Test Harleye-Davidson Sporster 1200 Custom – dostupná legenda

Faktem je, že marketing má americká firma zvládnutý excelentně. Těžko najdete na trhu výrobce motorek, který by si tak vyhrál s barvami a jejich kombinacemi, s nápisy, odznáčky, chromem a matem, a vůbec s příslušenstvím tak, jako právě H-D. Kromě firemních úprav a obrovské škály individualizace motocyklů nabízí značka také oděvy a to nejen na motorku, ale také pro běžné nošení.

Testovaný stroj – Sportster 1200 C - patří do nejdostupnější a taky nejstarší řady výrobce z Milwaukee. Jejich vstupní model Iron 883 stojí dokonce pod 200 000 Kč. Majitele Sportsteru Iron 883 sice posléze trochu mrzí, že jezdci větších Harleyů se na ně často dívají skrze prsty, ale na druhou stranu – vždyť dali za svůj stroj jednou až dvakrát tolik, takže se to jejich elitářství dá docela dobře pochopit. Většího respektu od ostatních jezdců H-D se můžete dočkat na Sportster 1200. Nejde ani tak o to, že je o něco dražší (cca 270 000 Kč), ale svým objemem 1200 ccm už není tak daleko od u H-D standardních 1600 ccm.

Testovaná verze Sportster 1200 Custom znamená zjednodušeně „víc chopper“. Původně jsou totiž Sportstery spíše motocyklovými roadstery. Custom má ale klasicky tvarovanou 17 litrovou nádrž, robustní přední část nad světlometem, chromovaný motor, širokou přední vidlici a 16ti palcové chromované přední kolo. Sedlo je 71 cm nad zemí.

Spínací skříňku mají všechny Harleye z boku, dražší verze i úplně bezklíčový start. Ve výbavě testovaného stroje potěšil integrovaný alarm, který automaticky zabezpečil motorku poté, co se jezdec vzdálí. Při příchodu funguje pochopitelně opačně. Standardem jsou u H-D automaticky vypínatelné blinkry. Reagují na vyrovnání náklonu po odbočení. Pokud je používáte například při předjíždění, kde se zpravidla motocykl tolik nenaklání, budete je muset vypnout sami – každý směr má ovladač na své straně řidítek.

Pokud nejste zapřisáhlými milovníky moderních technologií, dostane vás hned první nastartování mohutného dvouválce. Přestože pochopitelně disponuje moderním vstřikováním paliva, hezky archaicky a hned od první otáčky, se ve svých pryžových blocích roztřese. Pokud vás nedostane svou dychtivou silou, musíte podlehnout jeho zvuku. Line se z výborných sériových výfuků. Celé to ještě umocňuje jaksi archaická vůně. Vibrace se samozřejmě přenášejí také do motocyklu. Pokud ale nestojíte dlouho na místě – například při čekání na železničním přejezdu – jsou to vibrace příjemné. Dodávají totiž jezdci dojem, že má pod sebou opravdu kus „pořádného nepoddajného železa“.

Tomu odpovídá svými projevy i převodová skříň. Můžete se snažit sebevíc, ale rychlosti tam vždy padají s příšernou ránou. Majitelé většiny ostatních strojů by si při takovém zvuku mysleli, že jim právě vyběhnul píst nebo se rovnou rozlomil motor. Možná je to zvrácené, ale tyto rány ve mne vzbuzovaly dojem jakési materiálové fortelnosti a neošizenosti amerického stroje. Zajímavé je, že i když má Sportster rychlostí pět, pětku jsem využíval minimálně – je vyloženě dálniční a nízkootáčková. Mám dojem, že je na motorce jen proto, aby se H-D nikdo nemohl smát, že si v roce 2011 vystačí jen se čtyřmi kvalty.

Horší je to s pohodlím za jízdy. Pokud nejedete po prvotřídním asfaltu, budete vědět o každém kamínku. Díry v silnici pak budete při pojížďkách brzy proklínat - v závislosti na jejich hloubce, délce výletu a cestovní rychlosti. Testovaný stroj sice zvládal až 160 km/h, ovšem to je jízda už na limitech jak motoru, rámu, brzd  i jezdce. Řidičská pozice pochopitelně preferuje klasický „vyhlídkový“ styl jízdy – tedy rychlostmi do 100 km/h. Fenomenální je točivý moment v nízkých otáčkách. Sportster 1200 C není žádným králem zatáček, to je zřejmé od pohledu. Aby to bylo definitivní, má i nízko stupačky a průměrné brzdy, které chtějí více ovládací síly. Zpracování je pečlivé.

Zejména nižší míra pohodlí kombinovaná s katastrofálním stavem silnic se ale v případě Sportsteru 1200 C opravdu nejeví jako šťastná kombinace. Pokud je H-D v užším výběru vaší budoucí motorky, zaměřte se právě na to, může pomoci už i sada příplatkových tlumičů. V této souvislosti je ještě dobré vědět, že dražší modely jsou k našim cestám (a páteřím) mnohem shovívavější  - autor článku si to ověřil při nedávno absolvované jízdě Plzeň –Praha s možností okamžitého střídání a porovnávání téměř kompletního portfolia  H-D.