Test Lamborghini Urus: Býk na chůdách

Automobilka Lamborghini se ráda vrací ke svému malosériovému off-roadu LM002 z přelomu osmdesátých a devadesátých let, aby našla další argumenty, proč v roce 2018 představila své první SUV.

Faktem ale je, že značku ze Sant'Agaty si všichni do té doby spojovali s placatými, ostře řezanými a emotivními supersporty. Přesto všechno jsem coby fanoušek automobilů nikdy z urusu neměl pocit, že by byl jen pouhou návnadou na nadité peněženky SUV-chtivých.

Moderní lamborghini totiž prorazily nejen dramatickým pojetím svých supersportů. Společnost Audi do značky od roku 1998 postupně napumpovala i špetku racionality. K té teatrálnosti přidali i u „placek“ pohon všech kol, relativně široce přístupný jízdní projev, kvalitní zpracování interiéru nebo palubní elektroniky. A to je mix, který by mohl u SUV fungovat, nebo ne?

I když jde o SUV, je to zkrátka fialové lamborghini. Takže v provozu se záhy cítíte jako nazí. Tohle auto v takové konfiguraci si zkrátka nelze koupit s tím, že by vám nadšení, palce nahoru a natáčení z okének projíždějících aut vadilo.

Lamborghini se vizuálně podařilo do urusu přenést ducha huracánu a aventadoru. A podle mého názoru to byl mnohem lehčí úkol, než jaký stál před Porsche u návrhu cayennu, před Aston Martinem u rýsovacího prkna s DBX nebo co čeká Ferrari s modelem Purosangue. Jde o hranaté, maskulinní tvary, které se zkrátka do světa SUV přenášejí lépe než elegance.

Uvnitř na posádku čeká dostatek prostoru, 616 litrů v zavazadelníku a neprůstřelná kvalita zpracování a materiálů. Lamborghini těží i z naprosto skvělé palubní techniky od Audi s vlastní grafikou. I když právě ona grafika, především v menu středové obrazovky, mi přijde trochu zastaralá.

Pokud by se vám ale uvnitř stýskalo po Itálii, lze sáhnout po křiklavější konfiguraci – třeba oranžová kůže tady není tabu. A potom jsou tu i další speciality, které zjevně mají rozbít německou pragmatičnost.

Zatímco zpětný chod se řadí páčkou na středovém tunelu, dopředu se rozjedete po vzoru supersportů teprve zatažením za pravé „pádlo“ pod volantem. Na rozdíl od supersportů se však otáčejí s věncem volantu, nejsou napevno. Při parkování tak nejenže přehmatávám z tunelu pod volant, ale také často přemýšlím, kde že ta správná páčka je. Při nedávné aktualizaci alespoň značka uznala, že řadit režim D už nově půjde oběma „pádly“.

Středový tunel je vůbec plný zajímavostí, v čele se startovacím tlačítkem pod krytem jak ve stíhačce. Rovnou šest jízdních režimů, včetně třech terénních, či individuální nastavení pak volíte obrovskými páčkami. Trochu dětinské, ale jsou to detaily, které dotváří potřebné divadlo.

Urus je postaven na koncernové platformě MLB, a protože mám s příbuznými vozy, jako je zejména Audi RS Q8 nebo Porsche Cayenne, něco najeto, byl jsem zvědav, jak moc se urus svým projevem dokáže odlišit.

Vstříc světu supersportů vykročilo lamborghini už odlehčením vozu. Jistě že se stále bavíme o SUV s pohotovostní hmotností skoro 2,2 tuny, ale desítky kilogramů ve srovnání s příbuznými šetří například hliníkové díly nebo kované ráfky.

Pak je tu motor. Čtyřlitrový, dvakrát přeplňovaný osmiválec slouží v posledních „dinousaurech“ v koncernu VW, tedy v těch nejvýkonnějších modelech napříč luxusními značkami. Lamborghini z něj doluje vůbec nejvíc, 650 koňských sil a 850 Nm točivého momentu.

Jde o agregát výtečný, s mohutným nástupem točivého momentu ve středních otáčkách i se znatelnou výkonovou špičkou na vrchu, i když to nejvíc ze sebe vydá už v šesti tisících otáčkách za minutu.

Italové jen zřejmě usoudili, že něco jako plachtění netřeba, proto urus na rozdíl od jiných vozů s tímto motorem neumí za jízdy vyřazovat na neutrál, natož vypínat při tom motor. Možná se teď šklebíte, kdo by to od lamborghini chtěl, a dost možná máte vlastně pravdu.

Nejspíš je totiž v tomto případě důležitější fakt, že tohle auto stovku pokoří za 3,6 sekundy a rozjede se až na 306 km/h. A že příplatkový titanový výfuk od slovinské firmy Akrapović vyluzuje tóny, které od aut byť prémiových, ale masovějších značek, nikdy neuslyšíte.

Zatímco Audi RS Q8 nabídne pěkný basový doprovod, urus s titanovým výfukem doslova řve a prská. Zejména v ostřejších jízdních režimech. Je to zážitek, který naštěstí neobtěžuje při běžné jízdě – výfuk při ustáleném dálničním tempu se zavřenou klapkou neduní.

Nejen motor a jeho výfuk je drsnější, než jsem od této techniky zvyklý. I osmistupňová převodovka řadí ostřeji a zbavuje se trochy té jemnosti. V manuálním módu nikdy nepřeřadí sama, nechává řidiče vytáčet motor až do omezovače.

Fascinující dynamice dobře sekunduje i podvozek. Pokud chcete zkrotit vysokou a těžkou karoserii s takovými výkony a zároveň nevytřást z posádky duši, jen precizním, konzervativním laděním to prostě nelze. Urus tak má v základu veškerou podvozkovou magii od Audi. Počínaje adaptivním vzduchovým odpružením, přes aktivní stabilizátory až po natáčení zadních kol, ale i největší kotouče na sériovém autě – a to lehké a odolné karbon-keramické.

Výsledkem je skutečně působivá nejen směrová stabilita, ale i obratnost v utažených zatáčkách. Od řízení bych sice chtěl více informací, ale urus dokáže skvěle maskovat hmotnost – bez velkých náklonů a dokonce i s neutrálním až lehce přetáčivým chováním na limitu, díky sportovnímu zadnímu diferenciálu, který je skvěle sladěn s natáčením zadních kol v boji proti nedotáčivosti.

Při běžné jízdě urusu sice zapadají velká kola do kanálů a dalších městských nástrah a dokáže tak naklepat ledviny, ale ve vyšších rychlostech se podvozek může opřít o tuhé základy a nabídne více než dobrý jízdní komfort, mimochodem včetně skvělé redukce aerodynamického i valivého hluku.

Lamborghini Urus je přes praktickou karoserii, výbavu a komfort dokáže splnit jeden základní předpoklad. Je to lamborghini. Svým pojetím detailů dokáže pobavit a probudit tu správnou atmosféru. A sebevědomým jízdním projevem a překvapivě velmi agresivně naladěným pohonným ústrojím tento dojem dokáže i potvrdit.

Podobnou dynamiku a jízdní projev, navíc kombinovaný i s komfortnějším každodenním naladěním, dokáže nabídnout i konkurence či příbuzné značky, a to za nižší cenovky. I já bych nakonec v této kategorii skončil u něčeho elegantnějšího a komfortnějšího, ale na tom nezáleží. Urus se kupuje srdcem a Lamborghini to díky výtečné technice okořeněné italskou hravostí dokázalo. Jde o supersport mezi SUV.