Článek
Za vzhledem Astonu Martin DB5 stojí italská Carrozzeria Touring Superleggera, pod kapotou pracuje tehdy nově vyvinutý čtyřlitrový řadový šestiválec, který nabízí 286 koní. Na tehdejší dobu to bylo ohromné číslo a vůz s takovým výkonem zvládal rychlost přes 240 km/h.
To ho činilo světově nejrychlejším čtyřdveřovým grand tourerem, alespoň podle slov automobilky. A nebylo to jediné superlativum – na palubě mohla být elektrická okna či klimatizace, ve své době nevídané prvky výbavy.
Ve výrobě vydržel pouhé dva roky, za které vzniklo 887 kupé, 123 kabrioletů a 12 zakázkově postavených kusů s karoserií shooting brake, tedy dvoudveřového kombi. To byla velmi malá čísla i na tu dobu – britský automobilový průmysl jen v roce 1963 celkem vyprodukoval 1,8 milionu aut.
Za krátkou dobu produkce dokázal model DB5 z malé britské automobilky udělat firmu celosvětové slávy, které se drží dodnes. V roce 1965 ho nahradila verze DB6, která vydržela ve výrobě pět let a vznikla v téměř osmnácti stovkách kusů.
Aston Martin toto výročí připomíná fotkami DB5 po boku jeho nejnovějšího potomka, modelu DB12. Objem motoru má zhruba stejný, čtyři litry, ovšem válců je o dva víc, výkonu zhruba dvojnásobně a techniky a technologií na palubě ještě mnohem, mnohem víc.