E jako exotický, ekonomický nebo ekologický? Test BMW 330e

Nebýt plaketek a nápisu na zádi, poznali byste hybridní verzi současné „trojky” jen podle krytu nad levým blatníkem, ve kterém je schovaná zástrčka pro nabíjení z elektrické sítě. Ale praktičnost o mnoho neutrpěla: zavazadelník sice nabídne o 110 litrů menší objem kvůli bateriím pod podlahou kufru (nyní 370 litrů), užitečná hmotnost je ale výborných 535 kilogramů. Palivová nádrž se zmenšila z obvyklých 60 litrů na jednačtyřicet.

Jinak se 330e řídí jako kterákoliv „trojka”. Při plném plynu z malých rychlostí cítíte tendence zádi decentně uhnout do strany, což je příjemné a napovídá to, že jízdně nepůjde o žádný nudný automobil typu Toyota Prius. Počítat ale musíte s nárůstem kilogramů: proti modelu 320i (135 kW/184 k) je to celých 230 kilogramů. A to je hodně, na druhou stranu inženýři BMW navrhli 330e tak, že rozložení hmotnosti je vlastně ideální - 49:51 je fantastickou hodnotou.

BMW 330e pohání přeplňovaný zážehový dvoulitrový čtyřválec, kterému pomáhá elektromotor. Samotný spalovací agregát nabízí největší výkon 135 kW/184 k a maximální točivý moment 290 Nm. Elektrický motor navíc přidává 65 kW/88 k a 250 newtonmetrů. Výsledkem je vynikajících 251 koní (185 kW) a 420 Nm. A to už je pořádná síla, notabene, když se přenáší výhradně na kola zadní nápravy.

Zrychlit na 100 km/h zvládne verze 330e za 6,1 sekundy, nejvyšší rychlost činí 225 km/h. Na elektřinu ujedete maximálně 40 kilometrů, vaše rychlost přitom nepřekročí 120 km/h. Převodovka je osmistupňová, samočinná, a co je zajímavé, přímo v převodovce je integrován elektromotor.

Uvnitř působí 330e jako kterékoliv jiné BMW řady 3. V zásadě jsou zde tři rozdíly: chybí tlačítko pro vypnutí start/stop (který hybrid nepotřebuje) a naopak přibylo tlačítko na otevření víčka benzínové nádrže (to mají rovněž všechny hybridy).

Co je podstatné: při jízdě přibyly režimy pro jízdu čistě na elektrický pohon (v praxi kolem 20-30 kilometrů) a můžete i nechat benzínový motor dobíjet baterie. To je ale zbytečné ze dvou důvodů: jednak to výrazně zvyšuje spotřebu benzínu a pak to popírá samotný smysl lokálně bezemisního automobilu. Ideální je nechat automatický režim a baterie dobíjet z klasické sítě 230V. To zabere tři hodiny. A když do navigace zadáte cíl vaší cesty, BMW tomu uzpůsobí i tok energií a bude kapacitu baterií více šetřit.

Při vcelku svižné jízdě na dálnicích jedete za osm litrů, což je hodnota nikoliv vzdálená od toho, co umí běžné 320i. Při tachometrových 130 km/h točí motor rovné dva tisíce otáček, což je velice příjemné. Kupříkladu na takové tři tisíce otáček se dostanete až při 180 km/h. Zrychlení je při využívání obou motorů svižné, na benzínové šestiválce z produkce mnichovské automobilky ale 330e ztrácí. Dobře to dokumentují námi naměřené hodnoty dle GPS: 80-120 km/h za 5 sekund a 100-160 km/h za devět.

Škoda, že lithium-iontové baterie s kapacitou 7,6 kWh nemají delší dojezd, pak by zejména ve městech člověk mohl mít oprávněný pocit, že emisně nezamořuje své okolí. BMW 330e je dobře udělaným modelem, který v otázkách dojezdu nevyniká nad svou konkurencí v podobě Mercedesu C350e a dalších a nabízí podobný dojezd i výkony. Bonusem navíc je určitá hravost, kterou jsme zatím u žádného jiného hybridního sedanu nezaznamenali.

Díky masivním dotacím v Norsku, ve Francii a jinde jde zajímavý model právě pro tyto trhy, v Česku je rozdíl mezi cenou za 320i propastných 203 tisíc korun. A diesely nejsou o moc dražší, jakkoliv jejich provoz na krátkých trasách je absolutní nesmysl. Ale PHEV (plug-in hybrid) vozidla jsou teprve na svém začátku a bez těchto malých krůčků by bylo jejich rozšíření nemožné. Až bude dojezd na elektřinu troj- a vícenásobný, bude to skvělá volba.