Test Hyundai i30 Kombi: Staromódní auto pro moderní časy

Hyundai i30 druhé generace jistě netřeba dlouze představovat, ostatně představen byl již v roce 2016 a na přelomu desetiletí prošel tradiční modernizací. Po osmi letech na trhu by bylo obvyklé, že se představí jeho nástupce, místo toho jsme ale dostali druhou modernizaci, které si na ulicích nejspíš všimnou jen fanoušci značky.

Automobilka totiž pouze vpředu upravila tvary masky, přidala ozdobný prvek do nárazníku pod registrační značku, upravila chromovaný dekor na zadním nárazníku a do standardní výbavy přidala LED přední i zadní světla nebo 16“ litá kola. Nabídka se také rozrostla o několik nových odstínů laku a nové designy kol o průměru až 18 palců.

Pravdou však zůstává, že výraznější zásahy ani nebyly nutné. Hyundai i30 působí dodnes velmi elegantně a moderně, což podtrhuje i jeho světelný podpis. Testovaný kousek ve vrcholné výbavě N Line Premium navíc zaujme sportovnějším provedením exteriéru v kombinaci s ozdobnými plaketkami a unikátním designem 18“ litých kol.

Nepatrně větší rozdíly je možné zpozorovat v kabině. Kapličku přístrojů standardně vyplňuje digitální panel s 4,2palcovým barevným displejem, vyšší výbavy ovšem standardně nabízejí 10,25“ digitální přístrojový štít s několika režimy zobrazení, který má hezkou grafiku, přehledný obsah a funguje svižně.

Z palubní desky pak standardně vystupuje 10,25“ displej infotainmentu s mechanickým voličem hlasitosti a kapacitními tlačítky. I zde je hezká grafika a přehledný obsah, rychlost už ale poněkud pokulhává. Potěší ale podpora bezdrátových aktualizací map a zachování samostatného panelu ovládání ventilace.

Navzdory modernizaci tak i30 nabízí naprosto skvělou ergonomii ovládacích prvků, kdy nejdůležitější věci nahmátnete klidně i poslepu. Modernizace si však vyžádala i instalaci systému upozorňujícího na rychlostní limity, který ale prakticky na žádném autě nefunguje tak spolehlivě, jak bychom si přáli.

Jediným řešením k jeho rychlé deaktivaci je tak předvolit si programovatelné tlačítko na volantu právě na nastavení asistenčních systémů. Snad na tom ale automobilka časem zapracuje a přinese nějakou zajímavou a efektivní zkratku.

Až na tuhle drobnost je však kabina velmi příjemným místem, kde je radost trávit čas na cestách. Dvojnásob to platí pro vrcholnou výbavu, která nabízí sportovně tvarovaná sedadla s důrazným bočním vedením, čalouněná kombinací kůže a semiše. Sedadla jsou pohodlná, vyhřívaná a krásně podrží tělo i v zatáčkách.

Jako správný kompaktní kombík nabízí i30 i dostatek prostoru na druhé řadě sedadel a prostorný kufr. Ten má standardní objem 602 litrů, po sklopení opěradel dělených v poměru 60:40 ale nabídne až 1650 litrů. Navíc potěší průvlek mezi sedadly, organizér pod podlahou nebo oboustranný kobereček.

Modernizace se promítla také do nabídky pohonných jednotek, kterou tvoří tři motory: atmosférická nepřímovstřiková patnáctistovka, přeplňovaný litrový tříválec (dostupný i s mild-hybridem) a přeplňovaná mild-hybridní patnáctistovka. Všechny motory přitom mají jedno společné - s modernizací ztratily výkon.

Vůz ve výbavě N Line Premium je dostupný výhradně s vrcholnou mild-hybridní patnáctistovkou, přičemž v testovaném exempláři byla spojena se sedmistupňovým dvouspojkovým automatem, v nabídce je však i šestistupňový manuál.

Zatímco před lety nabízela motorizace 1,5 T-GDI MHEV 48V nejvyšší výkon 117 kW (159 k), po poslední modernizaci klesl na 103 kW (140 k). Nepřekvapí, že příčinou jsou přísnější emisní limity. Kombík tak zrychlí z 0 na 100 km/h za 9,9 sekundy (o 0,1 sekundy pomaleji než s manuálem) a dosáhne rychlosti až 197 km/h, což na primárně rodinný vůz bohatě stačí.

Přeplňovaná čtyřválcová patnáctistovka má kultivovaný chod a většinu času o sobě téměř nedává vědět. Mild-hybridní systém nachází uplatnění především při vypínání motoru ještě před zastavením a při plachtění, žádné zázraky ani problémy od něj ale neočekávejte, obzvlášť v kombinaci s automatickou převodovkou.

Sedmistupňová dvouspojka mění převody hladce, působí kultivovaně i při poskakování v kolonách a v případě potřeby ji můžete do práce sáhnout pomocí pádel pod volantem. Velké sportovní ambice si však nedělejte, o tom i30 zkrátka není ani v líbivém N Line kabátku.

Patnáctistovka pod kapotou automaticky znamená, že se i30 Kombi může pochlubit víceprvkovou zadní nápravou, která přináší kultivovanější chování. V kombinaci s 18palcovými litými koly, obutými do pneumatik s rozměrem 225/40, ale působí podvozek možná až zbytečně tuhým dojmem.

Není sice vyloženě prkenný a ani na větších nerovnostech nemá sklony k velkému mlácení či bouchání, k roli rodinného kombíku by se ale víc hodil spíše plavnější projev. O palec menší kola by tak mohla být praktičtější volbou. Naopak velmi solidní je odhlučnění kabiny. Spotřeba se většinu času pohybovala v rozmezí 7 až 8 l/100 km.

Hyundai i30 je i po druhém faceliftu krásně normální a relativně staromódní auto, což je dnes ale velkou pochvalou. Jeho kabina nabízí skvělou ergonomii ovládacích prvků, moderní výbavu a dostatek místa i pro rodinu. Motor sice zeslábl, stále však nabízí dostatek elánu i na delší cesty, a ani podvozek vás nebude štvát ničím zásadním.

Co víc si tedy ještě přát? Odpovědí může být normální cena, jenže ani tady i30 neklopýtá. Tenhle kompaktní kombík totiž pořídíte již od 479 990 Kč, testovaná vrcholná výbava v kombinaci s vrcholným motorem pak stojí od 749 990 Kč. S výjimkou automatické převodovky a barvy už přitom není za co připlácet.

Hyundai nabízí i30 Kombi v šesti výbavách a nyní má v nabídce i akční model Family. Pokud tedy hledáte rozumný rodinný kombík, rozhodně vám i30 nesmí ve výběru chybět. Mnoho podobně normálních aut už totiž na trhu nezbývá.