První jízda s Lexusem CT 200h F Sport: trochu slabý, trochu žravý

Patříte k lidem, kteří chtějí mít něco, co nikdo jiný nemá? Pokud se tento váš požadavek vztahuje i na auto, a pokud hledáte hatchback nižší střední třídy do města, může vás zaujmout Lexus CT. Ne že by šlo o nějak exkluzivní zboží, ale v České republice si ho nekoupil téměř nikdo.

Dokonce mě napadlo, že jsem ho asi ještě nikdy naživo neviděl – dokud jsem nedostal možnost se s ním projet na novinářské prezentaci ve španělském Madridu.

Asi si říkáte, že to, že si ho nikdo nekoupil, má své důvody.

Předně – není tak docela pravda, že si vůz nikdo nekoupil. Od roku 2011 si model CT pořídilo přes 300 tisíc zákazníků, jen ne v Česku. Vyrábí se jen s hybridním pohonným ústrojím a není zrovna levný, takže to masovka opravdu není. Přesto, i ten, kdo by o hybridní kompakt zájem měl, může být snadno odrazen snad nejvíce do očí bijícím důvodem, proč jít jinam – přední maskou ve tvaru vřetene.

Je velmi specifická, velmi kontroverzní. CT nicméně patří k těm lexusům, které se s extravagancí designu přídě drží zpátky, a to i po faceliftu; dokonce by se o lexusech obecně asi dalo říci, že čím starší původní model, tím méně šílená příď. Nevím, nakolik je pro tento Lexus konkurencí Golf GTE, v každém případě Golf a model CT jsou po designové stránce jako noc a den. Jeden hlavně nechce urazit, druhý chce vzbudit pozdvižení, a je mu snad jedno, jestli v dobrém nebo špatném slova smyslu.

Po stránce designu stojí za zmínku ještě jedno místo, a to oblast sloupků C a D. Nepletu si CT s nějakým kombíkem, opravdu tu je sloupků tolik. Přesah zadního okna na boky znamená, že v oněch bocích jsou ještě malá okénka. Nejsou tu jen pro design, tím vpravo vzadu z pozice řidiče skutečně vidíte ven.

Ani interiér příliš nepřekvapí, pokud máte s touto značkou již nějaké zkušenosti. Poněkud mohutný středový tunel, téměř neznatelně přecházející ve středovou konzolu, vyvolává dojem, jako by vůz měl motor uložený podélně, ale není tomu tak. Pokud patříte k lidem, kterým nevyhovuje důkladné oddělení prostoru řidiče od spolujezdce, v CT se vám asi moc líbit nebude.

Co naopak v kabině potěší, je dedikovaný displej pro klimatizaci, kolem kterého najdete i všechny ovládací prvky. Vše je po ruce, vše můžete používat snadno i za jízdy; takovéto řešení považuji po stránce ergonomie i bezpečnosti jízdy za nejlepší možné.

Na panelu je znát, že už nepatří k nejmladším, ale možná se o to lépe používá – tlačítka mají perfektní haptickou odezvu a hlavně, jsou velká, takže se vždy trefíte.

Stejně uživatelsky přívětivý je joystick, který v CT slouží k ovládání infotainmentu. Jeho pomocí jezdíte kurzorem po displeji a ovládáte ho velmi podobným způsobem, jako byste používali touchpad na notebooku. CT nedostal touchpad jako novější Lexusy, facelift zas tak důkladný nebyl, ale podobně jako v případě přední masky si nejsem jistý, jestli to není spíš dobře.

„Z kabiny je (…) zřejmá kvalita a špičkové zpracování,“ píše se v tiskové zprávě a já nemám důvod nesouhlasit – všechno, na co sáhnete, působí kvalitně zpracované, kůží čalouněné sedačky jsou komfortní.

Prostoru je v interiéru tak akorát, zavazadelník ale nabídne jen 375 litrů objemu. Dovolená ve čtyřech bude jistě výzvou, prostor pro zavazadla téměř celý zaplnily dva kufry rozměru příručního zavazadla v letadle.

Pod kapotou CT 200h pracuje dvoulitrový zážehový čtyřválec, který – v dnešní době kupodivu – není přeplňovaný. Nemá moc síly, jen 99 koní; jeho hlavním úkolem je být úsporný. Pracuje v Atkinsonově cyklu – sací ventil zůstává otevřený ještě chvíli po začátku kompresní doby, takže píst vytlačí část nasátého vzduchu zpátky do sání. To znamená, že kompresní poměr je menší než expanzní, a tedy je v pracovním taktu využito více energie uložené v palivu pro stlačení pístu dolů a méně jí uniká výfukovým systémem.

