Článek
Dotykový displej dnes najdete téměř v každém autě minimálně jako příplatkovou výbavu. Značky se předhánějí v tom, která má displej větší a kde můžete ovládat víc věcí. Čím dál přísnější jsou na druhou stranu postihy za držení telefonu za jízdy, protože rozptyluje.
Studie britské organizace IAM RoadSmart zkoumala, jestli infotainment náhodou není horší než telefon v ruce či jiné věci, které mohou zhoršovat schopnost řidiče reagovat na situaci před ním. A zjistila, že pokročilé zrcadlení smartphonu, tedy systémy Apple CarPlay a Android Auto, jsou s náskokem nejhorší, pokud je ovládáte rukama, nikoliv hlasem.
Měřila reakční dobu řidiče a porovnávala ji s běžně citovanou jednou sekundou, během které reaguje nerozptýlený řidič. Dotykové ovládání Androidu Auto a Apple CarPlay způsobilo 53, resp. 57% prodloužení.
Zpomalení reakčních časů řidiče | |
---|---|
Indispozice či rozptýlení | Zpomalení oproti teoretické reakci nerozptýleného řidiče 1 s |
0,08 promile alkoholu v krvi | 12 % |
Užití marihuany | 21 % |
Hlasové ovládání telefonu | 27 % |
Hlasové ovládání Androidu Auto | 30 % |
Psaní SMS | 35 % |
Hlasové ovládání Apple CarPlay | 36 % |
Držení telefonu v ruce | 46 % |
Dotykové ovládání Androidu Auto | 53 % |
Dotykové ovládání Apple CarPlay | 57 % |
Tabulka ukazuje, že jak v hlasovém, tak v dotykovém ovládání je Android Auto o něco lepší než Apple CarPlay, ale ani tak to není žádná hitparáda. Má ovšem jeden zásadní nedostatek - neukazuje, jestli tyto systémy řidiče rozptylují více, či méně než nativní infotainment různých značek.
Budeme-li vnímat tyto systémy jako náhradu přehrávače hudby, telefonování a navigace, nabízí se přímé porovnání s nativními systémy některých nejoblíbenějších značek. Z našich zkušeností je třeba zadávání cíle do navigace pomocí příkazu „OK, Google” v systému Android Auto mnohem jednodušší než v řadě nativních navigací, které třeba ani hlasové ovládání nepodporují.
Stále však platí, že ať už zadáváte něco do jakékoliv navigace, nejbezpečnější je kvůli tomu zastavit. Tím spíš, když to třeba musíte naťukat na „klávesnici”, protože rozpoznávání hlasu není dobře funkční.
Výše zmíněná studie také zkoumala, jak řidič vedl vozidlo v jízdním pruhu, když zadával do navigace cíl anebo hledal hudbu. Měřilo se odchýlení od středu jízdního pruhu při ovládání přehrávače hudby Spotify. Při hlasovém ovládání bylo v průměru 0,31 metru, při dotykovém ovládání 0,47 metru.
Zajímavá je také informace, že řidič vnímá dobu, jak dlouho se nevěnoval řízení, když ovládal systém, jako mnohem kratší, než tomu bylo ve skutečnosti. Většina rozdílů je relativně malých, do očí však udeří rozdíl v případě dotykového ovládání a čtení zprávy a následné uskutečnění hovoru. Měřicí přístroje zaznamenaly v průměru 29 sekund, ale řidiči odhadovali jen sedm. U hlasového ovládání byl čas nevěnování se řízení ve všech disciplínách výrazně kratší.
V autě můžete roušku odložit, v některých případech má však smysl
Výzkum probíhal na simulované vozovce, nikoliv v reálném provozu, a celkem bylo pro řidiče připraveno šest disciplín: ovládání Spotify, ovládání rádia, navigování na nádraží, navigování k benzince, přečtení první zprávy a přečtení druhé zprávy a uskutečnění hovoru.
Tyto disciplíny probíhaly v různých simulovaných situacích - jízda po dálnici s jedním dalším autem, které plynule mění svou rychlost a od nějž měl řidič udržovat stále stejný odstup, jízda po dálnici se simulovaným běžným provozem a jízda po „osmičce”, kdy po každé táhlé zatáčce následuje rovinka.