Test Opelu Astra GTC 1.6 Turbo: přiměřená sportovnost

Ostře řezané křivky s dramatickými prolisy (zadívejte se na astru z profilu) společně s pěknými litými koly (standardem je průměr disku sedmnáct palců, v nabídce jsou i nepraktické „dvacítky“) jsou velmi líbivé. K tomu si připočtěte o 15 mm sníženou světlou výšku. Rozvor vzrostl o 10 mm, z 2685 mm na 2695 mm. Sportovní dojem přináší i zvětšený rozchod obou náprav - 1584 mm (40 mm) vpředu a 1588 mm (30 mm) vzadu. Jistě, model GTC vychází z pětidvéřového hatchbacku, jeho design je ale docela svébytný.

Interiér už nepůsobí tak efektně jako zevnějšek, většina dílů pochází z běžných aster. Ne všechno je ale ideální, grafika navigačního systému působí omšele, na středovém panelu je přehršel jednoúčelových tlačítek (což je problém i u pětidvéřové astry). Potěší naopak jiná sedadla s větším (a pro GTC přiměřeným) bočním vedením.

Vpředu je pro posádku spousta místa, vzadu je to už horší v obou směrech. Také přístup není dozadu úplně ideální, ale s tím se u auta se třemi dveřmi tak trochu počítá. 380 litrů, což je papírová velikost kufru, představuje mezi třídvéřovými hatchbacky výbornou hodnotu.

Nákladová hrana je vyšší (což je u sportovních verzí skoro jedno), tvar zavazadelníku je praktický. Kufr se mimochodem otevírá stisknutím loga, nikoliv ve spodní části, kde je dokonce vybrání pro prsty. Výhled z auta šikmo vpřed není vzhledem ke tvarování karoserie úplně ideální, hůře je kvůli malému pátému oknu vidět dozadu.

Benzínová jedna-šestka nás trochu zklamala citelným turboefektem kolem 2000 otáček. Přeplňovaný čtyřválec s výkonem 180 koní slibuje papírově působivé parametry, v praxi je kvůli absenci přímého vstřikování výkon zejména v nižších otáčkách servírován poněkud vlažněji, než byste očekávali.

Motor příjemně bručí, nechá se ochotně vytočit k omezovači, a když ho řádně vytočíte, s GTC pojedete svižně. Ale vzhledem k 1,5tunové pohotovostní hmotnosti to zkrátka není úplně ono.

Řízení je tužší než u pětidvéřové verze, naladění elektrického posilovače nepůsobí uměle a přiměřeně tuhne při vyšší rychlosti. Nečekejte však, že řízení bude kdovíjak sdílné, spoustu detailů od předních kol si nechává pro sebe. Při prudkém přidání plynu v zatáčce volant „netahá“, přenos točivého momentu na přední kola je bezproblémový.

Jízdní vlastnosti jsou výtečné, auto dobře tlumí nerovnosti, pneumatiky nabízí hodně přilnavosti a robustní podvozek přináší dostatek jistoty i při ostřejší jízdě.

Také pohyb řadicí páky v kulise nemá slabších míst – sice mu trochu chybí mechanická vytříbenost, řazení je ale přesné a do správného „kvaltu“ se bez problémů strefíte i ve spěchu. Pro lepší akcelerační schopnosti by ale nebylo od věci kratší odstupňování převodovky. Brzdy jsou při dávkování zprvu letargické, jejich účinnost je ale adekvátní.

Resumé? Pokud chcete skvěle vypadající auto s vyspělým podvozkem, dobrou cenou a až nečekaně dobrými jízdními vlastnostmi, představuje Astra GTC racionální volbu. Škoda méně výrazného motoru a horšího výhledu. Kromě drobných výtek v interiéru a vysoké pohotovostní hmotnosti je to dobrá volba. Ale sportovnost od Astry GTC opravdu nečekejte. K tomuto účelu má Opel horkou novinku v podobě Astry OPC.