S benzínovým motorem spolupracuje elektromotor, kombinovaný výkon pohonného ústrojí je 136 koní. Není to nijak moc, ale opakuji, že tohle auto není určeno k trhání rychlostních rekordů, nýbrž k úsporné jízdě. Tohle jsou ale staré zprávy, pod kapotou CT se nic nezměnilo.

Po technické stránce přivál facelift zejména Lexus Safety System+, což je název pro balík všemožných, dnes již běžných jízdních asistentů. Zahrnuje adaptivní tempomat, aktivní asistent jízdy v pruzích, hlídač únavy řidiče, automatická dálková světla, systém rozpoznávání dopravních značek a „přednárazový systém“, který pomáhá snížit následky nehody. Ovšem Lexus Safety System+ ve standardní výbavě není, je třeba za něj připlatit.

Lexus s modelem CT cílí spíše na mladší zákazníky (čemuž se můžeme, ale nemusíme zasmát při pohledu na základní cenu 729 tisíc korun bez paketu F Sport a 958 tisíc korun s ním), ale musí to být takoví zákazníci, kteří nemají ambice jezdit příliš ostře nebo rychle. Ne že by CT bylo pomalé, ale žádný rychlík to není, jak ostatně člověk vytuší už z poměru výkonu a hmotnosti pod 100 koní na tunu.

Velmi záleží, jaký nastavíte jízdní režim. Auto bylo v módu Eco a ke zrychlování bylo tak neochotné, až jsem se divil, že si ho někdo vůbec může koupit. Pak mě napadlo zkusit jiný jízdní režim – v tom s názvem Normal vůz ožil a ke zrychlování se měl mnohem lépe – tak, jak by člověk od zhruba 140koňového auta očekával.

Režim Sport je rozdílný už jen v tom, že v levé části přístrojového štítu zobrazí otáčkoměr místo ukazatele činnosti hybridního systému a zrychlí odezvu na plyn. Nesnižuje se ale k nějakým falešným zvukům motoru, linoucím se z reproduktorů, za což mu patří palec nahoru.

Když si chcete sjet sekvenci zatáček trochu ostřeji, režim Sport se hodí, ale člověk by bez něj dokázal žít. Na podvozku jsem nezaznamenal žádné změny mezi režimy, ovšem sluší se dodat, že se tohle auto v zatáčkách neztratí.

Podvozek testované verze F Sport je krásně vyladěn pro běžnou i občasnou ostřejší jízdu a v táhlých zatáčkách dokáže vygenerovat až překvapivé boční přetížení. Kdybyste na něj tlačili příliš, byl by nedotáčivý, ale snahu hledat limity auta v člověku CT neprobouzí, ani jako F Sport.

Samozřejmě, jsou tu i minusy. Po jízdní stránce k nim patří hlavně hluk od kol, který je poměrně silný i na dobrém asfaltu a už okolo 90 km/h. Motor je naopak utlumen perfektně, v nízkých a středních otáčkách vůbec nevíte o tom, že nějaký spalovací motor máte.

Mezi minusy je třeba zařadit i spotřebu – v hustém, ale svižném madridském provozu jsme jeli za 8,7 litru na sto, s přimícháním dálnice a okresky spotřeba klesla k šesti litrům. Samozřejmě, kdybychom na tohle auto měli víc než jen půl dne, třeba standardní novinářský týden, jistě bychom se s ním i ve městě naučili jezdit s nižší spotřebou, ale první dojem dobrý neudělalo.

Koupil bych si Lexus CT 200h F Sport? Značku Lexus mám docela rád kvůli její extravaganci a myšlenka hybridu mi vůbec není cizí, jenže zrovna tento vůz mě nenadchl. Ne proto, že by snad byl špatný, ale vadil by mi hluk od kol a poněkud nízký výkon.

Jistě, má své plusy a má jich opravdu hodně, ale ne dost. Kdyby existovalo něco jako CT 300h s 2,5l motorem a celkovým výkonem systému 197 PS, jak nabídl v Madridu také zkoušený model NX 300h, závěr tohoto krátkého testu by byl úplně jiný.