Test Lexusu UX 300e: Komfort nejen do města

Ještě než Lexus stihl lehce modernizovat svůj elektromobil UX 300e, vzal jsem ho na pořádný výlet napříč severní půlkou Česka. Je něco takového praktické, když má relativně malou baterii, kterou navíc neumí nabíjet moc velkým výkonem, takže se papírově hodí spíš do města?

Anebo už jsme v nabíjecí infrastruktuře dosáhli bodu, kdy se dá i s takovýmto elektromobilem jezdit po republice bez velkého přemýšlení nad tím, kde bude člověk doplňovat energii?

Přiznám se, než jsem vyrážel, tyhle otázky mě moc netrápily. Kde jsou nabíječky na mých častých trasách, zhruba vím, a pokud bych se zmýlil, aplikace v mobilu je snadno najde. Než na otázky ale odpovím, začnu tím, co mě na UX příjemně překvapilo hned zkraje testovacího týdne.

Je to komfort na palubě, vměstnaný do takhle malého, v podstatě městského auta. Většina malých aut jsou levné krabičky; i v prémiovém segmentu u malých aut je někdy znát, že si člověk nekoupil zrovna to nejlepší, co daná značka dokáže nabídnout po stránce kvality materiálů či bytelnosti.

Elektrické UX však takové není. Jasně, Lexus LS je jinde, ale i zde je každé tlačítko vyrobené z kvalitního materiálu a má perfektní haptickou odezvu, volant i sedačky jsou čalouněné jemnou kůží, velmi příjemnou na dotek. A přední místa, třebaže relativně těsná, nabízejí vyhřívání i ventilaci s funkcí Auto, která podle nastavení klimatizace a vnější teploty volí režim pro co nejlepší komfort.

Kromě toho si všimněte analogových hodin u centrálního displeje, který je odsazen dál od řidiče, aby nebylo nutné tak moc přeostřovat ze silnice, modrého čalounění nejen na části sedaček, ale i na palubní desce, nebo head-up displeje promítaného na čelní sklo, nikoliv na výklopnou destičku.

Není ale vše dokonalé. Ten head-up displej se promítá na podivně zakřivenou část skla, takže mě tahá za oči a musím ho vypnout. Toto však bude individuální podle toho, jak vysoko máte oči a jak si displej nastavíte. Taky tu není zrovna moc místa; vpředu je, řekněme, hezky útulno, vzadu však už těsno a malými dveřmi se tu nenastupuje zrovna snadno.

Každému také nebude vyhovovat infotainment, k jehož ovládání je třeba používat touchpad na středovém tunelu; já ho mám rád, ale často se setkávám s kritikou. Nutno podotknout, že systém není zrovna výkřikem moderní techniky, ale zvládá Android Auto či Apple CarPlay, takže s ním nemám problém.

Trochu zvláštní je také konfigurace přístrojového štítu, který je displejem vyjma jednoho ukazatele – stavu nabití baterie, který je malým analogovým budíkem. Také nechápu, proč mi displej ukazuje pop-up adaptivního tempomatu, i když mám zobrazení jízdních asistentů zvoleno trvale. Na druhou stranu, možnost vybrat z analogového či digitálního zobrazení rychlosti je příjemná.

Zmíněný pořádný výlet měl podobu soboty, kdy jsem neměl tak úplně co na práci a jediným omezením mého dne bylo dojet večer do Ostravy. A už dlouho jsem se chtěl podívat na pár míst v česko-polském pohraničí okolo Kladského výběžku. Ráno jsem tedy nasedl do téměř vybitého lexusu – nemám možnost nabíjet přes noc doma – a vyrazil k nedaleké nabíječce.

UX 300e má k rychlonabíjení konektor CHAdeMO, což v praxi v Česku znamená nejvyšší nabíjecí výkon 50 kW – stojany, které umějí tímto konektorem poslat víc, jsou u nás ojedinělé. I se studenou baterií těsně po vyjetí však vůz „tankuje“ výkonem okolo 40 kW. Když to tedy spojíte se snídaní, ani takovéto nabíjení, které má do ideálu daleko, není otravné.

