Test: Kia Rio 1,25 CVVT chce zaujmout velikostí i vzhledem

Vzhled prodává - platí to snad u každého spotřebního zboží, kterým nyní je i moderní automobil. Korejská Kia to dobře ví, a tak pod taktovkou hlavního designéra Petera Schreyera v posledních letech míchá pohledný mix zakulacených a líbivých, ale ne vždy zcela praktických tvarů.

I v případě nové generace hatchbacku Rio, který se příští rok bude nabízet i ve třídveřové variantě, vnější vzhled je výrazně líbivější než vnitřek vozidla. Rio působí jako auto o kategorii vyšší, na jeho výraznou příď i splývavou záď je příjemný pohled. Dojem z mohutnosti auta není jenom vizuální, protože patří v segmentu B k největším zástupcům, škoda jen trochu horšího výhledu dozadu a aerodynamického hluku při vyšších rychlostech.

Nová generace je nižší o 15 mm, rozvor ale narostl o citelných 70 mm a větší je i šířka. Těží z toho cestující na zadních sedadlech - pro hlavy a kolena je zde dostatek místa i pro vyšší cestující. Asi jediné kritické místo je tudíž malý prostor pro nárty.

Kufr má solidní velikost 292 litrů, která je takříkajíc na dostřel tomu, co nabízí celkovými proporcemi menší fabia. Kvůli efektnímu ztvárnění zadních partií vozu je ale třeba počítat s vyšší nakládací hranou, která částečně ztěžuje nakládání předmětů do jinak dobře tvarovaného zavazadelníku.

Interiér potěší dobrou ergonomií s jednoduchým a přehledným ovládáním (snad jenom u rádia společné tlačítko „scan“ a zapínání dopravních informaci TA působilo zvláštně). V interiéru je také docela dost tvrdých plastů, které působí lacině. Dílenské zpracování nemělo žádnou výraznější chybu; rychloměr i otáčkoměr s bílým podsvícením jsou velmi dobře čitelné, ostatní ukazatele mají pro oči možná méně příjemné červené podsvícení.

Vynikající je velké množství odkládacích prostorů na drobnosti či nápoje. Věnec volantu je příliš slabý, větší tloušťka by mu podle nás určitě prospěla.

Řízení je méně citlivé a málo tuhé, není však výrazněji přeposilované a nesmíte od něj chtít zpětnou vazbu (kterou ostatně v segmentu současných malých automobilů nenabízí nikdo). Výtečné jsou brzdy - kotoučové jsou standardně na všech čtyřech kolech - dobře se dávkují a stejná je i jejich účinnost. Spojka je příliš lehká s málo výrazným záběrem.

Podvozek vychází z minulé generace -vepředu je klasicky zavěšení McPherson, vzadu zkrutná příčka, nyní s tužší charakteristikou. Podvozek dobře filtruje nerovnosti, ani na horším povrchu v zatáčkách neuskakuje, ale brzy přechází do nedotáčivosti.

Nové Rio nabídne tříválce a čtyřválce s výkony od 55 kW (75 k) do 80 kW (109 k). Základní motor o objemu 1,1 litru produkuje 55 kW (75 k). Diesely zastupují motory 1,1 CRDi a 1,4 CRDi s výkony 75 (a 170 Nm), respektive 90 koní (a 220 Nm). Vyzkoušeli jsme benzínový čtyřválec s objemem 1,25 litru, který by mohl patřit k nejprodávanějším.

Od motoru s výkonem 86 koní a 121 Nm nelze při hmotnosti 1,1 tuny bez posádky a zavazadel čekat zázraky. Zátah je lineární, ale temperamentu mnoho nemá. Pokud chcete předjíždět, musíte motor udržovat ve vysokých otáčkách, ale i tak je dobré každý předjížděcí manévr pečlivě naplánovat. V nízkých a středních otáčkách se zátahu nedočkáte.

Popisovaná motorizace vyhoví spíše klidnějším řidičům. Spotřeba se po ujetí pěti stovek kilometrů ustálila na hodnotě 6,4  l/100 km. Při tachometrových 130 km/h točí motor na pátý stupeň 3500 otáček, což je dost.

Celkově jde o povedený model, který svou velikostí překonává segment B. Solidní je i základní výbava, stejně jako standardní sedmiletá záruka. Také užitné vlastnosti by však mnohé z potencionálních kupců mohly přesvědčit. Jízdní vlastnosti nejsou stavěny na dravou jízdu, což s testovaným motorem 1,25 CVVT ani není proveditelné, a i přes obrovské zlepšení v kvalitě stále nemá korejská značka punc prestiže evropských výrobců.