Test: Harley-Davidson Electra Glide Classic – těžká pohoda

Celých 413 kg – to je hmotnost stroje, který chce propojit svět cruiserů a cestovních strojů. U značky Harley-Davidson jde o snahu vytrvalou a programovou, vždyť motorka se vyrábí už od roku 1965. Žádný z konkurentů na trhu se tímto pyšnit nemůže.

To, jestli se vydáte spíše směrem „cruiser“ nebo  „tourer“, si můžete určit podle své chuti a obsahu peněženky, modelová řada i příplatková výbava umožňují obojí. Když je řeč o financích -  pro nákup vlajkové lodi značky H-D je potřeba nejméně 600 000 Kč – respektive 23 316 euro (model Street Glide).

Pokud máte svou Electra Glide Classic zaparkovanou na rovině a na pevném podloží (asfalt, beton), není manipulace na místě nijak zvlášť náročná, a to i přes rozložité tvary a váhu přes čtyři metráky. Když se ale dostanete do omezených prostor v mírném svahu, na trávníku nebo na štěrku, budete z manipulace s tímto strojem až zoufalí. Motorka je totiž skutečně strašlivě těžká a nemá zpátečku. Konkurenční Honda Gold Wing ji přitom nabízí přes dvacet let. Pro parkování by se s ohledem na hmotnost hodila i ruční brzda.

Pokud nepojedete městskou kolonou – a tedy rychlostmi do 20 km/h – nevyžaduje jízda na extra těžké Electra Glide Classic žádné speciální kurzy rovnováhy. Motorka jede zcela (až překvapivě?) samozřejmě. Pokud nebudete vyžadovat dynamický jízdní styl, plný prudkého brzdění na poslední chvíli, se kterým má pak mají přední kotouče, jakož i guma a vidlice plné ruce práce, nebo opakovaných prudkých zrychlení, bude vás ze svého pohodlného sedla H-D Glide jen jaksi konejšivě kolébat.

Obří dvouválcový motor (1690 ccm) sice dává jen něco kolem 80 koní (výrobce výkony oficiálně neudává), což by se mohlo zdát s ohledem na váhu málo, ovšem v praktickém životě to bohatě stačí. Motorka ztrácí až na dálnici, víc než 160 km/h z ní prostě nedostanete. A není to ale jen limit motorový. Na hranici svých možností je i podvozek a to přesto, že byl pro letošek přepracován, a měl by být podle výrobce o dalších 67 % tužší.

Kupodivu také ochrana proti proudícímu vzduchu ukazuje při maximálce svá slabá místa – jde zejména o nohy a hlavu. Ti, kteří často cestují přes Německo, nebo nemají s nedodržováním rychlostních limitů problém, konstatují, že japonská Honda GoldWing poskytne v tomto směru více.

Jako býk na rudý hadr reaguje určitá skupina motorkářů na to, když se vysloví, že Harley-Davidson je víc než jen motorka. Tento výrok je ale pravdivý. Tradice a jakási opravdovost a poctivost stroje s velkým dvouválcem, i jeho charakteristická kovářská, dnes už šestistupňová převodovka, mají skutečně něco do sebe. Svou image H-D zvyšuje signováním téměř každého šroubku a nešetří ani nápisy „Made in USA“. Krajinou si tedy na Electro Glide budete promlouvat vždy jen hrdě, vždyť máte pod sebou motocykl od jednoho z nejstarších a nejslavnějších výrobců motorek, a všichni kolem vás to velmi dobře vědí.

Konkurence ale zná slabé stránky Electro Glide, velmi dobře. A protože nemůže útočit na tradici, tlačí zpravidla přes cenu. Ti, kteří chtějí americký dvouválec, mohou vybírat u americké značky Victory, odnože Polarisu. Ceny obdobných strojů se silnějšími motory jsou zhruba o 100 000 Kč nižší. Větší motor – řadový tříválec 2300 ccm – s vyšším výkonem, a také nižší cenovkou, nabízí  Triumph. Honda svůj fenomenální Gold Wing prodává podstatně dráž – za 759 900 Kč, ovšem stroj je to dovedený snad k dokonalosti. Ze sedla Harley-Davidson Electra Glide Classic se ale zeptejme – není dokonalost vlastně až protivná?