Test BMW 120: Víc mainstream, ale pořád své

Když automobilka BMW poprvé vstoupila do segmentu hatchbacků, vzala to opět po svém. Na úkor praktičnosti nabízela pohon zadních kol, šestiválec pod kapotou a důraz byl kladen především na nevšední jízdní vlastnosti. S dalšími generacemi se však začala víc a víc přibližovat mainstreamu, včetně sázky na pohon předních kol a tříválcové motory.

Čtvrtá generace modelu, představená v roce 2024, dorazila necelých pět let od premiéry generace třetí a s ohledem na stejnou platformu, podobné rozměry a téměř identický prostor v kabině by se dala považovat spíše za modernizaci. Změn je ale opravdu hodně a sahají hluboko.

Stačí se podívat na samotný design exteriéru, který se dál vzdaluje odkazu první generace a sází na plynulejší linie a zaoblenější tvary. Automobilka také přepracovala tvary ledvinek, které by měly být menší, podobně jako hlavní světlomety s vertikálním světelným podpisem. Výkon příplatkových adaptivních LED světlometů je přitom skutečně působivý.

Jedničkové BMW si však stále dokázalo uchovat svou osobitost a sportovní šmrncovnost, kterou mají umocnit například otvory v předním nárazníku. Silueta vozu zůstala podobná, zaujmout ale může výrazněji skloněná příď, jednička za prosklením zadních dveří nebo spoiler protahující linii střechy.

Zádi dominují hlavně nová světla, opět s vertikálním motivem, a sportovněji tvarovaný nárazník. Malým zklamáním u nižší motorizace však může být schovaná koncovka výfuku. Zmínku pak zaslouží i absence písmenka „i“ za označením zážehových motorů. Tenhle symbol už si totiž značka nechává jen pro elektromobily.

Větší revoluce se však odehrála v kabině, kdy palubní desce dominuje dnes velmi populární panel spojující 10,25palcový digitální přístrojový štít a k řidiči natočenou 10,7“ obrazovku dotykového infotainmentu s moderním operačním systémem OS9, který oproti předchozí generaci působí přehledněji a je příjemně svižný.

Z palubní desky bohužel zmizel samostatný panel klimatizace a ovládání médií, přičemž obojí bylo integrováno do dotykové obrazovky a středové konzole, čímž z našeho pohledu poněkud utrpěla ergonomie. Zjednodušen byl i ovládací panel ve středovém tunelu, kdy klasický volič převodovky nahradila malá páčka a otočný ovladač iDrive zcela zmizel.

Automobilka také evidentně kladla důraz na ambientní osvětlení, boční panely nad výdechy ventilace se však i v nočním nastavení odrážely v čelním i bočních sklech a působily rušivě. Poněkud zvláštní jsou pak i výdechy ventilace, jejichž nastavení se provádí níže umístěnými pogumovanými joysticky.

Pokud ale odhlédneme od prvků, které z našeho pohledu vyměnily důraz na ergonomii za trendy, musíme chválit. Automobilka opět vsadila na kvalitní a na dotek příjemné materiály, zpracování je na vysoké úrovni a bez výtek je také množství a velikost odkládacích prostor. Bohatá je také technologická výbava, kdy i tohle malé BMW dokáže samo zaparkovat, vyparkovat a couvat po paměti až 50 metrů.

V oblasti prostoru pro posádku pak jedničkovému BMW opět nemáme příliš co vyčítat. Příplatková přední sportovní sedadla nabízí tradičně skvělou oporu pro celé tělo a současně působí komfortně. Na zadní lavici se pak pohodlně posadí i dospělí cestující, kterým nebude chybět prostor před koleny ani nad hlavou, a to ani při zakoupení střešního okna.

Zavazadlový prostor nabízí standardní objem 380 litrů, stejně jako minulá generace, po sklopení opěradel dělených 60:40 ale objem vzrůstá na 1200 litrů. Díky pravidelným tvarům je přitom snadno využitelný a nepostrádá ani praktické háčky.

Velké změny se odehrály také pod kapotou, kdy z nabídky zcela vypadla manuální převodovka. Základ nabídky tvoří přeplňované tříválce pohánějící přední kola, čtyřválce pak nabízí i pohon všech kol. Dostupné jsou však stále i dvě vznětové motorizace.

Testovaný model 120 je osazen 1,5litrovým tříválcem doplněným o 48V mild-hybridní systém, který spolupracuje se sedmistupňovou automatickou převodovkou. Výkon 170 koní je přitom na 1,5 tuny vážící hatchback naprosto dostačující, což potvrzuje i čas zrychlení z nuly na 100 km/h za solidních 7,8 sekundy.

Tříválec působí kultivovaně a jeho zvuk začíná do kabiny pronikat až s vyššími otáčkami, přesto nepůsobí nijak rušivě (současně však ani nechytne za srdce). Automatická převodovka má tendenci držet motor v nízkých otáčkách, v případě potřeby ale svižně podřadí a změny převodů jsou celkově krásně hladké.

Velmi milé překvapení ovšem přišlo po přepnutí vozu do sportovního režimu, kdy začal tříválec působit až překvapivě živě, jinak ale svým charakterem nijak zásadně nevyčníval. Mnichovský původ vozů však jasně připomíná přesné a rychlé řízení, kdy auto okamžitě reaguje i na drobné pohyby volantu.

Dobrý dojem v nás zanechal i standardní podvozek v kombinaci s 18“ litými koly, obutými do pneumatik s rozměrem 225/45. Oproti mnohým modelům s M sportovním podvozkem nabízí slušný komfort, nemlátí, neposkakuje, a přitom působí jistě a stabilně. I moderní jednička se tak dá radostně vodit okreskami.

Příjemná je také spotřeba, kterou není problém držet v rozmezí 6 až 7 litrů na 100 kilometrů, a to i v zimních měsících. Pokud se ale rozhodnete z tříválce ždímat maximum, může se vyšplhat až k devíti litrům.

Pro fanoušky starších vozů značky BMW může být nová jednička šokem, pravda však je, že zejména její kabina zkrátka odpovídá na moderní trendy a snaží se oslovit moderní zákazníky, kteří na jejím pojetí nejspíš nenajdou větších vad. Nás pak vůz potěšil zejména svou technologickou výbavou a stále vysokou technickou sofistikovaností, díky které dokáže pořád nabídnout osobitý jízdní projev, jakkoliv se stále víc přibližuje mainstreamu.

Mainstreamová však rozhodně není cena, kdy testovaný silnější tříválec startuje od částky 898 300 Kč. Díky příplatkům za poměrně bohatou výbavu (včetně skvěle hrajícího audiosystému Harman Kardon) a prodloužený servis se však cena vyšplhala až na 1 261 082 korun. V těchto výšinách už se přitom pohybují i docela jiné vozy.