Test ostrých hatchbacků – Ford Fiesta ST vs. Peugeot 208 GTi

Generační skok se projevil na změně v charakteru jízdních vlastností, což platí jak pro Fiestu ST, tak i pro 208 GTi. Obzvláště patrné je to u fordu, kde byla předchozí verze Fiesty ST ve srovnání se současnou generací i přes snížený podvozek stále ještě autem na chůdách. S užšími a vyššími pneumatikami byla však hravější i v nižších rychlostech a na požádání předváděla základní jízdní vlastnost všech starších rychlých hatchbacků, tedy různou míru vybočení zádě po ubrání plynu v zatáčce.

Tohoto kousku, až doposud patřícího k zavedenému standardu širokého okruhu zábavných předokolek, se hlavně u Fiesty ST nedočkáte. Místo toho vám fiesta dává najevo, že novou programovou prioritou je vždy a všude maximální přilnavost ve všech fázích zatáčky, při brzdění, nájezdu i výjezdu z ní. K tomu si dopomáhá opravdu tvrdým podvozkem, tak tvrdým, že na řadě míst s méně než dokonalým povrchem raději zvolníte tempo, než abyste trpěli za sebe i za auto.

V tomto ohledu má peugeot jasnou výhodu a v oblasti jízdního komfortu a civilnosti projevů je mezi ním a Fiestou ST rozdíl tak velký, až máte pocit, že se jedná o auta ze dvou různých tříd. Tam, kde se s fiestou rozhodujete, jestli se budete vůbec chtít doslova trápit na dálnici či běžné okresce cestou k silnicím, kde její sportovní přednosti teprve nabývají na významu, zaplujete s povděkem v případě 208 GTi do pohodlného a ve všech směrech luxusnějšího interiéru a v nebývalém komfortu, nezvyklém napříč celou třídou malých hatchbacků, nejen jejich sportovních derivátů.

Dunění motoru ve fiestě, které se na okreskách při zrychlování a vytáčení motoru stává pouze jednou ze složek celkově povedeného zvuku, se na dálnici v konstantních rychlostech přetváří do nepříjemné a převládající hlukové kulisy. Naštěstí se s tím setkáte až kolem 3800 ot/min, což se rovná zhruba 160 km/h.

U obou testovaných exemplářů se také projevuje známá pravda o tlumivém účinku turbodmychadel na mechanický zvuk motoru. To, co se pak v dnešních autech částečně dostává k posádce, je pečlivě dávkovaný a různými syntetizátory přetvořený zvuk sání a hlavně výfuku. Motor ve Fiestě ST nezní na tak relativně malý objem vůbec špatně a to nejlepší ze sebe vydává v rozsahu 2500–5500 ot/min., což se také přiléhavě kryje se spektrem, ve kterém má největší razanci a sílu.

Oba motory v jejich projevech spojuje nezvykle pomalé opadání otáček při ubrání plynu a řazení, což je jeden ze způsobů, jak udržet jejich turbodmychadla ve varu a minimalizovat tak časovou prodlevu nástupu výkonu po opětovném sešlápnutí pravého pedálu. Ničemu to nevadí, ale napoprvé vás to překvapí, obzvlášť když přesednete z auta s atmosférickým motorem a klasickým chováním.

Pocit z řazení a chod řadicí páky je u fordu tradičně na vysoké úrovni. Ve Fiestě ST má řadička skoro nulový odpor v pohybech a při řazení vám do správné dráhy dalšího rychlostního stupně navádí ruku její nezvykle silné předpružení, díky kterému tam můžete vyšší či nižší převody oběma směry doslova házet. V kombinaci s výškově i příčně dokonale rozestavenými pedály pro meziplyny není co kritizovat. Když zkusíte „vyšší dívčí“, tedy třeba brzdění levou nohou, zjistíte, že po vteřině zasáhne elektronika a při souběžném sešlápnutí brzdy a plynu vám odpojí přívod paliva. U peugeotu se s tímto omezením nesetkáte, což je vzhledem k jeho provenienci a celkovému naladění tak trochu paradox.

