Test Mazdy BT-50, pravého off-roadu do tvrdých podmínek

Mazda BT-50 má hodně společného s Fordem Ranger, v podstatě jde o identická auta vyráběná v Thajsku. Ranger se odlišuje v tom, že jeho motor nabízí větší výkon.

Podvozek má klasické off-road pojetí - rámová konstrukce a tuhá zadní náprava, ke které lze manuálně připojit nápravu přední. Díky tomu s BT-50 projedete i v hodně těžkém terénu a případná oprava nebude problém pro zručného mechanika i někde daleko od moderní civilizace.

Podle údajů výrobce se můžete brodit 75 cm hlubokou vodou; nájezdové a přejezdové úhly jsou také bohatě dimenzované – vepředu 32 a vzadu 21 stupňů; boční náklon až 28 stupňů. Pro výjezdy strmých kopců nebo rozjezdy s přívěsem lze zařadit pohon 4x4 s redukcí (páka v poloze 4L).

Pro skutečně extrémní terén chybí autu uzávěrky diferenciálů. Kvůli korbě je navíc snížen přechodový úhel, daň všech terénních pick-upů s rozvorem náprav kolem tří metrů.

Nosnost je skvělých 1032 kilogramů. Za vozem také můžete táhnout brzděný přívěs o hmotnosti až tří tun (nebrzděný – 750 kg). Nákladový prostor je přizpůsoben pro práci – plasty jsou odolné, snadno omyvatelné a robustní. Výklopné zadní víko unese až 100 kilogramů živé váhy. Vzhledem k rozměrům auta a výhledu z něj zapomeňte na podélné parkování v úzkých a přeplněných městských ulicích.

K Mazdě BT-50 a potažmo Fordu Ranger se dodává výhradně pětistupňová manuální převodovka. Řazení je přesné a pochválit lze i odstupňování – jednička je krátká, zatímco poslední stupeň je klasicky „do rychla“.

Dvouapůllitrový přeplňovaný naftový čtyřválec odvádí dobrou práci, ve středních otáčkách je zátah 330 Nm solidní i při plném naložení. Pro srovnání: Ford Ranger nabízí ze stejného motoru 380 Nm.

Motor je hlučný při studených startech, po zahřátí na provozní teplotu se již z rušivými zvuky setkáte minimálně. Spotřeba osciluje dle stylu jízdy a množství převážených kilogramů kolem 11 litrů na 100 kilometrů. Palivová nádrž má objem 70 litrů.

Řízení je kolem středové polohy umrtvené, ale to u pracovního pick-upu až tak nevadí. Jízdní vlastnosti jsou takové, jaké lze od pick-upu očekávat, jsou zhruba na úrovni lehkých užitkových automobilů. Do zatáček se musí s BT-50 pomaleji, ale pokud máte všech pět pohromadě, stejně se s ním nebudete pokoušet závodit. Při jízdě na dálnici se zdála být optimální rychlost kolem 120 km/h – s ohledem na hluk a spotřebu.

S Mazdou BT-50 není lehký život, ale pokud potřebujete odolné auto s korbou, je to jedna z variant. Pro všechny ostatní zájemce by to bylo pouze velké, relativně nepohodlné a pro posádku nikterak prostorné auto.