Seat Ibiza Cupra v testu: chilli paprička

Ibiza Cupra vypadá dobře. V bílé jí to sluší, notabene když zpětná zrcátka i kola jsou černá. Dále pomáhají decentní detaily typu výraznější přední maska s patřičně zvětšenými otvory pro přívod vzduchu k motoru nebo zadní difuzor s centrálně umístěnou zdvojenou koncovkou výfuku.

Na první pohled hezké auto, třebaže velký chromovaný rámeček ukrývá dvě malé a ne zrovna hezké koncovky výfuku. A difuzor je tady také spíše na parádu, o jeho funkčnosti si neděláme iluze. I přes toto pozlátko jde ale, jak již bylo řečeno, o hezké, kompaktní auto se sportovním šmrncem.

Uvnitř je to pravý opak zevnějšku: fádní plochy, které nevadí u obyčejných verzí, varianta s lákavým označením cupra by si ale zasloužila rozhodně více. Situaci zachraňuje tříramenný volant a sportovní sedačky, nikterak výrazné, takže použitelné každodenně i pro prostorově výraznější řidiče.

A znát je i stáří auta, přeci jen od výrazného omlazení v roce 2012 se toho mnoho nezměnilo. Loňský facelift přinesl nový multimediální systém, adaptivní podvozek a samozřejmě motory splňující aktuální emisní normu Euro 6.

Potěší klasická mechanická parkovací brzda a samozřejmě manuální šestistupňová převodovka. Naopak chybí mechanický samosvorný diferenciál, kouzla s roztáčenými předními koly umí vyčarovat pouze elektronický pomocník XDS.

A pak auto poprvé nastartujete. Těšíte se, že koncovky vyštěknou a ono se nestane nic. Pohledem zkontrolujete otáčkoměr a zjistíte, že motor je nastartovaný. Zkusmo párkrát sešlápnete plynový pedál, ale nedočkáte se ničeho. Ibiza Cupra zní jako kterákoliv ibiza, mdle a tiše. U sportovně laděného modelu jednoznačné zklamání.

Při pohledu na tlačítka na středovém tunelu uvidíte tlačítko pro aktivaci sportovního režimu, při kterém se zlepší odezva na plyn, adaptivní tlumiče mírně ztvrdnou a do interiéru se skrz reproduktory vkrade hutný zvuk, který popravdě otravuje. Pokud ale chcete jezdit v ostřejším režimu, musíte si zacpat uši, umělý zvuk samostatně deaktivovat bohužel nejde.

První část jízdy absolvuji na dálnici, kde ibiza nepatří k ideálním nástrojům, na rozdíl od svých větších sourozenců (leon/golf). Stotřicítka znamená 3000 otáček a docela hlučný interiér, stačí ale sjet na okresky, kde Ibiza Cupra ožije.

Lehké auto se přeochotně skládá do zatáček, kde přední kola přinášejí tolik přilnavosti, jako kdyby ani nikdy neměla skončit. Nejmenší cupra je nezáludná, krásně neutrální, a pokud má byť jen o milimetr uhnout z vytyčeného směru, zřetelně a včas vám to poví.

192 koní je slušná porce na rozhýbání i auta o dvě třídy většího. Přeplňovaný čtyřválec má dobrý začátek a fantastický střed, kdy příval výkonu neutichá ani před koncem červeného pole (7000 otáček).

Při plném plynu a dotáčení motoru až do červeného pole řadíte s následující kadencí: 59 - 116 - 167 - 214 (čtyřka). Kalup je to úchvatný. Na trojku jsme naměřili pružné zrychlení 80-120 km/h za 4 sekundy, na čtyřku za pět sekund, to jsou skvělé hodnoty.

Čtyřválec je tak fantasticky pružný, že šestku zařadíte v nějakých pětašedesáti a páku necháte v klidu až do udávaného rychlostního maxima, tedy 235 km/h. Při loudavé jízdě budete jezdit za sedm litrů, rychlejší tempo znamená 10 (což bude i vaše nejčastější hodnota) a na uzavřené trati jsme naměřili spotřebu 20 litrů/100 km. Při této spotřebě tak celou nádrž vyprázdníte za pouhých 225 kilometrů.

Na uzavřené trati nás ale ostrá ibiza trochu zklamala. Proč? Jízdní projev je na limitu až moc sterilní, chybí hravost třeba při ubrání plynu v zatáčce a nevypínatelné ESP (dokonce ani nemá samostatné tlačítko) situaci ještě zhoršuje. Rychlý průlet okreskou vás s tímhle autem pobaví více. Okruh, kde máte únikové zóny a žádná další auta v protisměru rozhodně tak zábavný není.

Ibiza Cupra je bezpochyby povedené auto, škoda jen několika nedotažeností. Není to nekompromisní auto, které každý druhý víkend vytáhnete na okruh, ale pokud hledáte něco malého a rychlého, je to dobrá volba.