Test Mercedesu C 220 d: Opravdová limuzína nemusí mít pět metrů

Portfolio Mercedesu se neustále rozrůstá, a to především v kompaktní třídě. Sedan třídy C tak už pradávno není vstupní branou do světa stuttgartské značky. Určitým milníkem v nabídce třícípé hvězdy ale zůstává.

Stejně jako u Audi či BMW, právě od této střední třídy, či prémiového segmentu D, chcete-li, startuje i u Mercedesu technika pro větší modely. Vždy aktuální platforma s motory umístěnými podélně a pohánějící primárně zadní kola je spojená s technologiemi vyšší střední a luxusní třídy.

Mercedes tomu jde léta naproti i vzhledem „céčkového” sedanu, který vždy nápadně kráčí ve stylu vlajkové třídy S. A protože „esko” se v nové generaci znovu v mnohém proměnilo, činí tak i testovaný model.

Na první pohled jde o klasický sedan s elegantním profilem. Zkoušený vůz s AMG paketem zaujme ještě ostřeji řezanou přídí s velkou maskou chladiče, kterou zdobí malinké hvězdičky.

Zato ta centrální je obří a těch málo klasiků možná zamrzí, že v aktuální generaci se již nedočkají klasického „zaměřovače”, tedy loga nad maskou v elegantním provedení. Taková volba, byť mezi zákazníky nepříliš populární, zůstává vyhrazena třídě E a S.

Inspirace vzhledem vlajkové limuzíny je znát především v zádi, která nově přešla na horizontálně členěné svítilny. Světlomety vpředu prozradí model jediným bodovým světlem pod linkou. E má dvě, S tři.

Také ve vrcholném provedení umí kreslit obrazce a upozornění na silnici. Tedy až to česká legislativa povolí. Zatím je lze bezesporu pochválit za precizní stínění okolního provozu a perfektní výkon.

Pokud vnější rozměry nového „céčka” srovnáme s předchůdcem, šlo by hovořit o snu každého designéra. Sedan má na délku 4751 mm, o výrazných 65 mm více, rozšířil se o 10 na 1820 mm a naopak je nižší o 9 na 1438 mm. Rozvor náprav je o 25 mm delší, naměříte velkorysých 2865 mm.

I když to nejsou malá čísla, výrazný nárůst prostoru pro posádku se nekoná. Jistě že čtyři průměrně vysocí dospělí pohodlně absolvují i delší cesty, ale vyšší postavy by mohly namítat. Jde přitom i o subjektivní pocity z nízkého prosklení či širokého středové tunelu.

Pro kolena zadních cestujících se podle výrobce zvětšil prostor o dva centimetry, ale nártům tolik přáno není. Prostor pro hlavu zadních pasažérů bych označil za průměrný v rámci třídy, stejně jako 455litrový zavazadelník.

Celková architektura vychází ze třídy S a působí velmi luxusně, moderně. Materiály se od vrcholné limuzíny liší spíše ve spodní části, všude jinde si není nač stěžovat. Naopak, ve střední třídě ještě nikdo takto luxusní interiér nenabídl.

Mohou za to nejen tvary, ale i zpracování, materiály či pokročilé ambientní osvětlení. Zvolte při konfiguraci některý z dřevěných dekorů s otevřenými póry a dostanete ještě o řád lepší zážitek než s testovaným pseudo-karbonem.

Dominantou interiéru je velký středový displej infotainmentu. Má 11,9 palců a nejnovější verzi systému MBUX. Grafika, odezva a logika členění je prvotřídní. Ovládání ventilace je sice začleněno do displeje, ale má své pevné místo.

Výborný je i 12,3palcový digitální přístrojový štít před řidičem. Kde už bych však s modernou raději ubral, je volant. Má dotykové plošky, prostřednictvím kterých lze ovládat v podstatě cokoli na obou obrazovkách. Jen se na ně musíte soustředit mnohem více, než v případě fyzických tlačítek.

Kdo si však s autem chce povídat, hlasové ovládání má Mercedes v celém automobilovém průmyslu možná vůbec nejlépe naladěné.

