Článek
První pohled na otevřené Mini naplní pozorovatele směsí až uhrančivého obdivu. Na silnici jej nelze přehlédnout o to víc, když se prohání sněhobílou Prahou v hustém sněžení. I přes nepřízeň počasí však nešlo odolat a střecha musela dolů.
Cestující mohou využít dvě polohy jejího otevření - částečné, v takovém případě připomíná větší střešní okno, a úplné, kdy si pasažéři užívají vítr proudící vozem. Střechu je možné sklápět do rychlosti 120 km/hod a celý proces trvá patnáct vteřin.
Koncert kompresoru a výfuku
Cabrio pohání vylepšený řadový zážehový čtyřválec o objemu 1,6 litru. Oproti hatchbacku dostal zvýšený výkon o sedm koní na 170 při 6000 otáčkách za minutu. Maximální točivý moment 220 Nm předvede při 4000 ot./min. Oproti Cooper S je Cabrio o přibližně 100 kilogramů těžší a váží 1315 kg. Což jde na vrub nejen střešnímu systému, ale i zesíleným výztuhám, které nahrazují pevnou střechu. Díky nim se Cabrio kroutí jen opravdu minimálně. Svižná šestnáctistovka ve spolupráci se šestistupňovou převodovkou dokáže vůz rozparádit až na 215 km/hod. Zrychlení z nuly na stovku pak zvládá za slušných 7,4 vteřiny.
Díky kompresoru a vyladěnému výfuku, který je zakončen dvojitou chromovanou koncovkou, se k emocím z nespoutané jízdy přidávají i sluchu lahodící zvukové projevy. Na každé sundání nohy z plynu Cabrio odpoví dospěláckým zachropětním, a při plném zápřehu se k tomu přidá mrazivé kvílení kompresoru. Díky tomuto koncertnímu projevu tak Cabrio přehlédne opravdu jen málokdo.
Plasty v interiéru zamrzí
Interiéru vládne retrostyl v pravém slova smyslu. Ovládací chromové páčky stahování oken či mlhových světel jsou bonbónkem, který chutná při každém rozbalení. Na dalších místech, jako například obroučky budíků, však automobilka použila z nepochopitelných důvodů plast, což u vozu v cenové kategorii přes 700 tisíc korun překvapí a u Mini navíc i tak trošku zklame. Plastu se nevyhnuli ani na karosérii vozu a tak se s umělou hmotou setkáte i na masivních pantech zadních výklopných dveřích.
Přední sedačky poskytují řidiči i spolujezdci dobré boční vedení těla a vzhledem ke sportovnímu pojetí i dostatečné pohodlí. Horší je to na zadních místech. I když se v Cabriu dá jezdit ve čtyřech, na delší trasy to není nejlepší nápad. Pokud si totiž posádka vpředu nastaví sedačky v ideální konfiguraci, pak pro ty vzadu moc místa nezbývá. To však nelze v případě tohoto vozu považovat za nějakou výraznou vadu. Mini je totiž svým naturelem sportovec, kterému nejenže by nesvědčilo, ale ani neslušelo jen tak nějaké popojíždění a převážení pasažérů.
Jízdní dojmy: jednička s hvězdičkou
Na silnici se Cabrio chová suverénně. Navíc klame tělem a nedaruje nic zadarmo ani na první pohled silnějším vozům. Díky upravenému podvozku, který je opravdu tvrdý, si cestující zbožňující sportovní jízdu užijí někdy až příliš. To když se jedno z kol propadne do zimou vymlácených děr na našich silnicích.
Cabrio svým jízdním projevem připomíná v dobrém slova smyslu motokáru. Ovládání vozu je díky strmému řízení a především tužšímu posilovači lahůdkou. Architektura v každém rohu kolo sportovním vlastnostem výtečně sekunduje.