Po jedné další zastávce na nabíjení, abych si byl jist, že nezůstanu někde v kopcích trčet, jsem se projel klikatými silničkami polské strany Orlických hor. Ty daly příležitost podvozku ukázat, co umí, neboť kromě zatáček tu také čekaly výzvy v podobě děsivě špatné kvality asfaltu. S tou si, nutno uznat, malý lexus poradil mistrně. Odpružení není kdovíjak měkké, ale rázy od děr ve vozovce tlumí výborně, takže je jízda pohodlná.

Příjemné je i rovnoměrné rozložení hmotnosti díky baterii v podlaze, ovšem naladění podvozku je trochu do nedotáčivosti. Tuto tendenci podporují pneumatiky Michelin Primacy, které zejména na vlhkém a mokrém asfaltu začínají v příčném směru klouzat velmi brzy. UX 300e však nemá být dokonalým okreskovým kladivem a navzdory svému zaměření a pneumatikám jezdí nakonec vážně hezky.

Znalci zapadlých koutů Slezska možná poznali, že titulní fotka vznikla u kláštera v Bílé Vodě. Elektromobilní skeptik začne přemýšlet, jestli jsem tam zrovna čekal na odtahovku s vybitou baterií. Nabíjecí infrastruktura však už stihla proniknout i do míst jako Žulová nebo Zlaté Hory, takže k dojetí do Ostravy už stačila jediná zastávka u nabíječky v druhém jmenovaném městě.

Není to ovšem tak, že by UX 300e nutně potřebovalo k překonání trasy mezi Prahou a Ostravou nabíjet dvakrát. Dojezd na jedno nabití sice není nijak slavný – automobilka píše až 315 km podle WLTP na plné nabití, já na displeji při 81% nabití vidím 217 km – ale kdyby člověk jel normálně po hlavních tazích, nabíjel by jednou. Já jsem jel na výlet a dynamiku elektromotoru jsem využíval do posledního koně z dvousethlavého stáda.

Nabíjení však obecně není otázkou čtvrthodinky. Katalogových 50 kW je spíš teoretické maximum, u stojanů vídám výkony nanejvýš okolo 43 kW a už nad 50 procenty stavu nabití klesá výkon těsně pod 40 kW, kde se drží až nad 80% nabití. Jako příklad můžu uvést zastávku, kdy jsem z 6 na 57 % nabíjel 33 minut, nebo tu, kdy jsem z 18 na 69 % nabíjel 34 minut, či nabíjení z 15 na 92 %, což trvalo 53 minut.

Protože nedávný facelift nezměnil nabíjecí technologii, odhaduji, že s rychlostí nabíjení nic moc neudělal. Vozu se však alespoň pořádně zvětšila baterie na nějakých 73 kWh, což podle automobilky posouvá dojezd na jedno nabití až na 450 km; já bych hádal reálnou zhruba třístovku.

Závěrem se sluší zmínit snad jediné skutečné minus tohoto lexusu – nelineární a kousavé brzdy. První kousek dráhy brzdového pedálu se nic moc neděje, pak auto najednou škubne a začne brzdit silně. Těžko se na to zvyká a často spíš hádám, jak silné bude brzdění, než abych ho dokázal přesně dávkovat. Také je škoda, že pádla pod volantem ani režim B na voliči převodovky nemají moc velký vliv na míru rekuperačního brzdění po uvolnění plynového pedálu.

Jako celek je ale UX 300e velmi příjemným překvapením – je to malé, ale komfortní a bytelné elektrické auto, které se dá v pohodě používat, i když nemáte možnost nabíjet přes noc doma. A tak se mi s ním celých více než 800 km, které jsem za testovací týden „nakroutil“, jezdilo velmi příjemně.