Test Harley-Davidsonu Street 750: levná motorka z Indie

O novince ve výrobním programu se většinou všude mluví jako o „revoluci“. V tomto případě tomu tak skutečně je. V první řadě proto, že motor má v kontextu H-D malý objem - pouhých 750 ccm (na některých trzích i 500 ccm) - k tomu je chlazený kapalinou, tedy ne vzduchem, jak je u H-D obvyklé.

Hlavním tahákem novinky má být dobrá (rozuměj nízká) cena. Aby jí značka dosáhla, sáhla po asijské pracovní síle. Že jde o stroj vyráběný v Indii, vám v showroomu H-D zdůrazňovat nebudou. A samotná, tolik důležitá „nízká“ cenovka? Rozhodně zajímavá je, jen ne tolik, jak to vypadá na první pohled. Dovozce totiž dlouhodobě uvádí ceny v eurech, a ještě k tomu bez DPH. Po dopočtech a přepočtech se tedy bavíme o základu za cca 220 000 Kč. I to je ale méně, než je v této kategorii běžné.

Matná černá použitá u základního modelu Street 750 sice zůstává populární, bohužel kombinace mohutné matné nádrže a lesklé čelní masky (a také rámu a doplňků) působí spíš rozpočtově než trendy. Inspirovali se snad v Milawaukee u automobilek, které své nejlevnější verze prodávají jen s nelakovanými zrcátky a nárazníky?

Rozpočtových řešení na motorce najdete víc, než se může zdát na první pohled. Při podrobnějším zkoumání si všimnete ledabyle provedené kabeláže, překvapí archaické gumové manžety na vidlici, výfuk blízko pod stupačkou a také tachometr, který nenabízí nic, než jen počítadlo ujeté vzdálenosti (alespoň hodiny?!).

Zrcátka jako by byla koncipována pro trpaslíka - vidíte v nich především vlastní ramena. A co je vůbec neotravnější - za jízdy si budete neustále kontrolovat blinkry. Může za to zcela „bezpolohový“ a naprosto „gumový“ přepínač.

Největší kritika se ale týká brzd. Že v nejlevnějším provedení H-D Street 750 není ABS, překvapí málokoho. Jak Street 750 nebrzdí, ale překvapí i ty, kdo už s H-D zkušenost mají. Jak známo, stroje z Milwaukee si v minulosti vybudovaly pověst motocyklů zpomalujících nad jiné neochotně.

Jedni to přičítají nižším americkým rychlostním limitům, další dávají do souvislosti hmotnost – přitom se nespravedlivě opomíjí pokrok, který značka v tomto směru v posledních letech udělala. Kdo se ale sveze na H-D Street 750, nebude chtít věřit, že jiné modely v nabídce této fenomenální americké značky brzdí normálně.

Kapalinou chlazený dvouválec postrádá pro H-D charakteristickou mechanickou hlučnost. Podobně šestistupňová převodovka. Obojí ale funguje bezvadně. Velmi sympatické je, že modelu H-D Street 750 zůstal pro H-D typický pohon řemenem. Rám novinky je tuhý, motorka je jistá i v maximálních rychlostech (cca 160km/h).

Příjemné je, že i když na fotkách působí motorka mohutně, ve skutečnosti je to velmi dobře ovladatelný a v kontextu své třídy vlastně hbitý stroj. Kdyby lépe brzdil, mohla by se řada jezdců konkurenčních značek podivit, jak si je na tomto „malém harleji“ povodíte. A zmiňované nedokonalosti, související s lákavou základní cenou? Některým rozpočtovým řešením čelí H-D tradičně dlouhým seznamem značkového (!) příslušenství. Opravdu velká škoda, že v něm (zatím) nejsou i lepší brzdy.