Test Citroënu C4 Cactus: excentrik po redukční dietě

C4 Cactus je postaven na platformě PF1, kterou využívá i menší C3. Stylovější model z líhně francouzské automobilky ovšem přináší větší rozměry, přesto vzadu je na danou třídu jen průměrně místa. Celkově je ale interiér velice útulný, široká přední sedadla s tužší výplní jsou vhodná i na delší cestování. Na délku měří nový model 416 cm, široký je 173 cm. Rozvor náprav je stejný jako u současné C4 – 2,6 metru.

Kromě hravého designu (určitě ale zvolte výraznější barvu, tmavé pro tento model moc hezké nejsou) přináší C4 Cactus proti svému podobně velkému modelu z vlastní stáje obří 175kilogramovou dietu (ještě o ní bude řeč) a také nové technologie, dosud v sériových autech nevídané. Za zmínku stojí zejména dvě, které u konkurenčních aut nenajdete. Jde o airbag spolucestujícího, který je přesunutý do stropu (technologie Airbag in Roof). Díky tomu mají cestující vepředu více prostoru a větší je také objem odkládací přihrádky.

Druhou inovací jsou vzduchové kapsle nazvané Airbump, které jsou v různých barevných provedeních umístěny kolem celého auta. Cílem je ochrana před nárazy a poškrábáním, typicky v malých rychlostech (například při couvání na parkovišti). Jejich pružný povrch z TPU (termoplastický polyuretan) tvoří vzduchové kapsle. Ty jdou snadno vyměnit a nevyžadují žádnou speciální údržbu. O této technologii jsme již dříve informovali v podrobném článku. [celá zpráva]

C4 Cactus zároveň přináší spoustu úsporných opatření, z nichž první zmíněná nás během týdenního testu vysloveně rozčilovala: šlo o absenci otáčkoměru, o něco menší problém představuje zadní nedělená lavice (sklopit lze, ale musíte odjistit obě tlačítka najednou) nebo nemožnost si vzadu stáhnout okénko (lze pouze vyklopit, leč ušetřilo to prý 11 kilogramů).

Zarážející je také absence výdechu klimatizace na straně spolujezdce (zcela vpravo, středové tady jsou pro oba). Panoramatická střecha působí stylově (jakkoliv snižuje torzní tuhost a stojí peníze navíc), sluneční clonu tady ale budete hledat marně. Naopak látkové popruhy pro zavírání dveří jsou naprosto roztomilé.

Úspora nákladů se nese ruku v ruce s úsporou kilogramů; námi testovaná nejtěžší dieselová verze (1.6 BlueHDI, 100 k a 254 Nm) váží 1,1 tuny. Pouze. A tady C4 Cactus doslova drtí svou – klidně o dva metráky těžší – konkurenci. I z tohoto důvodu jsou přední brzdy nevětrané a vzadu jsou servisně jednodušší bubnové.

Pětistupňová převodovka má delší zpřevodování a její přesnost je pouze přijatelná. Zato podvozek vyniká svým komfortem, a to zejména s menšími koly (maximem jsou sedmnáctipalcová). Auto se nenaklání, příjemně se pohupuje na nerovnostech, a pokud od něj naivně nebudete čekat živý projev při „řezání“ zatáček na technické trati, budete spokojeni.

Naftová stokoňová jedna-šestka s lehkým „kaktusem” dovede zacvičit, motoru nechybí už od spodních otáček síla (od 1600 do 2800 máte k dispozici nejméně 90 procent točivého momentu), i při svižném tempu můžete jezdit z pět litrů nafty. Motor splňující emisní normu Euro 6 využívá k likvidaci NOx vstřikování močoviny, nádržka na 17 litrů je ale neprakticky umístěna poblíž rezervního kola - když roztok rozlijete, celé auto vám bude nepříjemně zapáchat.

Závěr? Na jednu stranu úžasné auto (vzhled, útulnost interiéru, hmotnost, dynamika u silnějších motorů), na straně druhé do očí bijící příklady šetření. Kdo chce výrazné auto za rozumné peníze, mohl by v C4 Cactusu najít zalíbení. Je to nejvýraznější Citroën za posledních několik let a jeho celkové zjednodušení mu více prospělo, než neprospělo.