Dvanáctiválcová óda na radost: test BMW M760Li xDrive

Není to náhoda. Psaním o automobilech se živím patnáct let, ale s dvanáctiválci jsem se za tu dobu svezl jenom třikrát: s Aston Martinem V12 Vantage na slavném závodním okruhu v Monze, dvanáctiválcovým Mercedesem třídy S někdy kolem roku 2004 a Audi Q7 V12 TDI (to ale bylo naftové). BMW M760Li xDrive je tak teprve čtvrtým autem v pořadí, což dokazuje, jak vzácné jsou v soudobých automobilech dvanáctiválcové motory.

Tohle je jediný motor V12, který BMW v současné době nabízí a řada 7 je jedinou, kam si jej můžete pořídit (výhradně v provedení L s větším rozvorem a pohonem všech kol xDrive).

Dvanáctiválce ještě žijí v drahých sportovních autech (Ferrari, Aston Martin) nebo v superluxusních sedanech (Rolls-Royce, Bentley). Vidlicový dvanáctiválec patří mezi šlechtu automobilového průmyslu a zajímavý je už pro svůj zvuk...

To v BMW M760Li stisknete tlačítko, startér zabzučí a o pár desetinek později, než byste čekali V12 decentně vyštěkne a ustálí se na klidném volnoběhu (700 otáček). Ten klasicky velký objem - v tomto případě 6,6 litru - poznáte bez menších pochyb. Kdyby točil jenom dva tisíce otáček, pořád by byl velice rychlý, plnou nálož točivého momentu (800 Nm) vám V12 servíruje už od nějakých 1500 otáček. Tento motor má obvyklé rozevření válců 60 stupňů, pro každou řadu je pak k dispozici jednokomorové turbodmychadlo.

Obvykle si stěžujeme, že letištní dráha kousek od Mnichova Hradiště, kde testujeme 90 procent aut zapůjčených na testy, je o kilometr kratší, než bychom potřebovali. Tentokráte nám stačilo pár stovek metrů. Během 20 sekund (!) je po všem. Ve 261 km/h (dle GPS 251 km/h) pocítíte, jak by ta obrovská síla chtěla jet dopředu, ale je zbrzděna elektronickým omezovačem.

Kdo nezažil, nepochopí. Je to jako držet na vodítku šedesátikilovou dogu. BMW ale nabízí i posunutí omezovače na 305 km/h, ostatně rychloměr cejchovaný do 330 km/h je na to připraven.

Oslnivou sílu motoru dopředu ukazuje i pružné zrychlení 100-200 km/h, na které modelu M760i stačí pouhých šest sekund. To jsou parametry, které nechají v prachu u cesty i spoustu ryze sportovních modelů. Ne, recenzovaný automobil není sportovní v tom klasickém slova smyslu (je však ukrutně rychlý) a třeba v řízně projeté zatáčce s kompletně vypnutou stabilizací je znát, že auto se snaží o maximální neutralitu a ani ve sportovním režimu nemá na suchu choutky k vybočení zádě.

Převodovka ZF je vynikající jako vždy, zde má navíc k dispozici 800 Nm prakticky od volnoběhu. Není překvapením, že při prudkém sešlápnutí plynu přeřadí klidně o čtyři rychlostní stupně. Ostatně: při 90 km/h se motor převaluje na pouhých 1100 otáčkách, při českém dálničním maximu je to 1800. Obě hodnoty o potenciálu motoru a sladění s převodovkou vypovídají mnohé....

Ptáte se na spotřebu? Při ultra defenzivní jízdě se dostanete i někam k hranici osmi litrů (minimem je 98 oktanový benzín), nejobvyklejší spotřeba bude ovšem mezi dvanácti a čtrnácti litry; palubní počítač navíc záměrně nezobrazuje spotřebu větší než 20 l/100 km, což nám nepřijde fér. I za tyto hodnoty se dá dostat, ale uznáváme, to už je jízda na plný plyn.

V Česku BMW v rámci řady 7 prodává s dvanáctiválcem přibližně sedm procent automobilů. Verze v motorem V12 je samozřejmě mezi „sedmičkami” suverénně nejdražší, přijde v základu na 4 738 500 korun. To je o milión a půl (!) více než kolik si české zastoupení účtuje za osmiválec s parametry 330kW/450 k.

Dvanáctiválcům rychle klesá zůstatková hodnota, a tak není divu, že šest let staré auto koupíte za deset patnáct procent původní ceny. Servis je ale pořád stejně drahý, což si mnohý zájemce o královskou motorizaci neuvědomuje, ale to by bylo na samostatný článek.

M760Li je vynikající a je dobře, že existuje. Kdyby nebyla, byl by vrcholem osmiválec. Což nezní vůbec zle, ale dvanáct válců je něco mimořádného.