Dražší, ale jinak bez větších chyb. Test Hondy CB 1000 R+

Sázku na moderní technologie a přitom typické motocyklové linky - tak lze stručně charakterizovat stroj v testu. Verze R+ je vrcholem řady, do které patří ještě modely s motory 300 ccm a 125 ccm, zde jde ovšem o samotný vrchol a tedy litrové provedení. Cenovka testovaného stroje atakuje sumu 350 000 Kč, z čehož je jasné, že se Honda rozhodně nehodlá nikomu podbízet.

Ti, kteří by oželeli rychlořazení, vyhřívané rukojeti a pár převážně hliníkových doplňků, by se s cenou mohli dostat cca o 10 procent níž (na 319 900 korun). Ve srovnání s konkurencí je to pořád poměrně sebevědomá cenovka.

Možná na motorce najdete některé detaily, které přímo a konkrétně vám z nějakého důvodů nemusí vyhovovat. Ovšem celkové linky a silueta CB 1000 R rozhodně patří mezi nekonfliktní, lépe snad až prvoplánově líbivé. Stroj určitě nebude nikdy rozdělovat veřejnost tolik, jako to kvůli svým ostrým hranám zvládne třeba konkurence od Yamahy.

A modely jiných výrobců, kteří třeba také sází na klasické tvary, si zase můžete poměrně snadno splést s těmi skutečně „dříve vyrobenými“. Něco takového – především díky použití LED osvětlení - v případě Hondy CB 1000 R nehrozí. Vypadá bezvadně - podobně jako profesionálně navržená moderní uniforma.

V továrním nastavení překvapí podvozek CB 1000 R+ pohodlím. Stroj přitom zůstává jistý a přesný i v okamžicích, kdy si jeho jezdec zkouší, jestli v sobě neobjeví nadání pro motorsport.

Odpružení Showa je díky svému komfortnímu módu v kategorii výkonných strojů (150 koní) ne úplně obvyklým řešením. Díky němu je Honda CB 1000 R+ hodně univerzální – zvládnete na ní i delší cestu, případně každodenní pojížďky po hrbolatém a věčně rozkopaném městě. Odvážní, kteří se budou chtít vydat na některý z okruhových dnů, si podvozek mohou samozřejmě přitvrdit. Jak přední vidlice, tak i zadní centrální tlumič jsou plně stavitelné.

Motor, původem z modelu Fireblade 2006, dostal ve verzi 2018 mimo jiné nové kované písty. Změn bylo samozřejmě mnohem víc. Co ale v roce 2018, navíc ve vrcholné motocyklové třídě, chybět rozhodně nemůže, je elektronický plyn. V tomto případě se čtyřmi(!) jízdní režimy.

Ti, kteří si nevyberou ze tří přednastavených, si v módu USER mohou definovat vlastní parametry. Nastavují se: zásah stabilizace a brzdný účinek a výkon motoru. Kontrola trakce, jakkoliv to vlastně není třeba, se dá úplně vypnout. ABS zůstává zapnuté za všech okolností – jeho nastavení ale naštěstí není z těch, které by vás při jízdě obtěžovalo.

Nějaké chyby? V případě testované Hondy CB 1000 R+, jsme zatím „objevili“ jen sebevědomou cenovku. Právě v tomto kontextu zamrzí, že ani v nejdražší variantě není k dispozici tlumič řízení a že si rozpočtáři Hondy prosadili nejlacinější brzdové hadice z gumy.

Motocykly s okřídleným „H“ ve znaku se roky vyznačují solidností, důrazem na sladění celku, perfekcionismem. Ten pro některé může hraničit s jistou formou sterilnosti, jakkoliv takové označení nedává příliš smysl. Z druhé strany i značky, u kterých palivová mapa připomíná „noty na buben“, nebo kde se řadí „kladivem“, případně „brzdí očima“, nemají o fandy nouzi.

Většinou mluví o specifickém charakteru konkrétního motocyklu. Pokud je tím myšlena nedokonalost, přesněji nedostatek, u Hondy CB 1000 R+ ho jednoduše nenajdete. Ti, kdo se rozhodnou pro jiný model v kategorii, pro své rozhodnutí těžko najdou racionálně odůvodnitelný argument.