První jízda novou Kiou Sportage - mikrohybridní diesel neohromil, ale ani nezklamal

První fotky na Slovensku vyráběného modelu Sportage korejská značka Kia zveřejnila již před několika týdny. Teď nám dala možnost se projet, a to na silnicích v okolí německého Frankfurtu, kde má Kia evropskou centrálu.

Nová verze – nejsem si jist, zda bych měl používat slovo „nová“, když se jedná pouze o facelift – se zvenčí příliš nezměnila. Jsou tu nové nárazníky a světla, a zda se ctěnému čtenáři vůz líbí, si jistě udělá názor ve fotogalerii. Mně její design docela vyhovuje.

Koncovky výfuku jsou poctivé, žádné falešné kousky plastu, zadní světla vypadají moderně. Jen je nevýhodou, že neobsahují blinkry - ty jsou dole v nárazníku a nejsou dobře vidět.

Doslova nejsilnějším dojmem z kabiny je tvrdý roh středové konzole, který nepříjemně tlačí do pravého kolena. Můžu se odsunout dozadu, ale to pak nedosáhnu pohodlně na všechny ovládací prvky vozu, a tak během krátkých testovacích jízd nepohodlí srdnatě snáším a zkoumám věci, které budou podstatné pro všechny zákazníky.

První v řadě je prostornost kabiny, a ta je úctyhodná. Ať si sednu na kterékoli místo, i „za sebe“ s výškou 184 cm, mám všude místa na rozdávání. Trochu méně nadšený jsem ze sedaček; dokázal bych si je představit měkčí a s lepším bočním vedením. A to i s vědomím, že tohle auto na ostrou jízdu stavěné není.

Druhou věcí, důležitou pro všechny, je nový turbodiesel o objemu 1,6 litru, označený jako U3. Je to nová generace dosavadní sedmnáctistovky U2, ale je přepracovaná opravdu zásadně – má i nový blok motoru nebo tvar spalovacích komor.

Nenechte se zmást nízkým číslem výkonu tohoto motoru - 115 koní a 280 Nm nevypadá na papíře jako hodně. Nová jedna-šestka je však živá, má dobrou odezvu na plyn a se sportage dokáže hýbat velmi příjemně, a to nejen oproti letargické sedmnáctistovce, kterou nahrazuje.

Snad jen v dálničních rychlostech na šestý kvalt pocítíte nedostatek síly, ale to řeší podřazení na pětku. Podřazení, na které se budete těšit: kulisa má krátké a přesné dráhy, rychlosti cvakají do svých pozic jedna báseň.

Pokud tedy nebudete pořád jezdit plně naloženi, základní diesel může dost dobře stačit. Je k mání jen s manuální převodovkou a pohonem přední nápravy a kromě projevu těší také spotřebou – v kombinaci jsme s ním jeli za rovných šest litrů.

Kromě základního dieselu jsem se svezl také nejsilnější vznětovou variantou s mikrohybridním systémem. Oproti šestnáctistovce je samozřejmě rychlejší, ale při jízdě zvolna to tolik nepocítíte, rozdíl je znatelný pod plným plynem, na dálnici a v kopcích. Spíš si všimnete rychlejší odezvy na plyn a jemnějšího startu motoru – to jsou hlavní benefity mikrohybridu v nové verzi Sportage.

Jeho nejpodstatnějšími součástmi jsou malý, 0,44kWh lithium-ionový akumulátor pod podlahou zavazadelníku a startér-generátor o výkonu 16,3 koně. Ten je napojený na motor klínovým řemenem a kromě startování pomáhá také při sešlápnutí plynu na podlahu.

Díky mikrohybridu může systém start-stop – ano, Kia Sportage s faceliftem tento mnohdy zbytečný systém dostala, už se mu nedokázala vyhnout, jako dosud – motor vypnout už při poklesu rychlosti pod 30 km/h. Ovšem, když to udělá, auto jako by začalo brzdit výrazně silněji, i když se vaše noha na pedálu nepohne.

Zatímco šestnáctistovka spotřebou těší, dvoulitrový diesel s mikrohybridem trochu zklamal – displej po 40 kilometrech jízdy ukázal přesně 10 litrů na 100 km. Pravda, s dvoulitrem jsme jeli silnějším provozem, ale ani jednu verzi jsme nešetřili.

Třetí testovanou variantou byla přeplňovaná benzínová šestnáctistovka T-GDi s dvouspojkovou převodovkou. Tato verze má 177 koní a spolu se základním, atmosférickým benzínem je převzata z dosavadní sportage.

Motor T-GDi je samozřejmě podstatně tišší než diesely, ale ve středních otáčkách při částečném sešlápnutí plynu svým zvukem vznětový motor trochu připomíná. Abyste se dočkali zajímavého zvuku, musíte ho víc vytočit. Jenže z hlediska výkonu je zbytečné to dělat, nečeká vás tu žádná výkonová špička.

S označením „nejsilnější benzínový motor“ se pojí určitá aura, ale ani tahle verze není žádným sporťákem. A 177 koní nakonec není na auto velikosti sportage zas tak moc, takže kdovíjak rychlou jízdu nečekejte. Spotřebu 9,9 litru na sto po stejné trase, jako s dvoulitrovým dieselem, jsem tak nějak očekával.

Benzínový motor a dvoulitrový diesel jsem zkoušel s pohonem všech kol. Ten tu je skutečně spíš pro chvíle, kdy pod koly nemáte asfalt; v zatáčkách vám zadní nápravou nepomůže. Je to stejný systém jako u dosavadního modelu.

To však je dobrou zprávou, pokud mimo asfalt opravdu jezdíte – systém je to v kombinaci s ESP vážně schopný. A pokud by automatika nestačila, tlačítkem na středovém tunelu si můžete uzamknout středový diferenciál.

Zbytek podvozku potěší odolností k nedotáčivosti, pokud nebude váš pravý kotník na plynovém pedálu příliš horlivý, a trochu zklame svou tvrdostí. Samozřejmě, čím menší kola, tím lepší to bude; na devatenáctkách verze GT Line byly hrboly cítit možná až příliš.

Inovovaná Kia Sportage je autem, které naplní potřeby nejedné rodiny, a naplní je víc než dobře. Má dobrou techniku a dostatek prostoru v kabině. Vadí mi na ní dvě věci – zadní blinkry a kus středové konzole, který mě tlačí do pravého kolena.

Škoda je jen trochu tvrdého podvozku, také mě nepříjemně překvapila spotřeba vrcholného nafťáku - deset litrů je vážně hodně, zejména, když se výrobce holedbá, že mikrohybrid snižuje spotřebu. A také, když vrcholový benzín jezdí se spotřebou v podstatě stejnou. Pokud tohle všechno akceptujete, udělá vám skvělou službu.