Test Mercedesu EQV 300: Komfortní elektromobil ve velkém balení

Když jsem přebíral elektrickou třídu V, přemýšlel jsem, co o ní napíšu – komu je takové auto určeno. Konkurenti se nehledají snadno, podobné modely od Stellantisu přecejen míří cenově níž a elektrickou ofenzivu většina automobilek soustředí spíše do mainstreamového proudu crossoverů nebo naopak do luxusního segmentu.

Myšlenku ale ihned přebil jeden detail, který mě pár sekund po nasednutí vážně překvapil – EQV se „startuje“ klíčem. Tedy „klíčem“ – je to kousek plastu, který člověk strčí zhruba centimetr do zdířky a otočí jím, ale to otočení je principiálně stejné, jako bych startoval jakékoliv staré auto.

Zkraje jsem byl poněkud překvapený, ale nakonec proč ne – funguje to stejně dobře jako v každém jiném autě. Je to divné jen proto, že většina ostatních aut za 2,3 milionu korun má bezklíčové startování.

A taky displej místo analogového přístrojového štítu. Ale ten mi nevadí – díky fontu Mercedesu je skvěle čitelný a má pár zajímavých funkcí. Například rychlost nastavenou v adaptivním tempomatu ukáže zhruba LEDkami na vnějším obrysu rychloměru; není to moc přesné a nikde nevidím číslo, ale zvykl jsem si na to poměrně rychle. Zajímavější je, že těmito LEDkami ukáže taky rychlost auta před vámi, jede-li pomaleji, takže vím, jak moc bude EQV zpomalovat.

Škoda ale, že „palivoměr“ je rozdělený na 12 kostiček místo deseti, a že „siloměr“ má na pravé straně do padesátky osm malých polí a čtyři velká a nula není nahoře uprostřed. A že je ovládání displeje mezi kruhovými budíky trochu krkolomné.

Pochválit nicméně musím velký displej infotainmentu s dobrou grafikou, navigaci s dobrými dopravními daty – používám ji, třebaže systém umí Android Auto, ale bez Waze – a couvací kamera je výklopná. Díky tomu se za jízdy nešpiní; tady by si ostatní automobilky měly vzít příklad.

Stejně tak je výborné pohodlí na palubě. Už při odemčení auta vůz začne vyhřívat řidičovu sedačku, když je venku zima, a v sedačkách v první i druhé řadě se příjemně sedí i díky dobrým loketním opěrkám. Trochu mínusem je hlučná ventilace jak přední, tak i přídavná zadní, a držáky nápojů pro přední místa až dole u podlahy. A taky nedostatek místa pro pravé koleno a mizerný výhled přes nesmírně tlusté A-sloupky.

Kvituji ale jízdní komfort – EQV je měkčí a pohodlnější než třeba Volkswagen T6.1 a výborný je také rejd, takže i přes nemalé vnější rozměry se s ním manévruje snadno. V jízdních vlastnostech je cítit „elektromobilní“ rozložení hmotnosti, tedy nejvíc hmotnosti v podlaze mezi nápravami. Díky měkčímu odpružení si ale moje hlava nepřijde, že by nadměrně lítala tam a sem na zvlněné vozovce.

Síla rekuperace po uvolnění brzdového pedálu je nastavitelná v pěti krocích, ovšem „D“ je prostřední – chci-li maximálně plachtit, musím nacvakat „D++“. Když se rozhodnete použít brzdový pedál, je třeba na něj šlápnout silně, aby vůz začal razantněji zpomalovat, a přechod mezi rekuperačním brzděním a třecími brzdami je někdy jaksi horlivý a ne zrovna hladký. Nemám ale dojem, že by třecí brzdy byly poddimenzované jako u řady jiných elektromobilů.

Vůz i okolo 100 km/h hezky plachtí. I díky tomu si myslím, že dojezd okolo 250 kilometrů na jedno nabití je reálný; na dálnici volím zhruba stodesítku pro menší spotřebu.

Při nabíjení EQV zvládá výkon až 110 kW, takže dvacetiminutová zastávka u nabíječky často stačí – ale samozřejmě musí být baterie zahřátá jízdou. Nelze sednout do vybitého auta, které takhle několik hodin stálo, dojet dva kilometry k nabíječce a očekávat plný nabíjecí výkon, stejně jako u každého jiného elektromobilu.

Pochvalu zaslouží také světlomety. Vidí-li kolem sebe auta, sklopí se hodně nízko, ale tento problém zčásti řeší funkce LED Matrix, která je výborná. I kužely jednotlivých segmentů se umí pohybovat včetně sklápění a díky natáčení se mi s EQV jede výborně i ve tmě po klikaté okresce.

Na otázku, komu je tohle EQV určeno, nabídlo odpověď v podstatě samo. Myslím, že by mohlo perfektně fungovat jako shuttle lepších hotelů anebo velkoprostorový taxík. Dobře ale poslouží i rodině, má-li její hlavní řidič v oblibě jako rodinné auto používat dobře vybavenou dodávku. Ve výsledku to totiž vůbec není špatné auto. Co na tom, že vzniklo z dodávky.