Volant peugeotu se subjektivně zdá být ve srovnání s volantem ve fiestě snad o polovinu menší, ale jeho menší formát mu v tomto případě stále nezaručuje úspěch, pokud jde o citlivost řízení a zpětnou vazbu. V tomto směru patří motokárový formát volantu spíše do Fiesty ST, která si větší průměr věnce vynahrazuje strmějším převodem řízení, se kterým vám umožňuje průjezdy i utažených zatáček, aniž byste museli přehmatávat.

Řešení samotných přístrojů v 208 GTi je sice ve srovnání s Fiestou ST luxusnější, nápadnější a modernější, ale co je vám to platné, když na ně přes horní část věnce volantu kvůli jejich umístění hluboko v palubní desce vůbec nevidíte?

Není překvapením, že pedály v peugeotu jsou tradičně měkčí. Nejvíce je to samozřejmě znát na středovém pedálu, který se bohužel propadá hlouběji, než by bylo nutné. Ve srovnání se závodnicky tuhým a krátkým chodem brzdového pedálu Fiesty ST se navíc při rychlé jízdě ve 208 GTi musíte naučit kompenzovat nepříjemnou vlastnost jeho pomalejšího navracení po odlehčení, kdy máte pocit, jako kdyby pedál na zlomek sekundy ještě lepil.

Boční výhled je z obou aut vynikající, za což můžete děkovat jinak veskrze nepraktickým dlouhým dveřím. U peugeotu vám však při pohledu do zatáček bude vadit opravdu masivní přední sloupek.

Točivý moment 240 Nm, v případě overboostu 290 Nm ve Fiestě ST je hodnota, proti které se nedá argumentovat. Motor má dostatečnou sílu na to, aby dokázal zatížit velmi schopný podvozek, a dokonce i přes tabulkovou ztrátu necelých dvaceti koní na silnější 208 GTi za peugeotem na silnici vůbec nezaostává. To je dané zejména citelně delšími převody v GTi, které souvisí s větším důrazem na cestovní kvality, ale které na druhou stranu nikdy nemohou i přes výkon 200 koní působit tak výbušně jako v akčnější a divočejší fiestě.

Objemné sedačky ve fordu s velkým nápisem Recaro vypadají na první pohled v tak subtilním autě jako kapitánská křesla, ale s výhradou příliš vysokého posezu fungují výborně, i když jim chybí obligátní stavění bederní opěrky. Nastává však otázka, proč začal být najednou u tolika aut se sportovními ambicemi problém, mít možnost snížit sedačku co nejblíže podlaze. Tento neduh totiž postihuje nejen obě testovaná auta, ale i řadu dalších sportovně laděných modelů.

Charakter obou aut se nejlépe předvedl během bezmála stodvacetikilometrové projížďky na točitých okreskách v Podještědí. Z francouzského hot hatche vystupujete odpočatí (ale tak nějak bez emocí), zatímco ostrá fiesta vás fyzicky zničí. Na okreskách je ford rychlejší, v zatáčkách zvládne větší přetížení a celkové sladění je evidentně zaměřeno na rychlost a zábavu. Ne že by Peugeot 208 GTi nebyl rychlý, to v žádném případě, na technické trati si s ním ale neužijete tak dobře jako s ostrou, byť méně výkonnou, avšak lehčí fiestou.

Na dálnicích nebo při klidné jízdě se situace obrací o 180 stupňů – na delší cestu bychom si rozhodně vzali pohodlnější, tišší, komfortnější a pro každodenní jízdy vhodnější 208 GTi. Škoda vyšší hmotnosti a delších převodů, jinak ale jde o skvělý hot hatch, třebaže je dražší než podobně vybavená Fiesta ST.

Vítěz ale může být jenom jeden a oba autoři tohoto srovnávacího testu se na něm shodli jednomyslně: je to Fiesta ST - levnější, zábavnější a na okreskách rychlejší auto.