Test Nissanu Qashqai 2.0i: ten... jak se jen jmenuje...

Ještě než začneme s testem, je třeba připomenout, jak se vlastně Q vyslovuje. Pokud tedy budete někdy chtít před někým dělat "chytráky", tak jméno vyslovujte "Kaškaj".

Automobil je podle Nissanu typickým crossoverem. Není to tedy ani SUV, nejde ani klasický hatchback. Tohle auto je prostě mezipatro jednotlivých segmentů - z každého pobral něco a má z části nahrazovat třeba i Nissan Almeru.

Karoserie se vzhledově celkem povedla. Je oblá, nikoho neurazí, lidé se za ní rádi ohlédnou a klidně si vsadíme, že za několik let bude působit stejně svěže a nezestárne. I uvnitř musíme design pochválit. Přístrojová deska je ergonomická a vyrobená z kvalitních plastů. Jedinou výtku máme k informačnímu systému s navigací, který trčí v umělohmotné věži na vrcholu desky. Vypadá, že by měl jít zasunout, ale bohužel - je zde instalován napevno a láká zloděje.

Po prostorové stránce už na tom není Q tak dobře. Přední sedadla ještě nabídnou dost místa pro cestující, ale vzadu měl člověk s výškou 188 cm problém vejít se s hlavou pod střechu. Možná to bylo dáno i sníženým stropem panoramatického okna, ale máme zkušenosti i s klasickým typem, že ani tam to není zcela ideální.

Jako pohonná jednotka sloužila v Q zážehová jednotka o objemu dva litry. Jeho výkon 103 kW je k dispozici v 6000 ot./min, točivý moment 193 N.m zase ve 4800 ot./min. Ale nelekejte se - tak vysoko je jen vrchol. Agregát celkem dobře táhne odspodu.

Jen ta spotřeba nám zrovna radost neudělala. Nevěřili jsme palubnímu počítači, který po předchozím testování hlásal 11,2 l na 100 km. Vynulovali jsme jej a v autě absolvovali jízdu do Brna a zpátky (podle předpisů na tempomat) a ještě nějaké to "malé poježdění" po Praze a okolí. A ejhle. Q opět ukazuje na obrazovce 11,2 l. Když jsme se snažili vůz nehonit, řekl si o něco málo nad devět litrů.

Celkově však motor hodnotíme jako spíš klidného společníka, který není nijak extrémně divoký a chová se klidně a spořádaně (je především výborně odhlučněn a vyvážen).

Podvozek ukázal svoje přednosti i nedostatky v míře vrchovaté. Především dálniční úsek prozradil na Q spoustu věcí. Jistě znáte rolety na betonových úsecích, kde nápravy hučí a nadskakují. Q si s malými nerovnostmi poradil hravě, větší už však rozhodily jeho tlumiče a najednou vůz začal kmitat. Není to nic nebezpečného - auto stále sedí, ale spíš jde o nepříjemný pocit rozkomíhané karoserie.

Na druhou stranu jsme zažili s vozem extrémní situaci, s níž si vůz poradil výjimečně dobře. Předjížděli jsme kamión jedoucí v pravém pruhu, když on začal náhle vybočovat a tlačit nás na středová svodidla. Tuhle situaci už zažilo hodně řidičů. Nezbývalo tedy nic jiného, než šlápnout na brzdu a poslat Q do středového odvodňovacího kanálu. V rychlosti 130 km/h to není zrovna příjemný pocit. Automobil do něj vletěl, vyskočil ven a rozkomíhal se na silnici. Jet s jiným SUV, tak se klidně vsadíme, že vůz jde několikrát "přes boudu", nebo skončí ve svodidlech. Q se však se smykem vypořádal perfektně a bezpečně dokázal kontrolovat už téměř nekontrolovatelné.

Měli jsme s vozem i další nepříjemnou příhodu, kdy zloději rozbili sklo u řidiče a asi chtěli ujet. Jenže bezklíčový systém jim patrně plány překazil.

Takže auto až na okno zůstalo celé a my se mohli po vymetení střepů zamyslet nad tím, kdo a proč to mohl zrovna u tohoto vozu udělat. Pravděpodobně jim Q připadá opravdu exkluzivní. Je to pravda. Automobil vypadá zvlášť v naší stříbrné perleťové barvě velmi hodnotně. Spoustě lidí se velmi líbil. Všichni ho označovali za "asi hodně luxusní auto".

Naše vysoká výbava s koženými sedadly nás pak přinutila se podívat do ceníku, jak že na tom jsme s cenou. No - kdyby ho ukradli, mohla pojišťovna hradit celkem slušnou sumu - 651 900 Kč stojí nový vůz v základní výbavě s tímto motorem. Luxusnější výbava Accenta Pack k tomu, příplatky a cena už pomalu atakuje 900 000 Kč. No, asi to opravdu bude o něco vyšší třída.