Test Nissanu Micra 1.2: Městská beruška

Nissan Micra je velmi zajímavý vůz. Na silnici ho prostě nepřehlédnete. Není to jen velmi veselými pastelovými barvami, které výrobce použil (testovaný vůz měl blankytně modrou metalízu), ale především designem.

Micra připomíná svým vzhledem malou berušku. Všude jsou obliny a třeba vystouplé přední světlomety jsou dost zajímavým a praktickým prvkem. Jejich tvar totiž usnadňuje orientaci při popojíždění - stačí se jen lehce naklonit kupředu a vidíte, kde končí světla a tedy i téměř celý vůz. Za nejméně povedenou bychom mohli považovat záď, která je netradičně plochá. Zadní světla se "smutným výrazem" má micra zahlazené po stranách víka zavazadelníku. Jenže se stačí na automobil jen chvíli dívat a hned si jej zamilujete i s těmito detaily.

Přístrojová deska je velmi jednoduchá. Není na ní nic, co by přebývalo a vše je tam, kde má být. Absence středového tunelu pak zaručuje velký prostor pro nohy. Určení do města prozrazuje množství odkládacích ploch, jakou je třeba i velká police pod předním oknem. Dejte si sem však časopis a odrazy v okně zcela znemožní výhled z vozu.

Sedadla jsou celkem pohodlná. I přes jejich menší rozměry jsme se v nich cítili dobře. Jen boční vedení mají velmi špatné. Zvlášť na zadních sedadlech, která nabízejí průměrný prostor ve třídě (ve vyšších výbavách je možné pořídit posuvnou lavici) nenajdeme boční opěrky téměř žádné a cestující tak v zatáčkách "driftují" po celé šířce vozu. Objem zavazadelníku 251 l je sice ve třídě průměrem, ale po sklopení neděleného opěradla vznikne nepříjemný schod o výšce 15 cm.

Testovací micru jsme získali se základní čtyřválcovou dvanáctistovkou. Ta má podle tabulek největší výkon 48 kW při 5200 ot./min, tedy stejně jako litrový agregát, který nahrazuje. Jen točivý moment je vyšší a má lepší charakteristiku (110 N.m při 3600 ot./min). Motor jsme měli spojený s klasickou manuální pětistupňovou převodovkou.

Agregát nás zaujal svou ochotou se vytáčet a mít neuvěřitelně rychlý nástup do otáček. Ve městě jsme tak "svištěli s větrem o závod" a museli jsme se krotit, abychom i s tak slabým motorem "negumovali" na každých semaforech. Jenže pak přijde na řadu dálnice a už to tak slavné není. Rychlostní limity zde budete překračovat asi těžko. Na pětku při 130 km/h agregát točí téměř 4000 ot./min, a to už do interiéru proniká velký hluk od motoru.

Podvozek vozu je prostě výborný. Jeho jistota v zatáčkách se nám moc zalíbila. Není nijak přehnaně měkký ani tvrdý, v oblouku si občas "hvízdne", ale stále má řidič nad ním kontrolu a řízení se dá snadno "číst". Malá výtka však směřuje k posilovači. Ten je nastaven na město a parkování u supermarketu a při rychlejší jízdě neposkytuje tak jistou kontrolu nad předními koly.

Nissan Micra však na trhu nemá vůbec jednoduchou pozici. Konkurence je více než dost, a to i s dvanáctistovkovým motorem. Jmenujme například Opel Corsa 1.2 (59 kW/217 900 Kč*), Chevrolet Aveo 1.2 (53 kW/232 000 Kč*), Seat Ibiza (47 kW/289 900 Kč), Ford Fiesta 1,25i (55 kW/339 900 Kč) a Renault Clio 1.2 (43 nebo 55 kW/239 900* nebo 319 900 Kč*). Micra s nimi bojuje svojí základní cenou 279 900 Kč, kterou doplnila v testovacím modelu o destitisícovou metalízu a stejně drahé autorádio a klimatizaci.

*po akční slevě

** Nárazový test proběhl v roce 2003, tedy ještě ve starém hodnotícím systému