Článek
Norma Euro 7, společně s plánem EU na zákaz prodeje nových automobilů se spalovacími motory, který je schválen na rok 2035, byla pro mnoho automobilek motivací k výraznému přehodnocení plánů o budoucnosti spalovacích motorů.
Během uplynulých let jsme proto slyšeli řadu velmi ambiciózních plánů na uvádění velkého množství elektrických modelů, snižování cen elektromobilů a mnoho značek také zveřejnilo rok, ve kterém s prodeji vozů se spalovacími motory plánují skončit.
Už na přelomu let 2023 a 2024 se však začaly objevovat první náznaky ochladnutí zájmu o elektromobily, což se letos také potvrzuje. Trh elektromobilů neroste takovým tempem, jak se dříve očekávalo.
Bentley brzdí svůj přechod na elektromobily, zaměří se na hybridy
Za poklesem poptávky může stát několik důvodů. Například zpráva Goldman Sachs z května tohoto roku zmiňuje obavy ohledně hodnoty elektromobilů, kdy ojeté stroje výrazně zlevňují, nejistotu spojenou s volbami a možnými změnami ohledně elektromobility (například dotací) a v neposlední řadě hraje roli i nedostatek rychlonabíjecích stanic a celkově nedostatečná infrastruktura.
Zatímco fanoušci elektromobility již nejspíš mají svůj čistě elektrický vůz, noví zájemci mají poměrně dost důvodů si koupi elektromobilu rozmyslet. Část zájemců o nový vůz přitom v posledních měsících evidentně zlákaly hybridní a plug-in hybridní vozy, jejichž popularita a prodeje rostou.
Změna plánu
Automobilka Volvo, součást čínské skupiny Geely, patřila v oblasti elektrifikace mezi velmi ambiciózní značky. Do konce roku 2030 plánovala ukončit prodej automobilů se spalovacími motory a soustředit se chtěla už jen na elektromobily. To se však mění, jak uvedla agentura AP.
Namísto ukončení prodeje aut se spalovacími motory chce Volvo nabízet do roku 2030 z 90 procent elektrifikované modely, čímž se kromě klasických elektromobilů rozumí i plug-in hybridy. Zbylých nejméně 10 procent nabídky by mělo připadnout na vozy s 48V mild hybridními systémy.
Po modernizaci SUV XC90, které se bude s hybridními motory dále prodávat vedle čistě elektrické alternativy EX90, bude následovat prodloužení života obdobnou formou faceliftu také u menších modelů XC40 a XC60.
„Jsme přesvědčeni, že naše budoucnost je elektrická,“ uvedl podle AP generální ředitel značky Jim Rowan. „Je však jasné, že přechod na elektrifikaci nebude lineární a zákazníci a trhy se pohybují různou rychlostí zavádění.“
Tři stupně elektrické výpomoci
Hybridní pohon se v automobilové terminologii rozlišuje do tří stupňů podle toho, jak velkou roli v pohonném ústrojí hraje elektřina:
Mild hybrid pracuje často s posílenou 48V soustavou a reverzibilním alternátorem, který umí malou baterii nabíjet i pomáhat spalovacímu motoru v nízkých otáčkách. Takové ústrojí snižuje spotřebu paliva, zvyšuje točivý moment v méně efektivních otáčkách spalovacího motoru a je i mnohem komfortnější při vypínání a zapínání spalovacího motoru v režimu start-stop.
Mild hybrid ve Volvu XC60
Full hybrid má většinou již o něco větší baterii, kterou ještě stále nabíjí jen spalovací motor nebo rekuperativní brzdění. Rozdíl je v tom, že pracuje s elektromotorem a umožňuje plně elektrickou jízdu, byť jen při rozjezdu a v nízkém zatížení.
Plug-in hybrid má nejblíže elektromobilu, proto je brán za přípravu pro budoucí plně elektromobilní zákazníky a dle názoru jednotlivce a specifického schématu užívání buď za zbytečný kompromis, nebo kombinaci výhod spalovacího a elektrického pohonu. Má totiž již poměrně velkou baterii, kterou lze nabíjet ze sítě. Výkonný elektromotor již pohání auto na desítky kilometrů až dálniční rychlostí. Po vybití baterie je z vozu v podstatě full hybrid, který však táhne baterii s sebou.
Výrazný obrat provedla automobilka Mercedes-Benz, která plánovala přejít do roku 2030 na čistě elektrickou mobilitu všude, kde to tržní podmínky dovolí. Trhy nicméně ukázaly, že taková situace nejspíš ještě delší dobu nenastane. Šéf automobilky tak podle The Telegraph v únoru tohoto roku oznámil, že automobilka plánuje nabízet spalovací i čistě elektrické vozy i v příštím desetiletí.
Vývoj hybridů restartován
Většina automobilek v posledních letech uvedla, že již ukončila vývoj zcela nových spalovacích motorů, včetně Volkswagenu nebo Nissanu. Nové modely se spalovacími motory tak budou osazeny již existujícími typy motorů, které ale prošly dalším vývojem.
Volkswagen přitom nedávno přiznal, že na další vývoj spalovacích motorů použije peníze původně určené na elektromobily. Kvůli nízké poptávce navíc ještě stále nedošlo k uvedení nového modelu ID.7, čistě elektrické alternativy VW Passat, v zámoří.
Navzdory změnám priorit ale automobilka dle Comento.de nedávno potvrdila, že stále počítá s představením posledního nového vozu se spalovacím motorem v roce 2026, konec prodeje nových modelů by pak měl přijít v roce 2033.
Škoda představuje elektrický sporťák inspirovaný světem rallye
Vývoj a modernizaci kompaktních spalovacích motorů má ve Volkswagenu z velké části nově na starosti Škoda Auto, i kvůli tomu, že má na starosti rychle rostoucí trhy mimo Evropu, především Indii nebo region severní Afriky. Tuzemská automobilka však pro Evropu nikdy neoznámila plný přechod na elektromobily, i když do roku 2026 uvede šest nových plně elektrických modelů.
Obrat je ale patrný také u koncernu Stellantis, který patří k největším výrobcům automobilů na světě. Nová platforma STLA, která je základem nových modelů, měla být využívána především elektromobily. Jak ovšem automobilka uvedla, osazena může být i spalovacím motorem. Přechod od elektromobilu ke spalovacímu motoru přitom již koncern ukázal u modelu Fiat 500e.
Pomalejší růst
Navzdory zpomalení růstu trhů se ale stále očekává, že i letos dosáhnou prodeje elektromobilů společně s plug-in hybridy nového rekordu.
Podle předpovědi International Energy Agency, na který se odkazuje The Guardian, by za rok 2024 mohlo být prodáno až 17 milionů automobilů do zásuvky (tedy čistě bateriových vozů i plug-in hybridů). Meziročně by tak šlo o 20% růst.
Volvo XC90 se spalovacím motorem to ještě nebalí, prošlo druhou modernizací
