Test Bentley Continental GTC: Bez střechy, bez kompromisů

Kabriolet je pro zákazníky romantickým lákadlem, pro inženýry v automobilkách jde ovšem o velkou výzvu. O to větší, pokud vaši klienti očekávají to nejlepší, jako u Bentley.

Musíte mít kam schovat střechu, aniž by měl vůz nafouknutou záď. Proto upřednostníte látkovou konstrukci, která však do kabiny stále nesmí propouštět hluk, zimu nebo teplo.

Přijdete o zásadní část konstrukce vozu, ten musíte vyztužit zespodu a načítat tak nadměrné kilogramy. Jen tolik, abyste potlačili vibrace, ale neudělali z ladného GT obtloustlý přepravník. Ani dokonalé vypořádání se s takovými výzvami by přitom nestačilo k ospravedlnění cenovky přesahující 8,5 milionu s daní. Tohle auto toho ale v rukávu má ještě daleko více.

První novodobá generace Continentalu GT včetně otevřené verze GTC dorazila v roce 2003 v rámci první modelové ofenzivy pod vlajkou mateřského Volkswagenu. I když leccos vylepšil rozsáhlý facelift v roce 2011, podle mého názoru až tato druhá generace vyráběná od roku 2018 se dokázala otřepat a doručit opravdový britský styl.

Týká se to už exteriéru, vůz sedí nízko, a i když se šilhavá čtveřice světlometů nemusí líbit každému, je odvážným ztvárněním a vozu to pomohlo získat svou tvář.

Kabriolet dokáže skvěle navázat na přirozenou eleganci kupé, a to i se střechou nahoře, která má nezaměnitelný tvar. Barva laku Apple Green je vzácná, ale díky své hloubce absolutně nevyvolává pocit laciné fólie. Naopak je to drahokam, jen ve světlejší podobě, než byste čekali.

Vůbec největším krokem nové generace je ovšem interiér, který svým celkovým stylem a zpracováním patří na špičku automobilového průmyslu. Odkazy na koncernové sourozence od Audi jsou tu potlačeny na minimum a posádka je hýčkána opravdovým luxusem, přičemž vkus lze balancovat konfigurací. A tento šedobéžový odstín dokáže navodit tu správnou atmosféru.

I přes pokročilejší věk modelu stále zaujme párty trikem v podobě trojúhelníkového otočného displeje v palubní desce. Vzhledem k řidičově přístrojovému štítu, který zobrazuje vše potřebné, jsem nejvíce času strávil se třemi staromilskými „budíky“ uprostřed.

Infotainment je jedním z nejlepších v současných autech. Není přehnaně futuristický ani složitý, má kvalitní zobrazení a intuitivní rozložení. Pokud byste tak čekali, že Achillovou patou takového vozu bude zaostalá elektronika, naopak, tady dostanete přesně to, co řidič potřebuje, a ve velmi vysoké kvalitě.

Místo na zadních sedadlech opět potvrzuje, že ani ty největší kabriolety nejsou plnohodnotně čtyřmístnými vozy, a to i když bentley patří mezi ty nejvelkorysejší a středně dlouhé trasy pro menší postavy nejsou problém.

Čtyřlitrový dvakrát přeplňovaný osmiválec je v nabídce GTC jako emisně výhodnější motor v základní nabídce. Ještě prestižnější šestilitrový W12 už je aktuálně ve své posílené formě vyhrazen jen pro variantu Speed, a to už jen v posledním tažení.

Že tohle auto pohání motor příbuzný s agregáty v takovém Audi RS 6 či ve vozech Porsche, možná nezní tak výjimečně, na druhou stranu se jedná o tak povedený motor, že není nad čím plakat.

V naladění od Bentley je extrémně tichý, kultivovaný a svůj točivý moment 770 Nm podává v širokém pásmu otáček. V prostředním režimu B či Sport se navíc otevřou klapky výfuku a k akceleraci tak přidá příjemné basy.

Zvědav jsem byl na práci dvouspojkové převodovky, protože k elegantnímu vozu tohoto typu se zkrátka hodí spíše skříň s hydrodynamickým měničem. Jenže „dvouspojka“ je tady naladěna velmi zdařile, umí být jemná, řadit decentně.

V manuálním režimu není zcela bryskní, což bych ještě odpustil, přesto při rozjezdu postrádám ono nenucené protáčení měniče a sametový rozjezd s tím typickým zhoupnutím karoserie po určité žádané prodlevě, který nabízely vozy této značky dříve a který si dokázal přenést do současnosti jen dnes už konkurenční Rolls-Royce.

Vozidla typu Gran Turismo lze rozřadit do pomyslné osy, kdy na jedné straně stojí takové Ferrari Roma či BMW M8 Competition a druhým extrémem budiž dnes již nevyráběná jachta na kolech, Rolls-Royce Dawn. Kouzlo bentley vždy spočívalo v tom, že stojí někde na půli této cesty.

Umí nabídnout úžasnou úroveň cestovního komfortu, plavný podvozek a ticho na palubě. Když ale začnete tlačit na pilu, nepřipadáte si jako v rybářské bárce, auto se minimálně naklání. I díky podvozku s aktivními stabilizátory. Pohon všech kol pomáhá s trakcí na výjezdu a velmi snadno chytnete svižné tempo.

Jen když po tomto Britovi budete chtít opravdu extrémní nasazení, hmotnost přes 2 tuny se připomene, auto začne být více nedotáčivé a záhy pochopíte, že se bentley nenarodilo ani pro loudání se, ani pro závodní dráhu, ale na takové to příjemné, tříčtvrteční nasazení, ve kterém vás úchvatným tempem proveze se vší jistotou a komfortem přes celý kontinent.

Tomu nahrává vlastně všechno v tomto autě a nepřicházíte o to ani v otevřené variantě. Vibrací karoserie při přejezdu jakéhokoli typu nerovnosti je minimálně a poměrně přesné řízení dokáže do značné míry maskovat i nadváhu.

Po nasazení větrné clony na místo zadních sedadel dokáže continental zcela zužitkovat svou aerodynamiku. I v rychlostech kolem 120, 130 km/h lze cestovat bez střechy a udržet konverzaci se spolujezdcem, do osmdesáti jste větru zcela ušetřeni. Jedná se o jeden z nejlépe izolovaných kabrioletů na trhu.

Bentley Continental GTC právem patří na vrchol luxusních otevřených vozů. Z úžasného mixu cestovního komfortu a stability si skládací střecha vyžádala jen minimum kompromisů. Ve svižné, nikoli uspěchané jízdě krajinou je tohle auto nedostižné. Konečně si ve své druhé generaci legendární logo obhájí i atmosférou uvnitř a ke gentlemanskému charakteru má i vytříbenou techniku.