Slovy klasika lze říci, že do nové třídy C si lze objednat jakýkoli motor, když to bude mildhybridní čtyřválec spárovaný s devítistupňovou samočinnou převodovkou. Větší agregáty budou zapovězeny i budoucím modelům od AMG, v nové generaci se zkrátka se šestiválci nebo osmiválci nepočítá.

Vrátíme-li se zpět do běžné nabídky, „céčko” využívá zážehové patnáctistovky o výkonech 125 či 150 kW, alternativou je verze 300, dvoulitr se 190 kW.

Naftu zastupuje vždy dvoulitr nové generace OM 654 M, vrcholem je 300 d se 195 kW, testovaný kus byl vybaven slabší verzí zvanou 220 d se 147 kW.

Tento motor, který se spoustou inovativních technologií uvnitř nahradil starou známou jednotku o zdvihovém objemu 2,1 litrů, vyniká kultivovaností. I po studeném startu, a ještě lépe po zahřátí, je velmi tichý. Až svým projevem připomíná některé hrubší zážehové agregáty.

Dieselový rykot se ozve až ve vyšších otáčkách, do kterých jej ale devítistupňový automat pouští jen při akceleraci s plynovým pedálem v podlaze. Většinou se díky asistenci od 15kW startér-generátoru ve 48V síti drží v dolním spektru otáček.

I převodovka je kompaktnější, lehčí a úspornější. Aerodynamika je navíc s odporem cx 0,24 jedna z nejlepších ve třídě. Tohle auto tak dokáže kouzlit nejen ticho na palubě, ale i zajímavá čísla průměrné spotřeby.

Není problém držet se dlouhodobě pod 5 litry, například jízda na dálničním limitu znamená hodnoty jen lehce nad 5. Jen ve městě se lze i při běžných jízdách dostat nad 6,5 litru.

Co se dynamiky týká, je dle mého více než dostatečná, vždyť tohle auto je na stovce za 7,3 sekund. Pro německé dálniční sprinty ale určitě nebude od věci poohlédnout se po dvou silnějších motorech.

Možná nejvíce jsem byl překvapen z chování odpružení. Testovaný kousek v AMG linii se sportovním adaptivním podvozkem a 18palcovými koly sice může napovídat něco o tuhosti a sportovních ambicích, ale i v této dynamické konfiguraci musím uznat, že tohle auto jezdí jako dospělý Mercedes.

Na mysli mám uvolněnost, která je z jízdního projevu patrná už po pár metrech. Cítíte sice, že nejedete v žádné bárce, odpružení je dostatečně tuhé, ale zároveň dovolí karoserii se jemně pohupovat. Díky preciznímu naladění filtruje drtivou většinu nástrah českých silnic perfektně.

Věčný boj o sportovně střižený sedan ve střední třídě, kterou Mercedes po generace svádí s mnichovskou řadou 3, přitom ani tentokrát ve Stuttgartu nevzdali. Auto je velice stabilní, pocitově jde okamžitě za přední nápravou a lze si pohrávat i s přenosem hmotnosti. Řízení je akorát strmé, jen ve sportovním režimu až zbytečně tuhé.

Obratnosti vozu pomáhá i řízení zadní nápravy, které je v tomto modelu novinkou. Nečekejte však tak výraznou asistenci jako od třídy S, „céčko” otáčí zadními koly jen o 2,5 stupně. I to je však znát jak na parkovišti, tak i na dálnici, kde je auto díky tomuto příplatkovému prvku ještě stabilnější.

Nový Mercedes třídy C vyžaduje více pozornosti při ovládání palubního systému na volantu a v interiéru nedokáže zcela prodat nárůst karoserie, ale je také uvnitř neuvěřitelně luxusním produktem, vybaven je špičkovými technologiemi a jízdně mu vlastně není vůbec co vytknout. Nabízí skvělý vznětový motor a kombinuje komfort s agilitou v přesně tom mixu, který vozu této kategorie sluší.