Modernizovaná Kia Picanto v testu: Praktický mrňous s ostrými rysy

Třetí generace malého městského automobilu Kia Picanto byla představena již v roce 2017, v uplynulých letech ale prodělala dvě modernizace. První přišla v roce 2020, nebyla však příliš výrazná. Druhá následovala v roce 2023, tentokrát však byly změny dramatičtější.

To je dobře patrné už při pohledu na příď, která v duchu nového designového stylu „Spojené protiklady“ převzala agresivnější a futurističtější vzhled, odkazující na vlajkový SUV model Sorento. Vzájemná spřízněnost je dobře vidět zejména u výbavy GT-Line s full-LED technikou, testovaná prostřední výbava Comfort si musí vystačit s halogenovými projektory a LED denním svícením.

I tak ale maska zaujme svými důraznými liniemi, výrazným nasávacím otvorem a chromovanou linkou opticky propojující světlomety, nad kterou je moderní logo automobilky. Hodnotnější charakter dotváří leskle černé doplňky.

Standardem jsou 14palcové ocelové disky, za příplatek jsou ovšem dostupná i litá 14“ kola. Výrazně přepracované jsou také zadní partie. Světla mají ostřejší tvary a opticky jsou propojena napříč pátými dveřmi. Nové tvary dostal také zadní nárazník. Vrcholná výbava GT-Line pak nabízí odlišné nárazníky, celkově ještě sportovnější styl a jediná stojí na 16“ kolech.

V kabině se toho na první pohled zas tak moc nezměnilo, což ve výsledku není na škodu. Picanto stále nabízí přehlednou palubní desku s příjemnou ergonomií i dostatek chytře vymyšlených odkládacích prostor.

Již v základu je vůz vybaven přístrojovým štítem s digitálním ukazatelem rychlosti a otáček, který doplňuje 4,2palcový digitální displej. Z palubní desky standardně vystupuje 8“ displej infotainmentu lemovaný tlačítky, který se s modernizací naučil bezdrátové aktualizace, propojené služby, rozpoznání hlasu i lepší mobilní konektivitu.

Volant potažený umělou kůží padne příjemně do rukou, kabině ale dominují především tvrdé plasty, které rozbíjejí drobné chromované dekory. Skutečnou starosvětskost vozu ale dokresluje jak klasické startování klíčkem v zapalování, tak i samostatný panel manuální klimatizace, za kterou se u základní výbavy musí dokonce i připlácet.

Přední sedadla jsou poměrně pohodlná, za příplatek navíc poskytnou (společně s volantem) i vyhřívání. Přístup na zadní sedadla usnadňují dveře s otvíráním do velkého úhlu, přičemž i dozadu se zvládnou posadit dospělí cestující s výškou kolem 180 centimetrů. Velké rezervy ale nečekejte.

Kufr má skromnější rozměry, nabízí ovšem dvojité dno a pod podlahou je i rezerva. Standardní objem je 255 litrů, po sklopení opěradel picanto nabídne 1010 litrů.

Některé věci se ovšem nezměnily. S délkou 3605 mm, šířkou 1595 mm a výškou 1485 mm patří picanto stále mezi nejmenší automobily na českém trhu. Navíc se stále jedná o jedno z nejdostupnějších aut v ČR, k tomu se ale ještě dostaneme.

Změny exteriéru i v kabině byly ku prospěchu picanta, pod kapotou ale nastala úsporná opatření. Litrový přeplňovaný motor, se kterým bylo picanto mimořádně živé, z nabídky zcela vypadl. Zůstaly tak pouze atmosférické motory o objemu jednoho a 1,2 litru, oba však s modernizací přišly o pár koní.

Dvojice základních výbav, tedy včetně testované Comfort, je dostupná výhradně s 1,0litrovým atmosférickým tříválcem o nejvyšším výkonu 46 kW (63 k) s točivým momentem 93 Nm. Před modernizací to bylo 49 kW a 96 Nm.

Standardem je manuální pětistupňová převodovka, dostupný je však i automat se stejným počtem převodů.

Jak už samotné parametry napovědí, malá kia s provozní hmotností v rozmezí 914 až 1009 kilogramů rozhodně nepatří mezi trhače asfaltu. Z nuly na 100 km/h se dostává dlouhých 15,6 sekundy a maximální rychlost je 145 km/h.

V městském provozu nicméně výkon naprosto stačí, picanto zvládá rozjezdy z křižovatek srdnatě, čemuž napomáhají i relativně krátké první dva rychlostní převody, a nepůsobí jako brzda provozu. Jakmile se však dostane za město, je potřeba slevit z choutek na předjíždění a na dálnici si vystačit s pravým pruhem.

Charakterem litrový tříválec pochopitelně neoslní a s čtyřválcem si ho rozhodně nespletete ani ve vyšších otáčkách, kabina je však poměrně solidně odhlučněna, což platí i pro podvozek. Potíže s hlukem mohou nastat snad jenom v dálničních rychlostech. Spotřeba se v závislosti na jízdním stylu pohybovala v rozmezí 5,5 až 6,5 l/100 km.

Manuální pětistupňové převodovce není příliš co vyčítat, dráhy jsou přiměřeně dlouhé a řadicí páka se v nich pohybuje poměrně přesně. Práce se spojkovým pedálem je příjemná a nechybí ani asistent rozjezdu do kopce.

Podvozek na 14“ litých kolech s pneumatikami o rozměru 175/65 R14 působí jistě, ostatně kola jsou vystrčená téměř do rohů karoserie, přitom zvládá tlumit většinu běžných městských nerovností. Nejzábavnější vlastností vozu je však jeho mrštnost, kdy si doslova užíváte proplétání městskými uličkami a parkovišti.

Nabídka malých automobilů v uplynulých letech pořádně prořídla, Kia Picanto nicméně ukazuje, že to je opravdu škoda. Ve městě a jeho blízkém okolí totiž představuje skvělého společníka, se kterým se snadno prosmýknete úzkými uličkami, a snadné je i parkování. Ostatně už v základu má couvací kameru i zadní senzory.

Litrový atmosférický tříválec sice není motorem, který by vás chytil za srdce, na 3,6 metru dlouhý automobil ale bohatě stačí. Spotřeba je přitom snesitelná i v momentech, kdy se pokusíte využít kompletní stádo koní.

A pak je tu cena, která patří k nejnižším na trhu. Pod hranici 300 000 už se sice nevejde, úplný základ ale pořídíte od 319 980 korun. Testovaná verze Comfort, nabízející už i klimatizaci a pár příjemných doplňků ve standardu, startuje od ceny 354 980 Kč, za kterou zájemci dostanou možná až překvapivě schopný malý automobil.