu zvenčí. Jakkoliv jsem rád za párové couvačky i mlhovky dole v nárazníku, všímám si, že hlavní lampy s třemi linkami – které na sebe navíc nenavazují – trochu plýtvají místem. Dovedl bych si představit třeba brzdová světla oddělená od obrysovek a protáhlá přes celé lampy.

Odvážný vzhled, oproti předchůdci značně ostřejší, pokračuje i v kvalitně zpracovaném interiéru s příjemnými materiály v podstatě kamkoliv se podíváte či sáhnete. Přesto tu jsou jistá opomenutí, např. chybějící háčky na kabát u madel nad zadními dveřmi nebo v kufru – jinak slušně prostorném – na tašky s nákupem.

Líbí se mi i zelené prošívání sedaček a palubní desky, jenže má drobný háček. Barvu ambientního osvětlení a barvu v displejích si lze nastavit nezávisle na sobě, ale když mám všude po interiéru ostře zelenou nit, musím volit barvy co nejpodobnější, aby to hezky ladilo. A jakkoliv tahle červená barva není špatná, k zelené uvnitř by mi seděla karoserie v nějaké šedé metalíze.

Peugeot se samozřejmě drží přístrojového štítu vystrčeného nahoru pod čelní sklo. Říká mu i-Cockpit a výhodou má být, že je displej blíž pohledu na silnici. To je sice pravda, ale pořád platí, že přes věnec volantu nevidím na kus displeje, mám-li sedačku a volant nastaveny tak, jak je mi nejpohodlnější.

Takže jsem třeba až koncem týdne zjistil, že v displeji vůz ukazuje hlasitost, když ji měním tlačítky na volantu.

V testované verzi GT je i-Cockpit ve verzi 3D, což v podstatě znamená dva displeje v jednom. Jeden, klasický, je vzadu, druhý je promítán podobně jako head-up displej ze „stříšky“ kapličky přístrojů. Každý zobrazuje odlišné informace a vzájemně se doplňují. Vypadá to docela efektně – a kdyby se vám to nelíbilo, můžete to vypnout.

Pochválit však musím slušné možnosti individualizace zobrazení. Není to tak, že byste si tu mohli vyvolat tlak a teplotu oleje, teplotu převodového oleje či třeba voltmetr, ale z toho, co auto nabízí, si lze prostřednictvím centrálního displeje doširoka vybrat a různé widgety umístit na různý počet obrazovek.

Přepíná se mezi nimi jedním z tlačítek na špičkách páček pod volantem; to druhé slouží k přepínání a nulování palubního počítače.

Nakousl jsem centrální displej, takže v něm můžu rovnou pokračovat. Nový infotainment je oproti minulé generaci 308 neskutečné zlepšení. Pořád je dost složitý a jednotlivé prvky vozu se nastavují v několika různých menu, přičemž ke každému z nich vede jiná cesta, ale aspoň má hezkou grafiku a skvělé rozlišení i ostrost.

I zde je možno si nakonfigurovat několik domovských obrazovek a pak mezi nimi přejíždět prstem po displeji jako na mobilu. A taky je tu druhý, tenký displej o patro níž, kterému Peugeot říká i-Toggles a já ho už při prvním svezení označil za výborný nápad. Tentokrát jsem se tedy velmi těšil na to, až ho pořádně vyzkouším.

Teoreticky tady jde uložit v podstatě cokoliv, včetně například určité teploty v některé půlce auta. Jenže tu já každou chvíli měním.

A pro přístup do spousty dalších částí infotainmentu jsou ještě o patro níž fyzická tlačítka. Takže jsem docela dlouho laboroval nad tím, co sem uložit, abych se vyhnul duplicitě.

Napadla mě zkratka pro přístup k Androidu Auto – ten mimochodem nefungoval úplně nejspolehlivěji se dvěma různými kabely – ale ten má, je-li připojen, trvale zkratku v horní liště. Nahradil jsem ho tedy zkratkou pro navigaci, protože do té se z Androidu Auto přeskakuje složitěji.

Jinými slovy – když nad tím budete chvíli přemýšlet a zkoumat různé možnosti, i-Toggles dokážou skutečně usnadnit používání infotainmentu.

Při prvním svezení jsem testoval kombinaci 130k tříválce PureTech s manuální převodovkou, tentokrát tu mám stejný motor s osmistupňovým automatem od firmy Aisin. Je to skutečně planetová převodovka s hydrodynamickým měničem točivého momentu, ale přesto se při rozjezdech dokáže chovat jako dvouspojka.

Jinak řečeno, nedokáže být při rozjezdech tak plynulá, jak si od automatu člověk slibuje. K tomu navíc vždy, když sešlápnu plyn, musím tak sekundu, sekundu a půl čekat, než na to vůz zareaguje – za jízdy, v křižovatce, prostě vždy. Ovšem, převodovka si dokáže spravit reputaci při jízdě – když už se rozjedete, řadí naprosto hladce a neznatelně.

Jinak tu jsou stejné výhody jako u manuálu – motor je trochu slyšet, ale vibrace jsou odfiltrovány excelentně, příď je příjemně lehká a krásně jde za volantem.

Vcelku spokojený jsem i se spotřebou paliva, která dosáhla průměru 7,8 l/100 km svižnou jízdou. Stlačit ji pod 7,5 litru není problém, stačí jet klidněji a plynuleji.

Chvála patří i podvozku, který je tuhý tak akorát pro trochu svižnější jízdu. Tak člověk zužitkuje slušnou míru jistoty, kterou poměrně tuhé odpružení nabízí, ovšem jeďte příliš zvolna, tzv. na klobouka, a bude vás tuhostí otravovat.

Odpružení navíc není nastavitelné, volič jízdních režimů upravuje pouze reakce na plynový pedál (ale prodlevy se zbavit neumí), chování převodovky a tuhost řízení.

Konečně musím pochválit již zmíněné světlomety s technologií LED Matrix. Na první pokus není výsledek vůbec špatný, systém dobře a spolehlivě reaguje na vozidla okolo.

Také kužel potkávacích světel má hezky rovnoměrnou intenzitu a jeho autonivelace funguje příjemně v tom, že světla nesklápí příliš nízko, není-li kolem opravdu hodně aut, např. v hustém provozu na dálnici.

A postěžovat si, že aktivní hlídač jízdních pruhů mě tahá za volant nepředvídatelně a v řadě případů, zejména na silnici bez bílých čar, zcela špatně. I když jedu na své půlce silnice, chce mě z ní vytáhnout ven.

Kromě toho samozřejmě hezky vidí čáry na silnici, ale často se chybně chytá něčeho, co není čára. Bohužel k jeho vypnutí tu už není fyzické tlačítko jako v předchozí generaci 308 - musím přes displej.

Ve výsledku je tak nový Peugeot 308 velmi povedeným kompaktem, který sice láká zejména na vzhled, ale ani jeho technika není k zahození. Jako každé auto má samozřejmě své mouchy, ale věřím, že své cílové skupině zákazníků bude sloužit výborně.