Dvojtest MG ZS: Hezký crossover za dobrou cenu, ale plný chyb

Když se řekne MG, řada automobilových fanoušků si představí Velkou Británii. Značka vzešlá ve 20. letech minulého století ze slov Morris Garages oxfordského podnikatele Williama Morrise však v roce 2006 přešla pod čínskou skupinu Nanjing Automobile, z níž se stal dnešní SAIC Motor.

A tak před námi nestojí britské, nýbrž čínské auto, vyrobené v Čeng-čou a do Evropy importované. Přesněji, dvě auta – do rukou se mi dostal nejprve kousek s atmosférickou patnáctistovkou v základní výbavě Essential a později také vrcholně vybavený vůz, verze Exclusive, s litrovým tříválcem a samočinnou převodovkou.

Začnu zkraje největším lákadlem – oběma verzím to náramně sluší. Modrému, lépe vybavenému vozu o něco víc, protože chybí plastová lišta na dveřích, která na stříbrném vypadá, jako by si ji majitel sám koupil někde v autodílech a nalepil v garáži. Něco takového na evropských autech nevídáme roky.

Kromě ní ale nemám co vytknout. Světla na obou koncích auta mají hezký podpis, ta přední navíc dobře svítí a zadní těší párovými couvačkami, linky jsou elegantní a falešné otvory v rozích nárazníků dodávají karoserii i nádech sportovnosti.

V kabině se design také opravdu povedl, je moderní a na pohled nepůsobí lacině. Líbí se mi volant, hezky do středu palubní desky zasazený displej i kulaté výdechy po stranách. Látkové čalounění sedaček „základu“ je velmi příjemné, ba dokonce lepší než koženka ve vrcholovém provedení.

A také je všude dost místa – vpředu, na zadních sedačkách i v kufru. Ne že by ZS bylo etalon prostornosti, ale není to vůbec špatné, necítím se stísněně a zároveň mě do pravé nohy nic netlačí.

Bohužel, odtud už to jde z kopce. Chybí podélné nastavování volantu a interiér obou verzí trpí na laciné materiály všude kromě palubní desky, na kterou ale člověk běžně nesahá. Potah volantu není nic moc a na tvrdém plastu výplně dveří jsou už teď vidět drobné oděrky od lahví dole v držáku.

Vyhřívané sedačky mají obě verze, ovšem zatímco v základu je vyhřívání třístupňové se zvláštním tlačítkem na boku sedáku, ve špičkové výbavě se zapíná v infotainmentu. Podobně kuriózní je situace s vnitřním zpětným zrcátkem – v základu má automatické stmívání a integrovaný displej couvací kamery, ve vrcholovém provedení se manuálně přepíná jako za starých časů.

Také je umístěno o pořádný kus výš – zatímco v základu přes něj zpoza volantu nevidím doprava dopředu ven, v modrém, dobře vybaveném kousku takový problém nemám. A místo jednoduché couvací kamery tu je velmi dobrý 360° pohled kolem vozu, promítaný na centrální displej.

Ach, displej. Ten je samotný v pořádku – vyjma příliš vysokého jasu, kterým mě v noci oslňuje i ve městě, natož ve skutečné tmě v lese, i na nejnižší úrovni – ale co se v něm skrývá, se opravdu nepovedlo, mírně řečeno.

Že v základu není navigace a elektronická mapa v nejvyšší výbavě je vážně jen mapou bez dopravních dat, která by stála za řeč, by bylo v pořádku, kdyby Android Auto fungovalo spolehlivě, jenže šance jsou tak 1 ku 1. Obě provedení mají kromě té navigace stejný infotainment. Koncem obou testovacích týdnů už mobil připojuji spíš jen proto, aby se nabíjel.

Podobně nepříjemné jsou zoufale pomalé reakce na úplně cokoliv, co udělám. Změna teploty či rychlosti ventilátoru – obě provedení mají manuální klimatizaci a rychlost ventilátoru není označena „Fan Speed“, nýbrž „Wind Level“, tedy „Úroveň větru“, ale to nevadí – se na displeji projeví až zhruba za dvě sekundy. Podobnou prodlevu mají všechny ostatní povely vyjma přepnutí stanice rádia z uložených předvoleb.

Ale dobře, není všechno jen špatné. Obě verze mají velmi dobře vyhotovené páčky pod volantem, na něž si prsty rychle zvyknou a zapamatují si je, také mají přehledné přístrojové štíty, které ukážou spoustu dat včetně napětí akumulátoru nebo přesného tlaku i teploty v jednotlivých pneumatikách.

To oceňuji, třebaže tlak či teplotu oleje tu hledám marně. I základ nabídne čtyři porty USB k nabíjení a pátý nahoře u vnitřního zrcátka. A kufr se otvírá odklápěcím logem, má dvojitou podlahu a je na svou třídu vážně prostorný.

Atmosférická patnáctistovka se startuje klasicky klíčem ve spínačce a jde to i bez sešlápnuté spojky. Neočekávejte od ní nic speciálního, je to prostě pohonná jednotka. Nemá nijak výrazný zvuk – což platí i o litrovém tříválci ve vrcholovém provedení – a také jí chybí jakákoliv znatelná výkonová špička.

Nemá moc síly, takže na plynu v podstatě pořád stojím, abych jezdil trochu svižně. Navzdory tomu nicméně – a to je velké plus tohoto motoru – není spotřeba paliva vysoká. Za celý týden s velkým, víc než polovičním podílem dálniční jízdy jsem dosáhl průměru 7,1 l/100 km, po městě se jede za 8-9 litrů a klidná, nepříliš rychlá jízda po okreskách znamená průměr do šesti litrů.

Litrový přeplňovaný tříválec má jen o pět koní a 19 Nm víc, ale díky výrazně širšímu pásmu otáček, v nichž je nejvyšší točivý moment dostupný, působí o parník pružněji. Je to ovšem spíš jen dojem – podle technických dat je to právě patnáctistovka, která je z nuly na stokilometrové rychlosti nejdřív.

Výhoda tříválce není ani v reálné spotřebě paliva, ta je po městě jedenáctilitrová, při klidné jízdě mimo město do 7 litrů a celkově jsem dosáhl průměru rovných 8 l/100 km. Samočinný šestikvalt - klasický automat s hydrodynamickým měničem točivého momentu - občas škubne a často podtáčí motor, ale posunem páky doprava do režimu Sport to lze snadno vyřešit. Manuální pětistupňová převodovka v základní verzi je, stejně jako motor, prostě v pořádku.

Obě verze také velmi dobře zvládají rozbité okresky. Od kol jsou sice trochu hlučnější, ale nedočkáte se nejistoty či nepříjemného drncání ani na opravdu velkých nerovnostech. Odpružení je zároveň slušně pohodlné; zde opět není moc co vytknout. Snad jen, že tu navzdory slušné světlé výšce vůbec není v nabídce pohon všech kol.

Čím tedy může MG ZS zaujmout kromě ceníku, jenž je na dnešní dobu opravdu velmi lákavý? Je to zejména design exteriéru i interiéru, který u mě boduje. A právě kvůli němu mě docela mrzí, že při používání auta člověk odhalí řadu nedostatků, které ani takhle nízká cena nedokáže ospravedlnit.