Test BMW 640d: prestižní kupé s dobrou spotřebou

První BMW řady 6 se s interním označením E24 představilo v roce 1976 a dodnes to je ceněný youngtimer – pro své jízdní schopnosti, skvělý šestiválec, lehkost a zaměření na řidiče. Zvládne to i současná generace, kterou BMW nabízí se třemi různými motory, ale výhradně osmistupňovým automatem. Na zasněžených silnicích jsme vyzkoušeli verzi poháněnou turbodieselem, který tradičně pohání zadní kola.

Na vzhledu „šestky“ najdete řadu tradičních „poznávacích“ znaků současných BMW, na autě s délkou 4894 mm na první pohled vynikne mohutnost, z některých úhlů nicméně velké kupé vypadá bachratě. Navíc nevýrazná barva a stejně šedivé počasí nedovolily tvarům příliš vyniknout.

Interiér je prakticky stejný jako u řady 5, což je trochu škoda, protože větší odlišení by přišlo vhod. Nedávno představená M6 má alespoň jinak tvarovaný volant, v případě verzí 640i, 650i a 640d je interiér sice skvěle zpracovaný s intuitivním ovládáním, ale na emoce příliš nezabrnká. Tradičně skvělé jsou sedačky (zde jsou sportovněji tvarované než v běžných BMW), které mají ideální délku a lze je případně spustit k podlaze. Řidičovu pravou nohu částečně omezuje široký středový tunel, nejde ale o nic dramatického.

Zadní, mimochodem hluboké a hezky tvarované sedačky, jsou nepoužitelné. Místa je na nich málo jak pro nohy tak pro hlavu, takže na cestování ve třech nebo dokonce ve čtyřech v „šestce“ rovnou zapomeňte. Kufr nabídne solidní objem 460 litrů; víko kufru je ale mimořádně těžké, při zaklapávání tak musíte použít více síly.

Na zasněžených silnicích a při jízdě sněhovou břečkou přinášely pneumatiky Dunlop SP Winter Sport s rozměrem 245/45 R18 málo přilnavosti. Několikanásobné rozblikání ESP nás zlobilo při každém, byť citlivějším, rozjezdu na zasněženém povrchu. Ochota k přetáčivým smykům byla patrná při jízdě na uzavřené ploše, kdy citlivé řízení, přebytek výkonu (630 Nm) a snížená adheze při vypnuté stabilizaci okamžitě nechaly vybočit záď. S takovou porcí výkonu by to ovšem nejspíš nebyl problém ani na suché silnici.

Vzhledem k velké pohotovostní hmotnosti ale nelze 640d brát jako čistě sportovní auto, jde o GT, které se nejlépe cítí na dálnicích bez rychlostních limitů. Naladění podvozku by ovšem mohlo být více komfortní, nynější tuhost na silnicích s horším povrchem hůře filtruje nerovnosti.

Zaměření, které preferuje dlouhé cestování před sportovností, má rovněž použitý turbodiesel – jde o špičkový, dvakrát přeplňovaný řadový šestiválec, který má ale logicky menší rozsah využitelných otáček, takže na uzavřené trati při sekvenčním řazení rychlostních stupňů tápete, zda danou zatáčku projet ještě na dvojku nebo už zařadit trojku.

Utlumení motoru je příkladné, při větším přidání plynu se tu a tam dočkáte i příjemně hutného zvuku, který vychází z dvojce koncovek výfuku. Nad 160 km/h jsme ovšem zaznamenali méně příjemný aerodynamický hluk.

Jak asi čekáte, zátah motoru je fenomenální už od nízkých otáček, jeho chuť zrychlovat nad 4000 upadá (motor se nechá vytočit k pěti tisícům). Turboefekt s tímto motorem opravdu nezažijete. Na spotřebu udávanou výrobcem rovnou zapomeňte, my jsme dlouhodobě dle palubního počítače jezdili za 8,5 litrů, na uzavřeném okruhu stoupla spotřeba přes deset a při „ekojízdě“ se dá mimo město dostat lehce nad sedm litrů. Což při 70litrové nádrži znamená akční rádius skvělých 1000 kilometrů.

K osmistupňové převodovce ZF nelze říct nic kritického. Jejích osm stupňů řadí rychle, inteligentně a takřka neznatelně. Musíte se soustředit, abyste při běžné jízdě zaznamenali přeřazení, pokud budete motor točit s plným plynem k červenému poli, ucítíte drobné cuknutí.

Brzdy se dobře dávkují, temperament třílitrového šestiválce krotí sice dostatečně, nicméně nečekejte od nich při opakovaném prudkém brždění z vysokých rychlostí nadprůměrnou účinnost. Skvělé jsou standardní bi-xenonové světlomety, které vám v noci zpříjemní jízdu.

Pokud chcete rychlé prestižní kupé s dobrou spotřebou, je 640d jednou z nejlepších voleb. Budete ovšem muset oželet místo na zadních sedačkách a překousnout až příliš obyčejnou kabinu, která připomíná řadu 5. Lepší komfort tlumení a nižší pohotovostní hmotnost by také nebyly od věci.