Test Hyundai Ioniq 6: Tiše a úsporně

Poté, co se automobilky v první masové vlně elektromobilů vrhly nejprve na crossovery a SUV, které se sice nejsnáze prodávají, ale nejsou tolik efektivní ve spotřebě cenných kilowatthodin, jsou na řadě sedany či liftbacky.

Hyundai v tomto ohledu nese jeden z první praporů. Z modelu Ioniq se stala řada elektrických aut zatím čítající „pětkový“ hatchback a právě „šestkový“ sedan. Oba na platformě E-GMP, která díky své 800V architektuře stojí na čele vývoje elektrických aut.

Nejen na fotografiích, ale i naživo působí Ioniq 6 vcelku kompaktní dojmem, ve skutečnosti má ale na délku 4855 mm a rozvor náprav činí 2950 mm, stojí tak na pomezí střední a vyšší střední třídy.

Klame už jen díky velmi neobvyklým tvarům karoserie, které se do značné míry podřizují aerodynamickému ideálu, kapce vody. Přední převis je minimální, příď zakulacená a záď naopak prodloužená, s velkým spoilerem.

Pomáhá si i zapuštěnými klikami dveří a volitelnými kamerami místo zpětných zrcátek. A není to jen designérské cvičení, tohle auto má vynikající koeficient odporu vzduchu 0,21 cx, což je jedna z nejlepších hodnot vůbec.

Výsledný dojem je v očích každého pozorovatele, osobně se mi nevšední přístup v záplavě podobných aut líbí a fandím mu, a to i přesto, že příď jako by postrádala výraz a záď může působit až příliš členitě.

V interiéru se ještě zastavme u zmíněných zrcátek, která se promítají na dvě velké obrazovky v rozích přístrojové desky. Podobně jako u předchozích zkušeností s tímto vynálezem musím v principu konstatovat, že výhody v podobě lepší viditelnosti ve tmě či za deště nedostatečně obhajují velký diskomfort pro řidiče zejména při parkování, kdy odhadnout vzdálenost kola od obrubníku je velký kumšt.

Na druhou stranu má Hyundai natolik skvělé umístění obou obrazovek a velmi dobré rozlišení, že zvyknout si mi trvalo vůbec nejkratší dobu, ve srovnání například s Audi e-tron nebo Lexusem ES.

Takže pokud této technologii fandíte a chcete se obrazovkám ve jménu nepatrného zlepšení aerodynamiky přizpůsobit, nejsnáze vám to půjde právě tady. Já bych ale volil klasické řešení, které v nabídce zůstává.

Interiér celkově působí minimalisticky. Dokonce chybí i logo na volantu. Čtyři tečky znázorňují stav nabití baterie a v morseovce značí písmeno H. Ovládání oken sice ustoupilo na středový tunel, ale díky tomu mohly vzniknout moc pěkné výplně dveří.

Ne všude jsou sice materiály hodnotné, ale vše je velmi precizně zpracováno. Dominantou přístrojové desky jsou dva 12,3palcové displeje. Po grafické stránce možná nenásledují poslední módu, ale uživatelsky je systém velmi příjemný, přehledně řazený. Středová obrazovka má skvělou odezvu a vysoké rozlišení.

Podélný prostor těží z nadprůměrného rozvoru, zadní cestující si tak mohou pohodlně natáhnout nohy. Ani na šířku si nikdo stěžovat nebude, ovšem na výšku už je to horší. Svažující se střecha omezuje prostor pro hlavy vyšších cestujících nejen vzadu.

Měřím 190 cm a při snaze o dodržení správné řidičské pozice jsem se za volant zkrátka nevešel, hlavu jsem tak měl během testovacího týdne zaraženou ve střešním okně. Druhou možností, na kterou nerad přistupuji, je položit opěradlo do většího sklonu.

Ioniq 6 tak patří mezi vozy, které si je nutné individuálně vyzkoušet. Každý jsme jinak stavěný a už jen jiný poměr trupu a nohou může při stejné výšce znamenat, že problém mít nemusíte.

Od praktičnosti je tu ostatně spíše Ioniq 5, jakkoli si „šestka“ nevede špatně, limitující je i menší nakládací otvor, jelikož se víko otevírá bez skla. Vejde se 401 litrů zavazadel. Typicky pro dobíjecí kabeláž nechybí ještě menší zavazadelník pod přední kapotou, kam se vejde až 45 litrů, čtyřkolky se musejí spokojit se 14,5 litru.

Základní provedení Eco má jako jediné menší 53kWh baterii a zadní elektromotor o výkonu 111 kW, naopak vrcholem je čtyřkolka se dvěma elektromotory a 239 kW. Pravděpodobně nejpopulárnější však bude střed nabídky, zkoušená verze Power, jejíž akumulátor má stejně jako vrcholná verze kapacitu 77,4 kWh a zadní kola pohání výkonem 168 kW. Má však nejvyšší teoretický dojezd na jedno nabití, až 614 kilometrů.

I díky 350 newtonmetrů točivého momentu nabídne zrychlení z klidu na stovku za 7,4 sekundy, maximální rychlost je omezena na 185 km/h.

Minimálně ve zkoušené variantě, názvu Power navzdory, se tak nejedná o trhače asfaltu, který by plnil sociální sítě videi vyděšené posádky, akcelerace je spíše plynulá. To však neznamená, že by mu výkon scházel, pod pravou nohou máte okamžité zrychlení, díky kterému jste v dopravě s přehledem akceschopní.

Tohle auto po stránce jízdy zaujme především nesmírnou efektivitou. Míru rekuperace lze jednoduše volit páčkami pod volantem. Já mám rád „nulový“ režim, kdy auto krásně plachtí. Díky minimálním odporům, za které nemůže zdaleka jen zmiňovaná aerodynamika, si vystačíte bez plynu až absurdně dlouho a dokážete k jízdě „zadarmo“ využít i sebemenšího klesání.

Výsledkem je velmi nízká spotřeba. V kombinovaném režimu se budete při troše snahy pohybovat pod 17 kWh/100 km, s plně nabitou baterií zvládnete v létě přes 500 km, pokud se na dálnicích příliš nerozvášníte.

A když na dlouhé cestě baterii vyčerpáte, je na to Ioniq díky zmiňované 800V architektuře připraven nejlépe, jak v současné době může. Umožňuje až 239kW nabíjení, na což většina dobíjecích stanic ještě ani není připravena, alespoň ze sítě Ionity však ždíme skoro nejvíce ze současných elektromobilů. Za ideálních podmínek doplníte baterii z 10 na 80 % za pouhých osmnáct minut.

Pochvalu si vůz zaslouží i za pohodlný podvozek, který i přes dvacetipalcová kola zdatně bojuje s většími i ostrými nerovnostmi. Když dojde na dorazy, posádka se dočká spíše tupého rázu, nikoli větší rány, navíc se auto nenechá příliš rozhodit.

Stabilitou ostatně „šestka“ vyniká i ve vyšších rychlostech a překvapivě se vozu daří i na okreskách maskovat takřka dvě tuny pohotovostní hmotnosti. Působí hbitě, a dokonce se díky pohonu zadních kol nechá zlákat i k řízení plynem na výjezdu ze zatáčky, jakkoli se bez práce s hmotností nejprve dočkáte vždy postupné nedotáčivosti.

Ioniq 6 zaujme svým výjimečným pojetím designu a uklidňujícím interiérem, kterému však schází pár centimetrů pro hlavy vyšších pasažérů i řidičů. Nesnaží se být racionální volbou, ale díky vytříbené technice exceluje v efektivitě a klidné jízdě.