Test BMW i8 Coupé: jediné futuristické auto, které dnes lze koupit

BMW i8 je i po pěti letech ve výrobě autem, které se neokoukalo. Může za to jednak jeho vzácnost (schválně, kdy naposledy jste jej viděli při jízdě?) a pak také futuristické tvary s nízkou siluetou a vzhůru otevíranými dveřmi jak ze superportů minulé dekády. Vynikající je také aerodynamika s koeficientem cx 0,26.

Už samotné nastupování do mimořádně nízkého kokpitu je trochu gymnastickým zážitkem: bokem si sednete na široký karbonový práh a poté se sklouznete do sedačky. Během toho musíte přehodit nohy. Chce to trochu cviku, ale pokud netrpíte osteoporózou, po dvou dnech budete do auta nasedat s grácií filmového Jamese Bonda.

Speciální edice, honosně nazvaná Protonic Frozen Black Edition, stojí navíc 160 000 korun a zahrnuje specifická 20palcová kola, antracitové čalouněnů stropu a velurové koberečky. Plus nápis na prahu dveří. Dalších 127 tisíc stál individuální matně černý lak a za bratru 166 tisíc mělo auto tzv. laserové světlomety. Celkem přišlo na „šílených” 4 245 436 korun.

Tenká sportovně tvarovaná sedadla jsou tak pohodlná, že nebudete chtít vystoupit. Pohodlně si sednou i dvoumetroví jedinci, naopak zadní sedačky jsou prakticky nevyužitelné. Jsou dobré k odložení tašky nebo pro krátký přejezd s menším dítětem, dospělý jedinec se dozadu opravdu nevejde.

Motor je sice 1,5litrový tříválec (moc by se nám místo něj líbil řadový šestiválec nebo alespoň dvoulitrový čtyřválec), ale má pozoruhodné parametry – 231 koní a 320 Nm. Jeho zvuk je v interiéru uměle dotvořen na minimálně třílitrový šestiválec, ale nijak nepoznáte, že jde o trik.

Není pravda, že byste na elektrický pohon mohli cestovat v absolutní tichosti, elektromotory jednoznačně slyšíte, stejně jako když spínají při razantním zrychlování ve sportovním režimu v kombinaci se spalovacím motorem, ale celý zážitek to pouze prohlubuje a je to jeho nedílnou součástí.

Iluze je opravdu dokonalá a dodává jízdě velmi důležitý rozměr. Zvenčí navíc vůbec nezní špatně a při poslechu z ulice na vás určitě žádné reproduktory nepůsobí. Stejně zajímavě, ale úplně v jiném směru zní i samotný elektropohon předních kol, který využívá dvourychlostní převodovku.

Na čistě elektrický pohon v režimu eDrive vám baterie při plném nabití (ať už ze zásuvky, či po rekuperaci) nabídne dojezd cca 50 km s maximální rychlostí 120 km/h. Ve dvou prostředních režimech se v závislosti na aktuální zátěži motor připojuje vždy nejpozději od 60 km/h, ve sportovním režimu pak běží takřka neustále. Hodnota celkového točivého momentu 570 Nm je v poměru ke hmotnosti 1485 kg lépe vypovídajícím údajem o schopnostech pružného zrychlení.

BMW i8 jsme vyzkoušeli v zimních podmínkách - na uzavřené zasněžené ploše. Zde se krásně ukázalo, jak pečlivě je podvozek naladěn a třebaže elektronická stabilizace není plně vypínatelná (což u většiny modelů od BMW je), sklouznutí není na kluzkém povrchu žádný problém.

Na suché silnici jsem ocenil vyváženost a neutrální chování bez sebemenšího náklonu, i8 dovede být v zatáčkách neuvěřitelně mrštné. Dvacetipalcová kola a nízký zdvih tlumičů si vybírající svou daň na nerovnostech a dírách, které v pohybech karoserie pocítíte.

Co nám vadilo? Nejvíce detaily: chyběla nám karbonová kola (a klidně i brzdy), které BMW slibovalo už před představením první generace. Zvláštností je, že kdykoli se zařadí zpátečka, spalovací motor zhasne. Když pak někde zapadnete ve sněhu, nejste schopen využít pohon všech kol (veškerá síla jde pouze na předek). Hodila by se i možnost libovolné kombinace nastavení pohonu a podvozku (třebas komfortní podvozek se sportovním projevem motoru atd.).

BMW i8 je samozřejmě velice drahé. Vzhledem k použitím technologiím se není čemu divit. Pokud prskáte, že má pod kapotou jenom tříválec, nejste, bez ohledu na vaši finanční situaci, cílovou skupinou. BMW i8 je unikátem sám o sobě, který zatím nikdo z konkurenčních automobilek nenásledoval.