Americké řidiče plošně sleduje umělá inteligence

Kamerové systémy na silnicích, které slouží k odhalování přestupků či jen sledování pohybu aut, jsou realitou už řadu let. Například v americkém státě New York ovšem schopnosti těchto systémů významně rozšiřuje fenomén posledních měsíců – umělá inteligence.

Na tento fakt upozornil případ Davida Zayase, kterého v březnu 2022 zastavila policie, aniž by překračoval rychlost či páchal jakékoliv jiné přestupky. Prohledala jeho auto a našla drogy, 34 tisíc dolarů (cca 777 tisíc korun) v hotovosti a pistoli.

Nebyla to namátková kontrola; takové věci nejsou na amerických silnicích tak běžné, jako je tomu v Evropě. Zayase vytipovala umělá inteligence, protože ze záznamů kamer zjistila, že několikrát jel trasou, o které se již vědělo, že ji často využívají pašeráci drog.

Systémy rozpoznávání registračních značek se běžně používají např. k hledání kradených aut nebo aut nějakým jiným způsobem spojených s trestnou činností. V tomto případě však software společnosti Rekor zkoumal vzorce pohybu jednotlivých aut plošně.

Používal k tomu všech 480 kamer v newyorském okresu Westchester, těsně přiléhajícím k metropoli New York City, po dobu dvou let. Systém, jehož součástí je 434 stacionárních a 46 mobilních kamer, umístěných na policejních vozidlech, týdně zaznamenal 16 milionů značek. Zkoumal nejen registrační značky, ale také značku a model vozidla či jeho barvu.

Na světlo světa tato fakta vyšla díky Zayasovu obhájci Benu Goldovi. Jakkoliv odhalovat pašeráky drog je jistě bohulibý účel, patrně se jedná pouze o špičku ledovce.

„Tohle je přízrak moderního sledování, proti kterému nás musí čtvrtý dodatek chránit,“ cituje Goldova slova magazín Forbes ze zprávy, kterou se snaží napadnout přípustnost takto získaných důkazů. Čtvrtý dodatek americké ústavy, na který Gold odkazuje, zjednodušeně řečeno chrání občany USA před neopodstatněným sledováním, prohledáváním aut či bytů nebo zabavováním věcí.

„Tohle je systematický vývoj a nasazování rozsáhlé sledovací sítě, která narušuje ve společnosti běžné očekávání soukromí. Systémy takovéhoto typu fungují podle rozmarů jakéhokoliv policisty, který k nim má přístup, bez jakéhokoliv dohledu justice,“ pokračoval Gold.

Systém zvaný „Síť veřejné bezpečnosti Rekor“ („Rekor Public Safety Network“) podle webu Carscoops sbírá data o poloze vozidel poslední tři roky nejméně na území 30 amerických států. Zvládne za měsíc přečíst více než 150 milionů značek.

„Míra takového sledování je neuvěřitelně vysoká. Tyto systémy metastazují do bodu, v němž by možnosti místních policejních oddělení většinu lidí opravdu šokovaly,“ komentuje situaci Brett Max Kaufman, právník Svazu amerických občanských svobod (American Civil Liberties Union, ACLU).

Podobné systémy nepoužívá jen policie. Jedním z dalších příkladů jsou provozovatelé sítí rychlého občerstvení White Castle a McDonald’s, kteří díky datům z automatického rozpoznávání registračních značek dokážou upravovat nabídky u okýnek drive-through či nabídnout personalizované slevy.

Takové použití ve srovnání s plošným sledováním všech aut na silnici ze strany policie vypadá relativně neškodně, v každém případě však je přístup k této problematice ve stylu „Kdo nemá co skrývat, nemá se čeho bát“ velmi nebezpečný, i kdyby jen kvůli ztrátě soukromí. Pořád platí, že co je dnes plně legální, může být zítra odsuzováno a pozítří trestáno. Podle Kaufmana je toto navíc jen začátek možností, které tato technologie skýtá.